REPORTÁŽ – Jakým způsobem se Česká republika připravuje na blížící se předsednictví v Radě EU? Co lze očekávat od spolupráce předsednického tria tvořeného kromě Česka ještě Francií a Švédskem? Odpovědi na tyto otázky byly pod drobnohledem online debaty spolupořádané Eurocentrem Praha, Eurocentrem Brno a informačního střediska Europe Direct Brno.
Debaty se zúčastnili Alice Krutilová, ředitelka Odboru pro předsednictví ČR v Radě EU Úřadu vlády, Vendula Nováčková, ředitelka Zastoupení Jihomoravského kraje při EU, a Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Role moderátorky se ujala Ludmila Johnová z Eurocentra Praha.
Předsednictví: Výsada i závazek najednou
„Předsednictví je výsada a současně povinnost vyplývající ze Smluv,“ konstatovala Krutilová, podle které podstata role předsednické země v Radě EU spočívá v tom, že půl roku řídíte debatu Rady a jejích pracovních orgánů. Předsednická země by se neměla snažit vnutit ostatním členským zemím svoje představy, nýbrž sehrávat úlohu nestranného vyjednavače (anglicky „honest broker“).
Řečí čísel obnáší činnost předsednické země vedení více než dvou set pracovních skupin v Bruselu. Celkem se uskuteční okolo dvou tisíc jednání. Většina z nich proběhne v Bruselu jakožto sídelním městě hlavních unijních institucí. V metropoli předsednické země – tedy v případě České republiky ve druhé polovině roku 2022 – se budou konat například neformální setkání politických představitelů členských zemí.
Předsednický stát určuje agendu a reprezentuje Unii
Důvody, proč má nepochybně smysl pořádat předsednictví, jsou podle Krutilové trojího rázu. Zaprvé politické, neboť předsednický stát může určovat, jakou agendu vyzdvihnout do popředí a jakou spíše upozadit. Zadruhé reputační, neboť předsednická země po dobu šesti měsíců reprezentuje hlas Unie jako celku a obrací se na ni pozornost ostatních členských států i třetích zemí. Zatřetí komunikační, jelikož předsednictví představuje příležitost více a lépe komunikovat o Evropské unii a přispívat k vytváření jejího pozitivního obrazu navenek.
Rovněž příprava předsednictví je složitý a komplexní proces. Zahrnuje podle Krutilové aspekty obsahové (stanovení priorit a tvorba programu), logistické (organizace summitů), organizačně-kulturní (příprava kulturního programu a akcí pro veřejnost) i komunikační (vytváření a šíření informací o průběhu předsednictví, navazování spolupráce s médii a komunikačními platformami).
Veřejnost nejvíce zajímá program a priority předsednictví. Zatím je dle Krutilové zřejmé, že předsednictví zahrne tři následující pilíře: první pojmenovaný „Evropa prosperující, moderní a propojená“ (mj. vnitřní trh, obchod, digitální politika), druhý s názvem „Evropa bezpečná, volná a jednotná“ (mj. vnější vztahy, energetická bezpečnost, kybernetická bezpečnost, Schengen, justiční spolupráce, migrace a azyl) a třetí nesoucí označení „Evropa zdravá, udržitelná a solidární“ (mj. zdravotnictví, životní prostředí, sociální aspekty).
Jihomoravský kraj je jedním z 6 regionů ČR zastoupených v Bruselu
Nováčková ve svém vystoupení představila činnost Zastoupení Jihomoravského kraje při Evropské unii. To v Bruselu působí od roku 2007. Není jediné, svoji „Brussels office“ mají z tuzemských krajů v belgické metropoli ještě Plzeňský kraj, Praha, Kraj Vysočina a částečně rovněž kraje Pardubický a Moravskoslezský. Zastoupení Jihomoravského kraje dle slov Nováčkové představuje spojnici mezi krajem a unijními institucemi. Ve své činnosti se soustředí zejména na informační aktivity a podporu kultury, cestovního ruchu, vědy a výzkumu a snah o navazování mezinárodní spolupráce v těchto i jiných oblastech.
V souvislosti s blížícím se předsednictvím Zastoupení Jihomoravského kraje při EU zřídilo pracovní skupinu v Bruselu a později i v Jihomoravském kraji. Zastoupení se rovněž spolupodílí na organizaci debat v rámci probíhající Konference o budoucnosti Evropy.
Žiga Faktor přenesl pozornost z regionální dimenze opět na mezinárodní, konkrétně k tzv. předsednickému triu, v případě nadcházejícího českého předsednictví tvořeného kromě České republiky ještě Francií a Švédskem. Smyslem předsednických trií obecně – a nejinak tomu bude v našem případě – podle Faktora je zajištění kontinuity, návaznosti činnosti Rady EU.
Volby konané ve všech zemích tria mohou ovlivnit předsednictví
Výhodou pro Česko podle Faktora může být skutečnost, že příští rok půjde o naše historicky druhé předsednictví a ve státní správě se naleznou lidé se zkušenostmi z předsednictví v roce 2009, které bude možné zúročit. Naopak určité riziko pro předsednické trio Francie-ČR-Švédsko spatřuje Faktor v tom, že ve všech třech zemích se krátce před předsednictvím či v jeho průběhu konají významné parlamentní nebo prezidentské volby.
Za nejvýznamnější je možné považovat prezidentské volby ve Francii, které se budou konat v dubnu příštího roku. Faktor se domnívá, že kvůli nim může určitou část francouzské předsednické agendy „zdědit“ Česká republika. Neočekává to ovšem v případě oficiálního zakončení Konference o budoucnosti Evropy, které si Francouzi podle Faktora nenechají vzít.
Společný program tria vyváží jednotnost a flexibilitu
Podle Krutilové se bude Česko snažit v rámci tria s Francií a Švédskem postupovat co nejkoordinovaněji. Důkazem je, že hned na úvod vydají Paříž, Praha a Stockholm společný text. Společný program předsednického tria musí vždy schválit Rada pro obecné záležitosti (General Affairs Council, zkráceně GAC). Podle Faktora je před Sekretariátem Rady výzva v podobě toho, aby formulace priorit tria byly koncipovány dostatečně obecně na to, aby následně bylo možné patřičně zohlednit národní priority a nuance.
A co je podle diskutujících potřeba k tomu, aby bylo české předsednictví v roce 2022 úspěšnější než v roce 2009? „Aby nespadla vláda,“ připomněl dvanáct let staré politické turbulence Faktor, podle kterého je rovněž dobrým nápadem zřízení postu ministra pro evropské záležitosti, neboť se podobná pozice osvědčila v jiných evropských zemích.
Jaké know-how z roku 2009 budeme moci využít?
Krutilová dodala, že během nadcházejícího předsednictví Česko bude moci využít i jisté know-how a nástroje ze svého prvního předsednictví, například tzv. systém DAP (Databáze agend předsednictví). Ostatně digitální oblast bude jednou z nejvýznamnějších patrně i co do projednávané agendy – jak Krutilová uvedla, velký význam pro Česko i zbytek unijní sedmadvacítky budou mít akty o digitálních službách a trzích.
Videozáznam online debaty je k dispozici zde.
Odkaz na zdroj článku (Euroskop) je k dispozici zde.
Autor: Petr Pospíšil