Eurofondy, unijní trh a petiční právo. Právo volit, ale i právo být voleni do Evropského parlamentu – to všechno jsme vstupem do EU získali. Proč je členství v EU výhodné nejen pro Českou republiku, ale i pro každého z nás? Co nám občanství EU přináší? Odpovědi na tyto otázky přináší druhý článek z minisérie – Občanem v EU.
V prvním článku z této minisérie jsme se podívali na výhody EU občanství, jako je cestování bez omezení, zrušení roamingových poplatků, ale i větší ochrana spotřebitele. V této druhé části se zaměříme i na to, jak EU zlepšila postavení ČR, nebo na další práva, která plynou z členství v EU.
EU posílila ČR ekonomicky i diplomaticky
Přínosy členství České republiky v EU ale nepociťují jen čeští občané, nýbrž i stát jako celek, a to v nejrůznějších oblastech. Nejčastěji diskutovaným aspektem v této souvislosti je objem peněz, který do České republiky pravidelně přitéká od Evropské komise. Podle statistik Ministerstva financí, Česká republika od vstupu do EU 1. května 2004 do poloviny letošního roku získala více než 1,64 bilionu korun, zatímco do unijního rozpočtu odvedla 709,79 miliard korun. Česká republika tedy obdržela o přibližně 934,22 miliard korun více, než kolik musela vynaložit.
Peníze, které k nám ve formě dotací plynou od Evropské komise, jsou vidět takřka všude kolem nás. Problém je, že nezřídka se o tom, že daný projekt bylo možné realizovat jen s přispěním EU, veřejnost nemusí z různých důvodů ani dozvědět. To pak ve veřejné debatě dává prostor pro všemožné spekulace týkající se evropských peněz. Ministerstvo pro místní rozvoj také proto provozuje web kdefondyeupomahaji.cz, který jednotlivé projekty přehledně zpracovává a může zájemcům sloužit jako cenný ucelený přehled využívání evropských peněz v ČR. Portál navíc umožňuje filtrovat projekty podle oblasti, ve které přispěli ke zlepšení situace.
Dalším z ekonomických přínosů je pro ČR unijní jednotný trh, do kterého je Česká republika zapojena téměř nejvíce ze všech unijních států. S jednotným trhem neodmyslitelně souvisí čtyři svobody, a to volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb – o první z nich pojednával předchozí článek této minisérie. Zbylé tři svobody pak mají dvojí význam. Pro české občany znamenají, že se k nim dostane rychleji a bez problémů zásilka z internetového obchodu se sídlem v jiném členském státu, pro české podniky a obchodníky jednodušší obchodní styk s ostatními členskými státy EU bez překážek a nadbytečných výdajů. Kdyby došlo k obnovení hraničních kontrol na hranicích všech unijních států, znamenalo by to pro české obchodníky dodatečné náklady ve výši minimálně 1,7 miliardy korun.
Česká republika a firmy v ní působící tyto výhody a možnosti garantované volným trhem hojně využívají a zásadně tak profitují z jednotného trhu EU. Dle informací ČTK z roku 2019 směřovalo na trhy Evropské unie necelých 85 procent českého vývozu. V roce 2003 tvořil objem zahraničního obchodu ČR s členskými státy EU 89 miliard eur, v roce 2019 to bylo 245 miliard eur – tento ukazatel neustále roste od vstupu ČR do EU.
Důležitým aspektem členství v EU je také posílení diplomatické váhy jednotlivých států. Kdyby všech 27 unijních států jednalo samostatně, nedosáhly by při diplomatických jednáních se třetími stranami takových výsledků, jako když jednají společně a jednotně. Toto platí dvojnásob pro menší státy, kam je možné řadit i Českou republiku, která kdyby postupovala samostatně, velmi pravděpodobně by nevyjednala tak výhodné obchodní dohody s Japonskem, Kanadou nebo Jižní Koreou, jako se to podařilo EU coby mezinárodně významnému celku.
Občané mají volební právo napříč EU
Všichni občané EU mají právo volit a být voleni v obecních volbách a volbách do Evropského parlamentu ve kterémkoli ze členských států. V takovém případě se na ně vztahují identická pravidla, jako na občany daného státu. Když se například český občan přestěhuje kvůli práci do Německa, může ovlivnit, kdo z německých kandidátů zasedne v Evropském parlamentu nebo obecním zastupitelstvu obce jeho bydliště, případně se on sám může stát zástupcem německých obyvatel v těchto politických tělesech.
Občané EU, kteří se dostanou do potíží v nečlenské zemi EU, kde jejich domácí země nemá diplomatické zastoupení, mají taktéž právo na diplomatickou a konzulární ochranu kterýmkoli členským státem, a to za stejných podmínek jako občané tohoto státu. Zároveň pokud občan EU onemocní v jiném členském státě, má v případě, že je držitelem evropského průkazu zdravotního pojištění (je zdarma a lze o něj požádat zdravotní pojišťovnu), právo na nezbytnou veřejnou zdravotní péči.
Občané EU mají také práva ve vztahu k institucím
Evropští občané disponují rovněž petičním právem k Evropskému parlamentu a mají právo obracet se na veřejného ochránce práv voleného Evropským parlamentem ve věcech týkajících se nesprávného úředního postupu ze strany EU. Stejně tak mají občané EU za určitých podmínek právo na přístup k dokumentům Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise – konkrétní podmínky pro přístup k informacím si stanovují jednotlivé instituce.
Unijní občané se pak také můžou písemně obracet v jednom z jazyků členských států na jakýkoli unijní orgán či instituci a mají právo obdržet odpověď v témže jazyce. Například, když se český občan rozhodne obrátit na Evropský parlament ve svém rodném jazyce, musí mu tato evropská instituce odpovědět rovněž v češtině.
Tyto všechny možnosti a výhody je zapotřebí mít na paměti a uvědomit si, jak by se nám život zkomplikoval, kdybychom nebyli v Unii. V takovém případě bychom opustili nejen politický svazek, který představuje jednu dimenzi EU, nýbrž také jednotný trh, což by pro stát velikosti České republiky představovalo obrovskou ránu. Stačí se podívat jen do Velké Británie, kde po odchodu z EU bojují s nedostatkem potravin, pohonných hmot, a také pracovní síly. Unie může mít různé nedostatky, ale její přínosy je bohatě převažují.
Autor: Úřad vlády
