Státy EU schválily společný program předsednického tria

15.12.2021
Euroskop, čtk

Státy Evropské unie v úterý schválily obecný program Rady EU pro příští rok a půl, na němž se dohodli zástupci tří příštích předsednických zemí – Francie, Česka a Švédska. Přes některé odlišnosti v názorech na témata jako je obchodní či migrační politika se trio shodlo na společném směru, jímž by se sedmadvacítka měla v příštích 18 měsících ubírat. Zaměřit se Paříž, Praha a Stockholm chtějí na klimaticky šetrné zotavení ekonomik po pandemické krizi, posilování zdravotní unie či lepší zabezpečení vnějších hranic bloku.

Francie se chopí vedení unie začátkem ledna, Česko je přebere v červenci a o dalšího půl roku poté stane v čele EU Švédsko. Trojice po sobě jdoucích předsednických zemí tradičně dává dohromady společný program, ačkoli se jejich vlastní priority mnohdy liší.

„Institut tria je rámcem pro organizovanější a těsnější spolupráci tří po sobě jdoucích předsednictví,“ řekla česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá, která ČR zastupovala na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti, kteří program schválili.

Peníze na oživení ekonomik poputují do zelené tranzice a digitalizace

Trio následujících předsednictví podle ní bude usilovat o to, aby peníze investované do oživení ekonomik po pandemii směřovaly především do zelených a digitálních projektů. Předsednické státy chtějí také podpořit dotváření jednotného trhu či posílení odolnosti a obranyschopnosti unie.

„Mezi výzvami, kterým nově čelíme, si zvláštní pozornost zaslouží zdravotnictví,“ stojí ve společném textu, který slibuje v reakci na současnou pandemii posílení jednotné zdravotní politiky EU.

Trojice hodlá prosazovat evropské hodnoty a principy právního státu

Trojice států se chce zasadit také o prosazování evropských hodnot a právního státu prostřednictvím dostupných prostředků včetně možného odebírání unijních dotací. To hrozí Polsku a Maďarsku, s nimiž unijní orgány vedou již několik let bezvýsledná řízení.

Mezi další součásti společného programu patří posílení fungování schengenského prostoru a ostrahy vnějších hranic, což má v případě zdravotních či migračních krizí předejít uzavírání vnitřních hranic EU.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek