Vnější obchodní vztahy v září 2021

10.10.2021
Euroskop

Komise představila reformu všeobecného systému preferencí (GSP), Komise přijala strategii pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu, EU a Kolumbie uzavřely memorandum o další spolupráci

  • Komise chce změnit parametry v systému GSP

  • EU se chce více zaměřit na strategický indicko-tichomořský region

  • EU a Kolumbie chtějí nadále prohloubit spolupráci

Komise představila reformu všeobecného systému preferencí (GSP)

  • Nový systém GSP má klást větší důraz na dodržování zásad i v oblasti životního prostředí a řádné veřejné správy.

  • Chce rozšiřit seznam mezinárodních smluv, které by měly státy v režimu GSP i GSP+ dodržovat.

  • Systém by měl zajistit hladší očekávaný přechod nejchudších zemí do režimu GSP.

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on applying a generalised scheme of tariff preferences and repealing Regulation (EU) No 978/2012 of the European Parliament and of the Council (COM(2021)579)

  • Komise 21. 9. 2021 navrhla změnu systému všeobecného systému preferencí (GSP), podle které má být více zaměřen na snižování chudoby a udržitelný rozvoj nízkopříjmových zemí.

Pozadí

Nařízení o GSP je jednostranným nástrojem obchodu, který odstraňuje nebo snižuje dovozní cla z produktů dovážených do EU ze zranitelných zemí s nízkými příjmy a podporuje vymýcení chudoby, udržitelný rozvoj a zapojení těchto zemí do světového hospodářství. GSP funguje již od roku 1971. Systém poskytuje snadnější přístup na trh EU pro zboží vyvážené ze zemí s nízkými příjmy tím, že odstraňuje nebo snižuje dovozní cla. Nižší cla těmto zemím umožňují zvýšit vývoz do EU, a tím přispět k jejich hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. Celní preference v přístupu na trh EU mají podnítit země s nízkými příjmy k tomu, aby prosazovaly dodržování lidských a pracovních práv, ochranu životního prostředí a řádnou správu věcí veřejných. Noapak průmysl EU je chráněn prostřednictvím systému záruk v systému GSP. Existují 3 režimy EU: režim „Vše kromě zbraní“ pro nejméně rozvinuté země, standardní systém GSP pro země s nízkými a nižšími středními příjmy (částečné nebo úplné odstranění cel u ⅔ celních položek) a režim GSP+, zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, který snižuje cla na 0 % pro stejné celní položky jako v případě standardního systému GSP, při provádění požadovaných mezinárodních smluv.

Klíčové a sporné body

Navrhovaná změna má vést k intenzivnější podpoře udržitelného hospodářského růstu v zemích s nízkými příjmy a k posílení možností EU využívat obchodní preference k vytváření hospodářských příležitostí a k podpoře udržitelného rozvoje. Naopak ovšem má rozšířit i škálu důvodů, které umožňují odnětí preferenčního režimu ve vztahu k EU – vedle porušení zásad týkajících se lidských a pracovních práv to mohou být i zásady ve vztahu k životnímu prostředí (porušování zásad úmluv o změně klimatu a ochraně životního prostředí) a řádné veřejné správě.

Návrh zahrnuje tato opatření a cíle:

  • Zajištění hladkého přechodu zemím, které čeká v následujících letech vystoupení z kategorie nejméně rozvinutých zemí. Měly by mít při dodržení příslušných zásad možnost vstoupit do speciálního pobídkového režimu (GSP+) při zachování velkorysých celních preferencí pro přístup na trh EU;
  • Snížení prahů odstupňování produktů (tj. dočasné pozastavení celních preferencí pro vysoce konkurenceschopné výrobky) o 10 p.b.;
  • Rozšíření seznamu mezinárodních úmluv, které je nutné dodržovat, o oblast práv osob se zdravotním postižením, práv dítěte, inspekce práce, tripartitního dialogu a potírání nadnárodní organizované trestní činnosti;
  • Zavedení vymezeného rámce pro stávající země zvýhodněné v rámci systému GSP+, aby se mohly přizpůsobit novým požadavkům, včetně přiměřeného přechodného období s požadavkem na předložení prováděcích plánů;
  • Rozšíření seznamu mezinárodních úmluv, které musí země GSP+ ratifikovat o Pařížskou dohodu;
  • Zlepšení sledování toho, jak jsou dodržovány požadavky režimu GSP+, a posílení transparentnosti a zapojení občanské společnosti do jeho uplatňování;
  • Nový postup pro naléhavé odnětí preferencí při vyjímečně závažných okolnostech;
  • Posouzení socioekonomických dopadů každého navrhovaného odnětí preferencí.

Předpokládaný další vývoj

Návrh projedná Rada a EP. V případě přijetí, které se předpokládá ve 4. čtvrtletí 2022, vstoupí v platnost nejdříve 1. 1. 2024 poté, co u stávajícího platného nařízení o GSP vyprší platnost.

Odkazy

Krátce…

Komise přijala strategii pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu

  • EU chce posílit spolupráci s tímto strategickým regionem.

  • Společné zájmy spatřuje mj. v obchodu, investicích, konektivitě, ale i v řešení globálních výzev.

Komise a vysoký představitel pro zahraniční poliitku 16. 9. 2021 přijali společné sdělení o strategii pro spolupráci v indicko-tichomořském regionu v reakci na závěry Rady z dubna 2021 (více v příspěvku „Rada přijala závěry o strategii v rámci indicko-tichomořského regionu”, Institucionální záležitosti v dubnu 2021). Cílem je posílit partnerství se strategickým regionem, jehož význam z geopolitického i geoekonomického hlediska roste. Dle Komise se otevírá prostor pro posílení spolupráce v otázce obchodu, investic, konektivity i řešení globálních výzev. Cílem EU je přispět ke stabilitě, bezpečnosti, prosperitě a udržitelnému rozvoji v regionu v souladu se zásadami demokracie, právního státu, lidských práv a mezinárodního práva. EU je nyní pro region nejdůležitějším investorem. V rámci provádění strategie chce EU dokončit obchodní jednání s Austrálií, Novým Zélandem a Indonésií, ale i obnovení či zahájení obchodních jednání s dalšími státy v regionu (např. Indie); dále např. uzavření dohody o partnerství a spolupráci s Malajsií a Thajskem; pokračovat po Japonsku v uzavírání také dalších zelených aliancí a partnerství; posílit správu oceánů v regionu; rozšíření sítě digitálních partnerství, posílení provádění partnerství v oblasti konektivity s Japonskem a Indií; posílení vzájemné výzkumné spolupráce nebo např. ​​posílení podpory systémů zdravotní péče a připravenosti na pandemii pro nejméně rozvinuté země v indicko-tichomořském regionu.

EU a Kolumbie uzavřely memorandum o další spolupráci

  • Je stanoveno 5 prioritních agend, ve kterých má být spolupráce prohlubována.
  • Jedná se například o mírový proces s FARC nebo otázku životního prostředí.

Zástupci EU a Kolumbie 21. 9. 2021 uzavřeli „memorandum o porozumění o programu posíleného politického a odvětvového dialogu a spolupráce pro příští desetiletí”. Memorandum demonstruje důležitost vzájemných vztahů a záměr prohloubit spolupráci zejména v těchto 5 prioritách: úspěšná implementace mírové dohody mezi Kolumbií a FARC z roku 2016, agenda životního prostředí a ochrany klimatu, ekonomická a sociální agenda (včetně digitální agendy), agenda solidarity ve vztahu k uprchlické a migrační krizi ve Venezuele a jejímu dopadu na Kolumbii a multilaterální agenda a spolupráce v otázkách globální a regionální zahraniční politiky. Spolupráce s Kolumbií navazuje na dosavadní kroky: v roce 2013 byla uzavřena mezi Kolumbií a EU obchodní dohoda, v roce 2015 dohoda o zrušení krátkodobých víz a v roce 2020 vstoupila v účinnost rámcová smlouva o účasti na misích SBOP EU. Pro Kolumbii je EU třetím největším obchodním partnerem po USA a Číně a nejdůležitější zdroj přímých zahraničních investic.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality