05.10.2021
Euroskop, ČTK
Rumunský prezident Klaus Iohannis 2. října v Cáchách obdržel prestižní evropskou Cenu Karla Velikého za svůj proevropský postoj a za budování mostů mezi Západem a Východem. Iohannis ve své děkovné řeči pronesené v němčině vyzval ke strategickým investicím na západním Balkáně a zasadil se o rozšíření schengenského prostoru volného pohybu osob i na Rumunsko. V předvečer předání ceny promluvila v Cáchách o současných výzvách Evropské unie slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili někteří předchozí laureáti, mezi nimiž byli bývalý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy nebo litevská exprezidentka Dalia Grybauskaiteová. Kvůli pandemii covidu-19 se ale počet účastníků snížil z původních zhruba 800 na 350.
@KlausIohannis is honored as an outstanding proponent of European values, of freedom and democracy, of the protection of minorities and of cultural diversity, as a man who has rendered significant service in the interests of the rule of law and the independence of the judiciary. pic.twitter.com/svq9TIzQr7
— Charlemagne Prize Academy (@KarlspreisAC) October 2, 2021
Předseda Evropské rady Charles Michel zařadil Iohannise mezi „velké stavitele“ integračních mostů po bok někdejšího francouzského prezidenta Françoise Mitterranda nebo bývalého německého kancléře Helmuta Kohla, kteří v minulosti obdrželi ocenění. Vyzdvihl, že Iohannis je během jednání vždy „klidný, metodický a pevný v zásadách“. Dvaašedesátiletý Iohannis, který patří k rumunské německojazyčné menšině, stojí v čele Rumunska od roku 2014.
Iohannis pak v děkovné řeči podtrhl, že Evropská unie potřebuje „více než kdy jindy jednotu, solidaritu a soudržnost“. Očekávání občanů lze podle něj dostát jedině společnými silami, a nikoli cestou vytváření úzkých kruhů.
Iohannis zdůraznil, že rozšíření schengenského prostoru na Rumunsko není jen v zájmu balkánské země, ale mělo by být také cílem celé unie. Doplnil, že Rumunsko se již přes deset let de facto jako člen volného prostoru pohybu chová. Rumunsko však provádí kontroly na hranicích s Bulharskem, které také není součástí schengenského prostoru.
Čaputová pak vyzdvihla, že každá země, která vstoupila do EU nebo o vstup usiluje, musí být liberální demokracií a také jí zůstat. „Znamená to, že právní stát, dělba moci, nezávislost soudnictví, svoboda médií a ochrana menšin jsou posvátné,“ citovala Čaputovou agentura TASR.
Cena Karla Velikého se uděluje od roku 1950 osobnostem nebo organizacím za zásluhy na sjednocení Evropy. V minulosti ji obdrželi François Mitterrand, Helmut Kohl, americký exprezident Bill Clinton nebo německá kancléřka Angela Merkelová. V nedávných letech pak ocenění přijali například francouzský prezident Emmanuel Macron či papež František. Mezi držitele ceny patří i bývalý československý a český prezident Václav Havel, jemuž byla udělena v roce 1991.
Autor: Euroskop
