Lídři členských zemí Evropské unie slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Na čtvrtečním zasedání Evropské rady řešili rovněž rostoucí ceny energií a eskalující napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.
Covid-19 byl prvním bodem na programu jednání, přičemž mluvčí Evropské rady Barend Leyts oznámil ukončení diskuse na toto téma přibližně tři hodiny po jejím zahájení. Debatu kolem pandemie zřejmě protáhla diskuze o délce platnosti vakcinačních potvrzení. Nakonec do závěrů přibyla formulace zdůrazňující význam koordinovaného postupu ve věci platnosti tzv. covidových pasů.
„Zpřístupnění vakcinace všem a nasazení posilujících dávek je životně důležité a naléhavé. V tomto kontextu zůstává klíčové překonání váhavosti vůči vakcínám, mimo jiné bojem proti dezinformacím,“ uvádí podobně jako v říjnu závěry unijního summitu. „Vedle vakcinace by se mělo pokročit s implementací strategie EU pro léky na covid-19, včetně společných nákupů,“ pokračuje společné stanovisko.
Lídři EU v něm také slibují, že blok bude nadále podporovat vakcinaci po celém světě a že posílí podporu „potřebných regionů, obzvláště Afriky“. Po Evropské komisi žádají, aby v zájmu hladšího sdílení vakcín více podporovala členské státy, jakož i třetí země a další partnery.
Rusko za případnou agresi proti Ukrajině zaplatí vysokou cenu
Pozornost lídrů se soustředila rovněž na zahraničněpolitickou oblast. Rusko v případě další agrese vůči Ukrajině zaplatí vysokou cenu v podobě ekonomických sankcí koordinovaných s mezinárodními partnery. Čelní představitelé zemí Evropské unie vyzvali Moskvu k okamžitému zmírnění napětí ve vztahu k sousední zemi. Zároveň vyzvali k obnovení diplomatických jednání obou států zprostředkovaných Německem a Francií ve formátu takzvané Normandské čtyřky.
Evropští politici už v posledních dnech v souvislosti s hromaděním ruských vojsk poblíž Ukrajiny adresovali Moskvě varování, že případná invaze by ji přišla draho. „Jakákoli další vojenská agrese vůči Ukrajině bude mít masivní následky,“ shodl se summit, aniž by upřesnil možná konkrétní opatření.
Zvláště lídři zemí východního křídla EU před čtvrtečním jednáním mluvili o tom, že sedmadvacítka musí mít připraveny sankce, jejichž odstrašující efekt by Rusko od vpádu na Ukrajinu odradil. EU již uplatňuje postihy vůči ruským činitelům či finančnímu a energetickému sektoru kvůli ruské anexi Krymu a podpoře povstalců na východě Ukrajiny. Možné invaze se obávají zvláště státy v bezprostřední blízkosti Ruska, které ho považují za hrozbu pro svou bezpečnost.
Případné sankce by se patrně týkaly bankovního sektoru
Konkrétní kroky již unijní diplomacie připravuje, diplomaté hovoří o postizích určitých ekonomicky významných sektorů včetně bankovnictví, které by se mohly dotknout zájmů vlivných oligarchů napojených na Kreml. Sedmadvacítka však není v názoru na některé sankce jednotná. Pobaltské státy a Polsko například požadují zablokování plynovodu Nord Stream 2, s tím však nesouhlasí Německo, které má mít z projektu ekonomický prospěch.
Summit ve čtvrtek jednal také o posilování společné obrany, což je další téma, na které nemají unijní země zcela jednotný pohled. Lídři uvítali plán budoucí obranné a bezpečnostní strategie označovaný jako Strategický kompas, jehož podrobnosti budou státy dolaďovat v příštím roce. O konkrétních bodech jako je vytvoření společných sil rychlé reakce, které chtějí zejména západoevropské země v čele s Francií, se však závěry summitu nezmiňují.
EU a NATO vydají historicky třetí společné prohlášení
Naopak hovoří o další blízké spolupráci s NATO, kterou požadují zvláště státy východního křídla unie. EU by podle prezidentů a premiérů měla připravit historicky třetí společné prohlášení s aliancí, které by mělo vést k posílení spolupráce například v boji proti kybernetickým či hybridním hrozbám.
Bez dohody skončila v noci na pátek několikahodinová debata o jaderné energii a emisních povolenkách, kterou vedli lídři zemí Evropské unie na bruselském summitu. Novinářům to řekl český premiér Andrej Babiš. Skupina států včetně Česka navrhla prosadit do závěrů jednání, aby Evropská komise jádro zařadila na seznam zelených investic. Tradičně k atomu kritické Rakousko spolu s Německem a Lucemburskem se však postavilo proti. Prezidenti a premiéři se neshodli ani v pohledu na regulaci trhu s emisními povolenkami, kterou požadovalo zejména Polsko a Česko.
Jádro jako čistá technologie v závěrech chybí, Leyenová jej přislíbila
Šéfové unijních států se týden před avizovaným termínem dlouho očekávaného rozhodnutí komise přeli o to, jakými dostupnými zdroji budou moci členské země nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí, jehož se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat. Skupina lídrů včetně Babiše na summitu vyzvala unijní exekutivu, aby v příštích dnech jádro na seznam zařadila. Prosadit tento závazek do závěrů se jim však nepovedlo kvůli odporu zmíněných států.
Podle českého premiéra však nejde o neúspěch, protože šéfka komise Ursula von der Leyenová bez ohledu na závěry na summitu slíbila jádro stejně jako plyn na seznam zařadit. „Ona to opakovaně slíbila a ona to udělá. Nemá jinou možnost,“ prohlásil Babiš.
Systém označovaný jako taxonomie má dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Komise by jej měla představit příští týden a podle dosavadních prohlášení unijních činitelů s podporou jádra a plynu počítá. Rakouská vláda nedávno pohrozila, že v takovém případě se obrátí na soud.