Energie v říjnu 2021

EU řeší narůstající ceny energií

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpor (KOM(2021)660)

• Komise 13. 10. 2021 přijala sdělení o cenách energie, které obsahuje soubor opatření, která mohou EU a její členské státy přijmout k řešení bezprostředního dopadu růstu cen a k dalšímu posílení odolnosti vůči budoucím cenovým otřesům. Evropská rada se tímto tématem zabývala na zasedání 21.–22. 10. 2021, posléze 26. 10. 2021 i Rada ministrů.

Kontext

Komise a další instituce EU řeší vysoké světové ceny energií s cílem ochránit s nadcházející zimou nejzranitelnější spotřebitele a malé podniky, a to i v kontextu hospodářského obnovení po pandemii COVID-19.

Prudký nárůst cen energií je zazamenáván celosvětově z důvodu vyšší poptávky po po energii v kontextu ekonomického oživení. Unijní emisní povolenky rovněž zaznamenaly cenový nárůst, ovšem na cenu elektřiny má 9krát větší vliv zvýšení ceny plynu než zvýšení ceny emisních povolenky. Podle Komise hrozí, že dojde k poklesu důvěry v přechod na čistou energii a ke ztrátě podpory této transformace.

V dobách vyšší poptávky je EU závislá na dovozu plynu, které doplňují OZE. Distribuovaný plyn určuje celkovou cenu elektřiny, neboť všem výrobcům se za stejný produkt – elektřinu – při vstupu do sítě platí stejná cena. Podle Komise je přechod na čistou energii je nejlepší pojistkou proti podobným cenovým otřesům, které by mohly nastat v budoucnu.

Obsah a sporné body

K opatřením, která mají pomoci k řešení narůstajících světových energií, patří krátkodobá vnitrostátní opatření – konkrétně nouzová podpora příjmů domácností, státní podpora pro podniky a cílená snížení daní. Osobám ohroženým energetickou chudobu má být poskytnuta podpora například formou poukázek nebo uhrazením části výdajů za energie, které lze podpořit z příjmů systému EU ETS, povolení dočasných odkladů úhrad faktur, zavedení ochranných opatření, která zabrání odpojení od rozvodové sítě či zavedení dočasných a cílených snížení daňových sazeb pro zranitelné domácnosti.

Komise chce dosáhnout posílení mezinárodního dosahu v oblasti energetiky s cílem zajistit transparentnost, likviditu a flexibilitu mezinárodních trhů. Má za úkol prošetřit možné protisoutěžní chování na trhu s energií a požádá orgán ESMA, aby dále zlepšil sledování vývoje na trhu s uhlíkem. Cílem je rovněž usnadnění širšího přístupu k dohodám o nákupu energie z OZE a podpoření těchto dohod prostřednictvím doprovodných opatření.

V rámci střednědobých opatření bude Komise podporovat investice do energie z OZE a energetické účinnosti, zvýšení kapacity skladování energie (včetně baterií a vodíku), prozkoumá možná opatření týkající se skladování energie a nákupu zásob plynu a posoudí stávající uspořádání trhu s elektřinou. Komise rovněž požádá ACER o to, aby prozkoumal výhody a nevýhody stávajícího trhu s elektřinou (modelu marginální ceny) a navrhl Komisi vhodná následná opatření. Komise chce také posílit úlohu spotřebitelů na trhu s energií tím, že jim bude umožněno vybírat si a měnit dodavatele, vyrábět vlastní elektřinu a vstupovat do energetických komunit.

Současná situace opět upozornila na na význam skladování plynu pro fungování unijního trhu s plynem. Skladovací kapacita EU v současné době odpovídá více než 20 % její roční spotřeby plynu, ne všechny členské státy však mají skladovací zařízení a jejich povinnosti tato zařízení využívat a udržovat se různí. V současnosti se stav zásob zásob plynu pohybuje kolem 75 %, ovšem bezprostřední ohrožení dodávek plynu Komise neočekává. Komise zváží revizi nařízení o bezpečnosti dodávek (č. 1938/2017) a ​​prozkoumá možné přínosy veřejných zakázek na zásoby plynu dobrovolně zadávaných členskými státy společně.

Evropská rada ve svých závěrech z 22. 10. 2021 považuje nástroj soubor krátkodobých i dlouhodobých opatření představený Komisí za užitečný. Vyzývá Komisi, aby prozkoumala fungování trhu s elektřinou a plynem včetně systému EU ETS a Komise bude mít za úkol posoudit, zda některé obchodní praktiky nevyžadují regulační opatření. Zároveň vyzývá Komisi s Radou k rychlému zvážení středně a dlouhodobých opatření a EIB k urychlení investic do energetické tranzice.

Rada 26. 10. 2021 projednávala předložený návrh Komise. Ministři se shodli na tom, že je naléhavě nutné přijmout krátkodobá vnitrostátní opatření na ochranu nejzranitelnějších spotřebitelů. Některé členské státy zdůraznily, že politiky v oblasti změny klimatu a přechod na čistou energii jsou součástí řešení, a nikoli příčinou růstu cen energie. Několik ministrů vyzvalo Komisi, aby vyjasnila úlohu zemního plynu a jaderné energie v taxonomii EU. Další jednání budou probíhat na základě dalších analýz.

Předpokládaný další vývoj

Insituce EU očekávájí, že jde o dočasný stav, který by měl odeznít s jarním poklesem velkoobchodních cen plynu. Lze ovšem očekávat, že ceny energií se budou držet na vyšší úrovni než byl průměr posledních let.

Situaci na trhu s elektřinou má osvětlit předběžná zpráva agentury ACER. Integritu evropského trhu s uhlíkem členským státům v polovině listopadu 2021 má přiblížit 1. předběžné posouzení provedené orgánem ESMA. Posléze se budou instituce EU opatřeními dále zabývat.

Odkazy

• Otázky a odpovědi: sdělení Komise o cenách energie
• Ceny energie: Komise představuje soubor opatření k řešení výjimečné situace a jejích dopadů
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010
• European Council meeting (21 and 22 October 2021) – Conclusions
• Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (energetika), 26. října 2021

Krátce…

Komise sleduje stav energetické unie

Komise 26. 10. 2021 přijalazprávy o stavu energetické unie za rok 2021, ve kterých hodnotí pokrok od přijetí Zelené dohody pro Evropu (více v příspěvku „Komise předložila zprávu o stavu energetické unie, Energie v říjnu 2020). Podle Komise dochází k pozitivním trendům při přechodu na čistou energii, ovšem pro snížení čistých emisí alespoň o 55 % do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050, bude podle ní nutné vynaložit větší úsilí. V roce 2020 byla energie z OZE poprvé zastoupena větší měrou (38 %) než energie z fosilních paliv (37 %). 9 členských států EU ukončilo výrobu elektřiny z uhlí, 13 států se zavázalo k jejímu postupnému ukončení do stanoveného data a 4 státy zvažují možné harmonogramy. V důsledku pandemie COVID-19 klesla produkce emisí skleníkových plynů v roce 2020 o 10 % ve srovnání s rokem 2019. Pokles spotřeby primární energie v roce 2020 (o 1,9 %) a konečné spotřeby energie (o 0,6 %) ovšem neodpovídá trajektorii vedoucí k naplnění cílů EU. Zpráva o stavu energetické unie analyzuje 5 pilířů energetické unie: urychlení dekarbonizace, při němž hrají hlavní úlohu systém EU pro obchodování s emisemi (ETS) a energie z obnovitelných zdrojů, zvyšování energetické účinnosti, zvyšování energetické bezpečnosti a zabezpečení, posílení vnitřního trhu EU a výzkum, inovace a konkurenceschopnost. Hlavní zprávu doprovází 5 vzájemně souvisejících zpráv o pokroku v oblasti klimatu. Z důvodu pandemie se emise skleníkových plynů v EU-27 v roce 2020 snížily o téměř 10 % ve srovnání s rokem 2019.