10.11.2021
Euroskop, ČTK
Na polsko-běloruské hranici, kde v hraničním pásmu živoří na běloruské straně v chladném podzimním počasí několik tisíc migrantů z krizových oblastí, přetrvává napětí. Polský premiér Mateusz Morawiecki současnou krizi, která se vyhrotila v pondělí, označil za „hybridní útok“ běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti všem členským státům EU. Litva včera u svých hranic s Běloruskem výjimečný stav, který již platí i v polském příhraničí.
Z polsko-běloruské hranice nebyl v posledních hodinách hlášeny závažnější incidenty podobné tomu pondělnímu, kdy se hraniční plot u obce Kuźnica Bialostocka násilím pokusila překonat dosud největší skupina lidí. V noci na včerejšek se ho asi stovka migrantů snažila prorazit asi 140 kilometrů dále na jih. Polští pohraničníci v takovém případě používají slzný plyn. Jejich představitelé obviňují členy běloruských bezpečnostních složek, že podněcují migranty k agresivitě a dodávají jim nástroje k ničení plotu.
Migranti z Iráku, Sýrie či Afghánistánu, kteří se touží dostat do Evropské unie, v hraničním pásmu táboří, postavili stany a zapálili ohně. Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński včera uvedl, že jsou tam dva až čtyři tisíce takových lidí, kteří se „v nejbližší době znovu pokusí o další útok na hranici“. Mezi migranty procházejí členové běloruského bezpečnostního aparátu, kteří jim údajně brání v návratu do běloruského vnitrozemí. Za plotem hlídkují polští pohraničníci a vojáci. Polsko má nyní u hranice okolo 13.000 vojáků.
Varšava dlouhodobě viní Minsk z toho, že migranty převážně z Blízkého východu k hranicím dováží a mstí se tak za sankce, které Evropská unie uvalila na autoritářský režim prezidenta Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv. Lukašenko obvinění odmítá.
Polský premiér Morawiecki včera řekl, že na východní hranici Polska se „odehrává představení s pevnou režií, jehož cílem je narušení hranic a vyvolání chaosu v Evropské unii“. Polský prezident Andrzej Duda po schůzce se svou slovenskou kolegyní Zuzanou Čaputovou varoval, že případný úspěch běloruského režimu, který migraci organizuje, by byl fatální pro celou EU. Uvítal by, aby sedmadvacítka uvalila sankce na aerolinky, jež migranty do Běloruska dopravují.
Evropská unie prozatím zpřísnila podmínky vydávání víz pro představitele běloruského režimu. Členské státy dočasně zrušily zjednodušený systém vydávání víz, na němž se EU s Minskem dohodla loni. Brusel praktiky Lukašenkova režimu označil za „gangsterské a nehumánní“ a vyzval ho, aby přestal využívat migranty k politickým účelům.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) naléhají na vlády ve Varšavě i v Minsku, aby humanitárním pracovníkům umožnily přístup k běžencům u hraničního plotu. Využívání migrantů a uprchlíků k politickým cílům je politováníhodné a musí přestat,“ uvedly tyto organizace.
Polsko v pohraničí s Běloruskem už před několika týdny vyhlásilo výjimečný stav, a do oblasti tak nemají přístup nevládní organizace, které by chtěly migrantům pomoci, ani novináři. „V souvislosti s tím média přinášející zpravodajství o dění na hranici mohou využívat jedině oficiální vládní nahrávky a informace,“ upozornil portál gazeta.pl.
Také Litva včera na svojí straně společné hranice s Běloruskem a rovněž v táborech pro migranty zavedla mimořádný režim, vstoupit do vymezeného prostoru budou moci jen ti civilisté, kteří v něm žijí nebo mají majetek. Za výjimečného stavu budou moci pohraničníci použít „psychický nátlak“ a „přiměřené fyzické násilí“, aby zabránili migrantům ve vstupu do Litvy. Omezena budou i shromáždění v oblasti.
Běloruští pohraničníci podle litevských médií během noci převezli vojenskými auty od hranic s Polskem asi 500 migrantů, kteří nyní táboří u hranic s Litvou, poblíž obce Kadyš. Někteří z nich se ještě v noci pokusili hranici překročit.
O situaci na hranici mezi Běloruskem a Polskem včera s prezidentem Lukašenkem jednal jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Oba uvedli, že je znepokojuje zvětšení počtu regulérních polských jednotek v oblasti.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zemím evropské sedmadvacítky vzkázal, aby se v nynější migrační krizi vyvarovaly dvojích standardů. Podle agentury TASS naznačil, že by unie mohla Bělorusku poskytnout podobnou finanční podporu k zastavení migrace, jako to už dřív udělala v případě Turecka. „Nelze uplatňovat odlišné standardy vůči Itálii a Polsku, když Brusel zvažuje, jak se Varšava a Řím chovají k přílivu migrantů směřujících do těchto zemí. Rovněž se zeměmi, odkud uprchlíci přicházejí, je třeba zacházet stejně,“ řekl šéf ruské diplomacie.
Autor: Euroskop
