05.10.2021
Euroskop, čtk, foto Evropská komise
Překonat vzájemné rozpory a ujistit balkánské země, že jejich budoucnost je uvnitř Evropské unie, se ve středu pokusí prezidenti a premiéři unijních zemí na summitu s balkánskými lídry ve Slovinsku. Podle vysoce postaveného unijního činitele by měl summit potvrdit vůli EU k rozšíření, avšak jen velmi obecnou formulací bez konkrétního časového horizontu. Již v úterý při neformální pracovní večeři lídři proberou možnosti, jak by evropský blok mohl v reakci na neúspěšnou spojeneckou misi v Afghánistánu či přetrvávající neshody se Spojenými státy docílit větší samostatnosti například v obranné politice.
Řada evropských vládních politiků již od srpnového spěšného odchodu spojenců z Afghánistánu, kde se okamžitě chopili moci radikálové z Tálibánu, hovoří o vytvoření společných unijních jednotek, s nimiž by EU snížila svou vojenskou závislost na Washingtonu. Zvláště Francii navíc popudilo, že Austrálie začátkem září zrušila v rámci nového bezpečnostního paktu s USA a Británií kontrakt na nákup francouzských ponorek a hodlá podobná plavidla pořídit od Američanů.
Michel: EU musí být asertivnější
Nejen kvůli tomuto vývoji čeká unijní lídry diskuse o tom, jak lépe prosazovat zájmy sedmadvacítky ve světě a jak zároveň snížit její závislost na spojencích či dovozu strategických surovin.
„Je nutné, aby EU byla asertivnější a efektivnější,“ napsal lídrům předseda Evropské rady Charles Michel v tradiční pozvánce na summit. Oba požadavky spojují politici některých unijních zemí včetně Německa či Francie s možností, že by unie ve věcech zahraniční či bezpečnostní politiky z jednomyslného rozhodování často blokujícího její akceschopnost přešla na hlasování většinové. Podobné náměty ale narážejí na odpor zvláště menších zemí východního křídla unie, které se obávají ztráty vlivu.
Vedle Afghánistánu či zmíněného australsko-britsko-amerického paktu označovaného AUKUS budou tématem úterního jednání i vztahy s Čínou. Večeře bude mít neformální charakter, proto nedojde na žádné závazné závěry, nanejvýš na obecné společné prohlášení.
Rozšíření EU na Balkán bez časového horizontu
Středu šéfové unijních zemí na přání slovinského předsednictví věnují jednání o budoucnosti vztahů se šesti zeměmi západního Balkánu. Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Kosovo usilují o členství v evropském bloku, mnozí obyvatelé i politici těchto zemí jsou však v posledních měsících zklamáni malou vůlí k pokroku ze strany EU.
Jeden z unijních činitelů dnes novinářům sdělil, že přes počáteční neshody mezi zástupci unijních států se v závěrečném prohlášení summitu lídři přihlásí k myšlence rozšíření unie, které balkánským státům přislíbila před 18 lety. Návrh komuniké prezidentů a premiérů na druhé straně hovoří o tom, že unie bude při případném přijímání nových členů brát ohled na svůj vlastní vývoj. Žádný konkrétní časový horizont, k němuž by se některá z balkánských zemí mohla stát součástí bloku, prohlášení podle zmíněného činitele neuvede.
Za zablokovaným postupem rozšiřování EU nejsou jen objektivní problémy jako současné napětí mezi Srbskem a Kosovem či nestabilní poměry v Bosně, ale i individuální výhrady některých členských zemí. Bulharsko blokuje kvůli kulturně-jazykovým sporům začátek rozhovorů se Severní Makedonií, s níž chce EU vyjednávat ve dvojici s Albánií. Západoevropské země jako Francie či Nizozemsko zase zpochybňují důkladnost celého přijímacího procesu a chtějí pro rozhovory přísnější podmínky.
Podle diplomatů si unie uvědomuje, že váhavým přístupem k balkánským zemím otevírá dveře vlivu Ruska nebo Číny, proto chce na summitu přijít s přísliby finanční a jiné podpory. Mezi hmatatelné výsledky jednání lídrů tak bude patřit příslib unijní podpory pro infrastrukturní a další projekty na Balkáně, který by měl zajistit celkové investice až 30 miliard eur (760 miliard korun). Sedmadvacítka hodlá také balkánským státům poskytnout další podporu v očkování proti covidu či nabídnout postupné omezování roamingových poplatků za telefonické spojení s unijními zeměmi.
Autor: Euroskop
