10.11.2021
Euroskop
Komise představuje 1. strategii v boji proti antisemitismu, Komise potvrzuje přednost práva EU, Rada přidala Bahrajn a Spojené arabské emiráty (SAE) na seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení, Rada opět prodloužila sankce ohledně chemických zbraní, EU poskytne pomoc Afghánistánu, Rada prodloužila sankce proti ISIL/Da’esh and Al-Kajdě, Rada vydala závěry v oblasti migrace ze summitu konaného 21.–22. 10. 2021
|
Krátce…
Komise představuje 1. strategii v boji proti antisemitismu
|
Komise 5. 10. 2021 představila historicky 1. unijní strategii zaměřenou na boj proti antisemitismu a rozvoj židovského života. Vzhledem ke znepokojivému nárůstu antisemitismu v EU i za jejími hranicemi (více v příspěvku „Podle průzkumu roste antisemitismus v EU”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018) obsahuje tato strategie řadu opatření, jež jsou postavena na 3 pilířích: (1) předcházení všem formám antisemitismu, (2) ochraně a rozvoji židovského života a (3) podpoře výzkumu, vzdělávání a památka obětí holokaustu. Komise ve strategii navrhuje opatření na zintenzivnění spolupráce s internetovými společnostmi s cílem omezit antisemitismus na internetu, zlepšení ochrany veřejných prostor a míst bohoslužeb, zřízení evropského výzkumného střediska pro současný antisemitismus a vytvoření sítě míst, kde došlo k holokaustu. Vedle těchto opatření by měla EU usilovat o to, aby stanula v čele celosvětového boje proti antisemitismu. EU by měla všemi dostupnými prostředky, mimo jiné ve spolupráci s mezinárodními organizacemi, apelovat na partnerské země, aby potíraly antisemitismus v sousedství EU i mimo ni. Mělo by se tak zajistit, aby unijní finance určené na vnější akce nebyly nesprávně přidělovány na činnosti, které podněcují k nenávisti a násilí, a to i vůči Židům. EU by měla zintenzivnit spolupráci s Izraelem při boji proti antisemitismu a měla by podpořit oživení židovského dědictví po celém světě. Strategie by se měla provádět v období 2021–2030. Komise vyzvala EP a Radu, aby podpořily realizaci strategie, a v letech 2024 a 2029 zveřejní komplexní zprávy o jejím plnění. Členské státy se již zavázaly k prevenci a potírání všech forem antisemitismu prostřednictvím nových národních strategií nebo opatření v rámci stávajících národních strategií nebo akčních plánů pro předcházení rasismu, xenofobii, radikalizaci a násilnému extremismu. Národní strategie by měly být přijaty do konce roku 2022 a Komise by je měla vyhodnotit do roku 2023. Tato strategie představuje závazek EU zasadit se o budoucnost židovského života v Evropě i mimo ni. Komise se v ní angažuje za EU prostou antisemitismu a jakékoliv formy diskriminace a za otevřenou, inkluzivní a rovnoprávnou společnost v EU. V návaznosti na kolokvium o základních právech zaměřené na antisemitismus a nenávist vůči muslimům jmenovala Komise v roce 2015 svého 1. koordinátora pro boj proti antisemitismu a pro podporu židovského života . V červnu 2017 EP přijal usnesení o boji s antisemitismem. V prosinci 2018 přijala Rada prohlášení k boji proti antisemitismu. V prosinci 2019 se boj proti antisemitismu stal součástí portfolia místopředsedy Komise pro podporu evropského způsobu života, což signalizuje záměr řešit tento problém jako průřezovou prioritu. V prosinci 2020 přijala Rada další prohlášení, které je zaměřeno na začleňování boje proti antisemitismu do všech oblastí politiky. Mnoho oblastí politiky spojených s bojem proti antisemitismu je primárně odpovědností členských států. EU však hraje důležitou úlohu při poskytování politického vedení, koordinaci opatření členských států, sledování provádění a pokroku, poskytování podpory prostřednictvím fondů EU a při podpoře výměny osvědčených postupů mezi členskými státy. Komise proto má udělit stávající jednorázové pracovní skupině pro boj proti antisemitismu status stálého subjektu, který se bude sloužit k setkávání zástupců členských států a židovských komunit.
Komise potvrzuje přednost práva EU
|
Komise 7. 10. 2021 vydala tiskovou zprávu, ve které reaguje na rozsudek polského Ústavního soudu, jenž během své ústní prezentace vyvolal obavy o přednost práva EU a pravomocí SD EU. Komise prosazuje a znovu potvrzuje základní zásady právního řádu Unie, konkrétně: (1) právo EU má přednost před vnitrostátním právem včetně ústavních ustanovení, (2) veškeré rozsudky SD EU jsou závazné pro všechny orgány členských států včetně vnitrostátních soudů. Komise chce provést zevrubnou analýzu rozsudku polského Ústavního soudu a následně má rozhodnout o dalších opatřeních. Komise upozornila, že nebude váhat využít svých pravomocí vyplývajících ze Smluv k zajištění jednotného uplatňování a integrity práv EU. EU je společenství hodnot a práva, které musí být dodržováno ve všech členských státech. Práva občanů EU vyplývající ze Smluv musí být chráněna bez ohledu na to, kde v EU žijí. Komise je pověřena zajištěním řádného fungování právního řádu Unie a má v plánu zajišťovat i nadále.
Rada přidala Bahrajn a Spojené arabské emiráty (SAE) na seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení
|
Rada 8. 10. 2021 doplnila seznam zemí, pro něž by nově neměly nově platit cestovní omezení na vnějších hranicích EU, o Bahrajn a SAE. Rada tak učinila aktualizaci seznamu zemí, zvláštních administrativních oblastí a dalších územních a samosprávných jednotek, pro něž by měla být cestovní omezení zrušena, v návaznosti na přezkum v rámci doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020, v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020, v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020, v příspěvku „Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU”, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v únoru 2021 a v příspěvku „Komise navrhuje zmírnit omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v květnu 2021). Cesty do EU, jež nejsou nezbytně nutné, ze zemí nebo územních jednotek neuvedených v příloze by měly podléhat dočasnému cestovnímu omezení. Tím by neměla být dotčena možnost členských států zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pro plně očkované cestující. Jak je stanoveno v doporučení Rady, měl by být tento seznam i nadále každé 2 týdny přezkoumáván a případně aktualizován. Na základě kritérií a podmínek stanovených v doporučení by členské státy měly od 8. 10. 2021 postupně rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty těchto třetích zemí: Austrálie, Bahrajn (nově), Kanada, Chile, Jordánsko, Kuvajt, Nový Zéland, Katar, Rwanda, Saúdská Arábie, Singapur, Jižní Korea, Ukrajina, Spojené arabské emiráty (nově), Uruguay, Čína (pokud bude potvrzena vzájemnost). Cestovní omezení by měla být postupně zrušena rovněž pro zvláštní administrativní oblasti Číny – Hongkong a Macao. V kategorii územních a samosprávných jednotek, které nejsou uznávány jako stát nejméně jedním ze členských států, by měla být postupně zrušena i cestovní omezení pro Tchaj-wan. Pro účely tohoto doporučení by rezidenti Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu měli být považováni za rezidenty EU. Kritéria pro určení třetích zemí, pro něž by mělo být současné omezení cest zrušeno, byla aktualizována dne v květnu 2021 (více v příspěvku „Komise navrhuje zmírnit omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v květnu 2021). Zahrnují epidemiologickou situaci a celkovou reakci dané země na COVID-19, jakož i spolehlivost dostupných zdrojů informací a údajů. Měla by být také individuálně zohledňována vzájemnost. Tohoto doporučení se rovněž účastní země přidružené k Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko). V červnu 2020 přijala Rada doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné (více v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020). Toto doporučení obsahovalo 1. seznam zemí, pro něž by členské státy měly začít rušit cestovní omezení na vnějších hranicích. V květnu 2021 Rada přijala pozměňující doporučení s cílem reagovat na probíhající očkovací kampaně tím, že zavádí určité výjimky pro očkované osoby a uvolňuje kritéria pro rušení omezení pro třetí země. Změny berou současně v úvahu možná rizika, jež představují nové varianty viru, a to stanovením mechanismu záchranné brzdy, který by měl umožnit rychle reagovat, pokud se ve třetí zemi vyskytne varianta vzbuzující zájem nebo obavy. Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem. Za provádění doporučení zůstávají odpovědné orgány členských států. Při zachování plné transparentnosti mohou pouze postupně zrušit cestovní omezení vůči zemím uvedeným na seznamu. Členský stát by neměl rozhodnout o zrušení cestovních omezení pro třetí země, které nejsou uvedeny na seznamu, předtím, než o tom bylo rozhodnuto koordinovaným způsobem.
Rada opět prodloužila sankce ohledně chemických zbraní
|
Rada 11. 10. 2021 rozhodla prodloužit restriktivní opatření proti rozšiřování a používání chemických zbraní o další rok, a to do 16. 10. 2022. Aktuálně se opatření vztahují na 15 osob a 2 subjekty. Sankční režim je uplatňován od roku 2018 vůči osobám či subjektům přímo odpovědným za vývoj a užívání chemických zbraní, včetně těch, co poskytují finanční, technickou či materiální podporu. Omezující opatření spočívají v zákazu vstupu na území EU a zmrazení majetku. Osoby a subjekty z EU kromě toho nesmějí osobám a subjektům zařazeným na seznam zpřístupňovat finanční prostředky. Cílem sankčního režimu EU je podpořit globální zákaz chemických zbraní stanovený v Úmluvě o chemických zbraních (více v příspěvku „Rada prodloužila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020).
EU poskytne pomoc Afghánistánu
|
Komise 12. 10. 2021 vyčlenila 1 mld. € na pomoc Afghánistánu a sousedním zemím s nejen humanitární krizí. Pomoc zahrnuje humanitární pomoc EU v kombinaci s poskytováním cílené podpory na základní potřeby, z níž mají mít přímý prospěch lidé v Afghánistánu a sousedních zemích. Cílem je poskytnout přímou podporu afghánskému obyvatelstvu s cílem zabránit humanitární katastrofě, aniž by byla legitimována prozatímní vláda Tálibánu. Nejméně 250 mil. € má být určeno na humanitární dodatečnou pomoc přímo v Afgánistánu, zejm. v oblasti zdraví, prostřednictvím mezinárodních organizací na místě. Zbývající část by měla být určena sousedním zemím, které poskytli útočiště afghánským uprchlíkům. Krátkodobě chce EU pomoci k zajištění bezpečného přechodu Afghánců s vazbami na EU a ze zranitelných skupin. Střednědobě a dlouhodobě chce Komise podpořit členské státy s přijímáním těchto osob v ohrožení z humanitárních důvodů. Celková rozvojová pomoc EU Afghánistánu zůstává zmrazená. 5 kritérií, na nichž se dohodli ministři zahraničních věcí EU, zůstává v platnosti. Musí být splněny, než bude možné pravidelnou rozvojovou spolupráci obnovit (více v příspěvku „Rada vydala prohlášení v reakci na vývoj posledních událostí v Afghánistánu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2021 a v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021).
Rada prodloužila sankce proti ISIL/Da’esh and Al-Kajdě
|
Rada 18. 10. 2021 prodloužila již zavedené sankce proti ISIL/Da’esh and Al-Kajdě a osobám, skupinám, podnikům či subjektům s nimi asociovanými na dalších 12 měsíců do 31. 10. 2022. Momentálně je na sankčním seznamu 6 jedinců, proti nimiž je taktéž vystaven zákaz cestování do EU a zmrazení majetku. Nad rámec těchto opatření mají občané či jiné subjekty EU zakázáno poskytovat finanční prostředky uvedeným osobám na seznamu. Další cílená opatření mohou být uvalena na ty, kdo páchají teroristické činy, poskytují podporu a podněcují k takovým činům nebo nábor pro ISIL/Dá’iš a Al-Káidu nebo jejich přidružené členy. Sankce a opatření EU doplňují sankce uvalené Radou bezpečnosti OSN proti SIL/Da’esh and Al-Kajdě.
Rada vydala závěry v oblasti migrace ze summitu konaného 21.–22. 10. 2021
|
Evropská rada 22. 10. 2021 přijala závěry ze summitu konaného 21.–22. 10. 2021. Komise a vysoký představitel EU pro SZBP předložili v návaznosti na zasedání Evropské rady konané 24.–25. 6. 2021 8 akčních plánů pro prioritní země původu a tranzitu (více v příspěvku „Evropská rada řešila na summitu stěžejní témata”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). S cílem zabránit ztrátám na životech a snížit tlak na hranice EU v souladu s právem EU a mezinárodním právem vedoucí představitelé EU Komisi a vysokého představitele vyzvali, aby tyto plány zavedli, neprodleně je provedli a podpořili je přiměřenými finančními prostředky. Vedoucí představitelé EU vyzvali Komisi, aby: (1) neprodleně předložila návrhy a mobilizovala prostředky k financování opatření na všech migračních trasách a (2) co nejlépe využila nejméně 10 % finančního krytí Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI). Evropská rada se jasně vyjádřila v tom smyslu, že nebude akceptovat žádné pokusy zemí mimo EU o zneužití migrantů k politickým účelům. Znovu zopakovala, že je odhodlána zajistit účinnou ochranu vnějších hranic EU, a zdůraznila, že je třeba zajistit účinné navracení a plné provádění dohod a ujednání o zpětném přebírání osob. Hlavní představitelé zemí EU uvedli, že EU plánuje i nadále bránit pokračujícím hybridním útokům ze strany běloruského režimu, mimo jiné i přijetím dalších omezujících opatření proti osobám a právním subjektům. Vedoucí představitelé rovněž znovu vyjádřili očekávání, že by měly být včas uvolněny finanční prostředky určené pro syrské uprchlíky a hostitelské komunity v Turecku, Jordánsku, Libanonu a dalších částech regionu, včetně Egypta.
Rada doplnila na seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení, o Argentinu, Kolumbii, Namibii a Peru
|
Rada 29. 10. 2021 aktualizovala seznam zemí, zvláštních administrativních oblastí a dalších územních a samosprávných jednotek, pro něž by měla být cestovní omezení do EU zrušena v návaznosti na přezkum v rámci doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné. Konkrétně byly na tento seznam doplněny Argentina, Kolumbie, Namibie a Peru. Cesty do EU, jež nejsou nezbytně nutné, ze zemí nebo územních jednotek neuvedených v příloze I by měly podléhat dočasnému cestovnímu omezení. Tím by neměla být dotčena možnost členských států zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pro plně očkované cestující. Jak je stanoveno v doporučení Rady, měl by být tento seznam i nadále každé 2 týdny přezkoumáván a případně aktualizován (více v příspěvku „Kvůli pandemii COVID-19 existují v EU omezení překračovat hranice“, Doprava v březnu 2020, v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020, v příspěvku „Komise vyzvala členské státy, aby prodloužily omezení cest“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2020, v příspěvku „Komise chce prodloužit omezení cest do EU“, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v květnu 2020, v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020, v příspěvku „Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU”, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v únoru 2021 a v příspěvku „Komise navrhuje zmírnit omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v květnu 2021). Na základě kritérií a podmínek stanovených v doporučení by členské státy měly od 28. 10. 2021 postupně rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty těchto třetích zemí: Argentina (nově), Austrálie, Bahrajn, Kanada, Chile, Kolumbie (nově), Jordánsko, Kuvajt, Namibie (nově), NZ, Peru (nově), Katar, Rwanda, Saúdská Arábie, Singapur, Jižní Korea, Ukrajina, Spojené arabské emiráty, Uruguay, Čína (pokud bude potvrzena vzájemnost). Cestovní omezení by měla být postupně zrušena rovněž pro zvláštní administrativní oblasti Číny – Hongkong a Macao. V kategorii územních a samosprávných jednotek, které nejsou uznávány jako stát nejméně jedním ze členských států, by měla být postupně zrušena i cestovní omezení pro Tchaj-wan. Pro účely tohoto doporučení by rezidenti Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu měli být považováni za rezidenty EU. Kritéria pro určení třetích zemí, pro něž by mělo být současné omezení cest zrušeno, byla aktualizována v květnu 2021. Zahrnují epidemiologickou situaci a celkovou reakci dané země na COVID-19, jakož i spolehlivost dostupných zdrojů informací a údajů. Měla by být také individuálně zohledňována vzájemnost. Tohoto doporučení se rovněž účastní země přidružené k Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko).