Petr Pospíšil, Euroskop, 18.11.2021
Využili jsme možnosti plynoucí z členství V EU? Jak Unie může zlepšit život ve Zlínském kraji? A jakým směrem bychom se měli vydat do budoucna? Tyto tři zásadní otázky rámovaly debatu, která se v rámci Konference o budoucnosti Evropy konala v úterý 16. listopadu ve Zlíně.
Diskutovat s lidmi přišli ředitelka Krajské hospodářské komory Zlínského kraje Iveta Táborská, zástupce ředitele Gymnázia Zlín Pavel Simkovič a Filip Kučera z Ústavu veřejné správy a regionálního rozvoje Univerzity Tomáše Bati. Debatu moderovala Lenka Smékalová z téže instituce.
Jeden z nejvýraznějších a nejhmatatelnějších dopadů členství v Unii představují bezpochyby fondy kohezní politiky. Kučera ocenil myšlenku kohezní politiky, aby bohatší státy pomáhaly chudším. Česká republika podle něj za dobu svého členství v Unii získala z unijních prostředků přes 800 miliard korun, což dává pádnou odpověď na otázku, co Česku členství v EU dosud přineslo.
Česko si při využívání dotací stanovuje příliš priorit
Skutečnost, že často není dopad „evropských peněz“ v tuzemsku přímo natolik viditelný, Kučera přičítá určité roztříštěnosti. Zatímco některé jiné členské státy se zaměří na menší množství priorit, do kterých soustředí většinu projektů spolufinancovaných z Bruselu, Česko má tendenci stanovit si priorit příliš mnoho, v důsledku čehož se naoko viditelný efekt rozmělní.
Ohledně přínosnosti a nezbytnosti členství v unijní sedmadvacítce Kučera absolutně nepochybuje: „Členství v Evropské unii je pro nás nevyhnutelné,“ uvedl a svoje tvrzení doložil zmínkou Velké Británie, která se – byť jako větší a ekonomicky silnější země – po svém vystoupení z Unie potýká se závažnými problémy.
Díky výměnným pobytům studenti viděli, jak to chodí na Západě
S výrokem, že členství v Unii řadu věcí usnadnilo, se ztotožnila i Táborská. České firmy díky tomu mají přístup na vnitřní evropský trh, což pro ně představuje ohromnou výhodu. Pozitivní dopad na vzdělávací sektor jakožto jeho představitel akcentoval Simkovič. „Uvědomění si, jako to funguje od nás na Západ, bylo pro studenty velmi přínosné,“ konstatoval s odkazem na výměnné pobyty a stáže, jichž i jeho studenti využili.
Druhá otázka, kolem níž se debata odvíjela, se týkala toho, jakým způsobem Unie pomáhá Zlínskému kraji a kde by mohla eventuálně pomáhat ještě více. Řeč se přirozeně stočila zejména k evropským dotacím. Jak podotkla moderátorka Smékalová, dotace občas bývají terčem kritiky, avšak v zemích mimo EU se často setkala s tím, že nám možnost dotování z Bruselu závidí.
Revitalizace Zlína se podařila díky podpoře z Bruselu
Kučera poukázal na fakt, že přímo v centru Zlína bylo velké množství budov i veřejné infrastruktury rekonstruováno a revitalizováno díky finanční podpoře EU. Velkorysé revitalizace se dočkal například Komenského park a Evropské unii za svoji rekonstrukci vděčí i prostory, v nichž se konala tato debata. „Zlín se proměnil a je z něj příjemné místo k životu,“ shrnul Kučera, jenž zároveň uvedl statistiku, dle níž je 40 procent veřejných investic v Česku z veřejných fondů.
Určitou kontroverzní otázku mohou představovat plánované dotace na podporu elektromobility v rámci Zelené dohody pro Evropu. Kučera ovšem vysvětlil, že naši zástupci byli v příslušných unijních institucích u toho, když se o legislativním balíčku v rámci Green Deal rozhodovalo, a nic nám tedy nebylo vnuceno proti naší vůli.
Hosté přesto nalezli oblasti, kde by bylo možné využít ještě více evropskou podporu. Simkovič upozornil na unikátní, urbanisticky cenný celek baťovských domků ve Zlíně. Na jejich revitalizaci je podle něj obtížné vztáhnout existující dotační programy. Táborská zase poukázala na nutnost zlepšení dopravní infrastruktury ve Zlíně a okolí, stejně jako potřebu zajistit lepší propojenost Zlína s moravskými spádovými metropolemi, Brnem a Olomoucí.
Lepší dopravní spojení by přispělo atraktivitě Zlína
Zkvalitnění dopravního spojení by zároveň mohlo podle diskutujících umožnit, aby mladí lidé zůstávali bydlet ve Zlíně a za prací dojížděli na denní bázi do zmíněných větších měst. Ostatně jak se všichni řečníci shodli, odcházení nadaných mladých lidí ze Zlína představuje pro město i okolní región dlouhodobý problém. Zatraktivnění města v podobě více příležitostí pro mladé i lepší dopravní propojenost by mohly tento problém částečně vyřešit. Avšak jak dodal Simkovič, je přínosné i to, když talentovaní lidé ze Zlína odejdou nabrat zkušenosti jinam, aby se později jednou vrátili a svoji zkušenost zhodnotili ve prospěch rodného kraje.
Poslední část debaty se obracela směrem do budoucna – na to, jakým směrem by se měly v příštích letech ubírat Evropa, Česko i Zlínský kraj. V oblasti využívání dotací řečníci zaujali společné stanovisko, že Unie nastavuje pouze obecná rámcová pravidla a zatěžující, přebujelé administrativní náležitosti většinou vychází z národních požadavků. Podle Táborské je právě kvůli vnitrostátní legislativě zkomplikováno budování potřebné dopravní infrastruktury. „Utápění se v detailech na úkor celku není šťastné,“ zhodnotil Simkovič.
A co panelisté směrem do budoucna doporučili Evropské unii? I ta by si podle Táborské měla jednoznačněji určit svoje priority. Ředitelka zlínské Krajské hospodářské komory je spatřuje v bezpečnosti a otázkách strategického významu.
Další debata s veřejností v rámci cyklu debat s občany při příležitosti Konference o budoucnosti Evropy se koná již v úterý 23. listopadu a pořádá ji Eurocentrum Ústí nad Labem. Více informací o akci je k dispozici zde. Podrobnosti o Konferenci jsou k dispozici v této sekci portálu Euroskop.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
