11.10.2021
Úřad vlády, Euroskop
Dne 24. září 2021 proběhl workshop týkající se tématu kohezní politiky, příkladů dobré praxe a výstupů z evaluací. Tento workshop zkoumal příležitosti a výzvy vyvolané „digitálními a zelenými přechody“ v Evropě. Vystupující se snažili odpovědět na několik otázek. Jak můžeme řešit výzvy tzv. zelené a digitální obnovy v méně rozvinutých regionech? Co se můžeme naučit ze zkušeností již 50 let trvající politiky soudržnosti, abychom mohli informovat a formovat nové intervence založené na důkazech?
Plán obnovy a nástroj EU příští generace (NGEU) přetváří celé politické prostředí Evropské unie směrem ke společnému cíli: digitální, zelené a inkluzivní obnově ekonomiky a zotavení se z pandemie covidu-19.
V návaznosti na hospodářský šok způsobený pandemií Covid-19 představila Evropská komise nařízení, kterým se zřizuje Nástroj na podporu oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Tento nástroj podpoří členské státy EU v období 2021 – 2027 a přispěje k větší odolnosti jejich ekonomik.
Informační plakát propaguje nástroj Next Generation EU. Zdroj: Evropská komise
Eric von Bresca (člen Recovery and Resilience Task Force) uvedl, že většina rozvojových opatření jako kroky v rámci koheze, nebo zřízení nástroje RRF je založeno na ekonomické teorii růstu, jedná se o kombinaci fyzického a lidského kapitálu a inovací (koheze se zaměřuje na infrastrukturu a lidské zdroje i na inovace). Některé regiony se výrazně posunuly, zatímco další stále bojují, tudíž klíčovou roli mají i instituce (potažmo fungování vlády země). Zatímco kohezní politika se zaměřuje na investice, Nástroj na podporu oživení a odolnost (RRF) podporuje též zlepšování kvality fungování veřejné správy a institucí, zdůraznil Eric von Bresca.
Důležité je i zaměření na investice, v rámci RRF je možná i podpora evropských politických cílů – neutrální uhlíkové Evropy do roku 2050, druhým cílem je udělat ekonomiku konkurenceschopnou s využitím digitalizace, třetí rozdíl je ve způsobu implementace. Koheze je založená na skutečných nákladech, kde se „proplácejí doložené faktury“. RRF je založené na výstupech a výkonech. Pracuje s milníky a cíli, které nejsou propojené na náklady. RRF je jednorázový nástroj, koheze historicky funguje skrze několik tzv. víceletých finančních rámců.
Veronica Gaffey z Evropské komise prezentovala myšlenku, podle níž se RRF snaží překonat některé problémy z koheze, nicméně stále jsou zde „mezery“, a evaluace může pomoci jak RRF, tak kohezi. Jedná se o to, že absorpce fondů není to jediné, co je potřeba. Koheze má často hodně úzké zaměření pouze na konkrétní výdaje, ale ne vždy následně řeší, co se za dané prostředky „získá“.
Stále větší význam evaluací
Na konferenci zazněly další informace ve věci evaluací a definovaných postupů. Jedná se o to, že se evaluátoři oslovují moc brzy, s úkolem provedení potřebné evaluace. Je však třeba si uvědomit, že nejprve je nutné si pečlivě rozmyslet, co je potřeba evaluovat, jaká je základna, jak má vypadat úspěšný výsledek. A toto není úkol pro evaluátory. Různí lidé si mohou různě definovat výstupové indikátory, každý vidí svůj cíl a výstup z evaluace v jiném světle.
Je nezbytně nutné vnímat, kdo je zodpovědný za reporting dat, kvalitu výstupů, jak je nastavena frekvence provádění evaluace. Evaluace je hlavně o učení, důležité je také tzv. institucionální učení.
V dalším bloku padly i dotazy k plánované evaluaci RRF, v jakém okamžiku a jakým způsobem postupovat. Je třeba si uvědomit, jak lze efektivně monitorovat jednotlivé cíle, když jsou tak odlišné mezi jednotlivými členskými státy. Je otázkou, jak pracovat s koordinací mezi jednotlivými politikami, tj. kohezí, RRF, Společnou zemědělskou politikou atd. Je třeba znovu zopakovat, že indikátory budou muset vypovídat transparentně o tom, zda byly splněny cíle projektu. O těchto datech a závěrech evaluace je třeba pečlivě přemýšlet. Je také nutné vnímat, že na všechny představené a připravované evaluace je třeba vynaložit větší množství finančních prostředků. Na konci roku bude k dispozici „scoreboard“, v kterém budou nadefinovány společné indikátory, stejně je tomu u koheze.
Státy budou muset dvakrát ročně reportovat své výsledky oficiálně, nicméně v mezidobí je nutné vidět, že postupy implementace projektů a jejich realizace jsou stále na té správné cestě. Je nutné znát nejen hodnotu výsledků , ale i k čemu projekty přispěly, co se například povedlo, a také co i nadále nefunguje a nedaří se plnit.
Závěry z konference
- Projekty Plánu obnovy a nástroje EU příští generace by měly být vytvářeny vládami každého členského státu v úzké spolupráci s EU a s přímým zapojením všech daných zúčastněných stran a občanů
- Pokud je to možné, projekty by měly být realizovány profesionálně, s přesnými cíli a odpovědnostmi
- V pozdější fázi, se doporučují realizovat ty projekty, které vyžadují, aby více příjemců a více regionálních oblastí fungovalo ve vzájemné spolupráci
- Navrhuje se dvoustupňový implementační přístup: regionální představitelé mohou hrát velmi důležitou roli ve strategii obnovy poté, co ústřední vláda členského státu zahájí proces včas a připravena na aktivní spolupráci se všemi relevantními subjekty
Autor: Světlana Máčalová, Úřad vlády
