Petr Pospíšil, Euroskop, 30.12.2021
Ačkoli pandemie nemoci covid-19 ještě není minulostí, už nyní je zapotřebí intenzivně uvažovat o ekonomických dopadech pandemie. Unie v reakci na to přijala plán obnovy a oživení, který členským zemím poskytne dodatečné prostředky na podporu ekonomik. V jaké ekonomické situaci se země V4 nachází, jak prošly pandemií a čím se vyznačují národní plány obnovy v České republice, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku? O tom byla online debata uspořádaná Institutem pro politiku a společnost.
Debaty se zúčastnili Balázs Szepesi, výzkumník z Mathias Corvinus Collegium, Lukáš Kovanda, vedoucí ekonom v Trinity Bank, Tomasz Kasprowicz, řídící společník v Gemini sc a Alexej Dobrolubov, ekonomický poradce místopředsedy Slovenské národní rady. Debatu moderovala Blanka Kovácsová z Institutu pro politiku a společnost.
V první polovině debaty odborníci diskutovali o tom, jaký je stav hospodářství v jednotlivých zemích Visegrádské čtyřky. Podle Kasprowicze nebylo Polsko koronavirovou krizí po ekonomické stránce příliš zasaženo, třebaže polská ekonomika eviduje první inflaci za třicet let. Polská vláda spustila podle Kasprowicze možná až přespříliš velkorysý záchranný program za cenu nynější inflace.
Pohostinství trpělo, ekonomiku jako celek však tolik neovlivnilo
Nejvíce byl koronavirovými omezeními dotčen sektor pohostinských služeb (hotely, restaurace), ten ovšem příliš neovlivnil polskou ekonomiku jako takovou. Některé dílčí segmenty polského hospodářství naopak zaznamenaly růst, například produkce nábytku. „Lidé si začali vybavovat nábytkem svoji home office,“ vysvětlil Kasprowicz. V Polsku je stejně jako v ostatních zemích V4 velice nízká nezaměstnanost. Situaci ovšem mírně komplikují přetrvávající spory mezi Varšavou a unijními institucemi, v důsledku nichž například prostředky z fondu obnovy ještě nezačaly do Polska plynout.
S tvrzením, že ekonomická situace je dobrá, se ztotožnil i slovenský představitel Dobrolubov. Ten ve svém úvodním vystoupení hovořil zejména o oblastech, v nichž by měla Bratislava učinit více. Větší důraz by měl být na Slovensku kladen na kvalifikaci a profesionalitu pracovní síly, větší pozornost si podle Dobrolubova rozhodně zaslouží oblast digitalizace a problémem podle slovenského ekonoma je i to, že se v současné pandemii nedostává pomocného zdravotnického personálu v nemocnicích.
ČR má nejnižší nezaměstnanost v OECD, narostl ovšem státní dluh
Lukáš Kovanda si vzal pod drobnohled ekonomickou situaci v České republice. Česko se těší nejnižší míře nezaměstnanosti ze zemí OECD. Toto pozitivum je ovšem podle Kovandy vykoupeno skutečností, že má Česko velmi vysoký poměr veřejného zadlužení k HDP. Poměr veřejného dluhu narostl jedním z nejvyšších temp v mezinárodním srovnání. Pokles růstu HDP byl v uplynulém roce v Česku nejvýraznější v historii samostatné ČR.
Výzvou pro nastupující českou vládu tedy podle Kovandy bezpochyby bude konsolidovat veřejné finance a učinit je udržitelnými pro příští dekády. Rovněž bude potřeba reformovat penzijní systém a způsob financování zdravotnictví. Ohledně aktuálního problému vysoké inflace Kovanda uvedl, že problém je zkomplikován faktem, že v Česku by byla vysoká inflace i bez ohledu na faktory, které ji zesilují – nárůst cen energií a potravin. Kovanda předpokládá, že nadcházející rok 2022 bude náročný a lze očekávat přiblížení inflace k deseti procentům, avšak v přespříštím roce 2023 lze čekat pozitivní zprávy v podobě stabilizace inflace.
Maďarská ústava znemožňuje zvyšovat státní dluh při konjunktuře
Szepesi zasvětil diváky do situace v Maďarsku. Podle Szepesiho mělo Maďarsko štěstí, neboť jej krize zasáhla v „ekonomicky dobrých časech“. V roce 2009, když byla globální ekonomická krize, se Budapešť nacházela v horší situaci. Zároveň Szepesi přílišný optimismus mírnil, nynější krize vyvolaná omezením ekonomických aktivit v souvislosti s koronavirem podle něj zanechá déletrvající dopad v podobě výpadku příjmů, jenž bude muset být řešen. Z hlediska veřejného zadlužení Szepesi kvituje maďarské ústavně zakotvené pravidlo, které zakazuje zvyšovat státní dluh v době, kdy je ekonomika na vzestupu.
Ve druhé části debaty se hosté vyjádřili k jednotlivých národním plánům obnovy. Kovanda uvedl, že český národní plán obnovy tak, jak požaduje Evropská komise, za dvě hlavní priority považuje ekologickou transformaci a digitalizaci. První jmenovaný proces ovšem podle něj bude pro Česko představovat mimořádně náročnou výzvu, neboť jsme jednou z nejprůmyslověji založených ekonomik v zemích EU – sekundární sektor (průmysl) má velice výrazný procentuální podíl na našem HDP.
Český průmysl se bude muset zmodernizovat
Česká průmyslová struktura stále vychází z 20. století a bude muset projít reformou a restrukturalizací. Speciálně obtížné to bude pro severočeské a severomoravské regiony, které se zaměřují na těžbu uhlí, od něhož má být dle unijních plánů zcela upuštěno. Kovanda vnímá jako problém, že zatím neexistuje plán na to, jak se se ztrátou produkce i pracovních míst v důsledku konce těžby uhlí Česko vyrovná.
Druhou výzvu pro Česko podle Kovandy představuje závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu, která je v celoevropském srovnání v přepočtu na počet obyvatel druhá největší po Slovensku. Automobilový průmysl bude muset urychlit proces přechodu výrobních procesů z výroby zaměřené na spalovací motory na elektromobilitu.
Slovenský plán obnovy bude obtížné implementovat
Dobrolubov vyjmenoval hlavní oblasti, na které se zaměřuje slovenský plán obnovy. Těmi jsou vzdělání, věda, zdravotnictví a zelená ekonomika. Ačkoli je podle slov Dobrolubova slovenský národní plán obnovy velmi kvalitní, jeho implementace bude obtížná. Obsahuje totiž i nepopulární části, například v podobě státního dohledu nad univerzitami či zdravotnické reformy. Mnoho politického kapitálu bylo podle Dobrolubova již spotřebováno během covidové krize. „Slovenský národní plán obnovy je dobrý, ale jeho konečný úspěch závisí na politické vůli jej prosadit,“ shrnul.
Szepesi se domnívá, že diskuze o národních plánech obnovy by se neměla vést odděleně od debat o fondech kohezní politiky a rozpočtu. Maďarský národní plán obnovy se zaměřuje mimo jiné na zaměstnanost, navyšování kvalifikací, vzdělávání, dopravu či energetiku. Za podstatné pokládá Budapešť investice do lidského kapitálu. „Je to investice do něčeho, jehož hodnota narůstá,“ vysvětlil Szepesi. Maďarský ekonom obecně k fondu obnovy a oživení uvedl, že zpracování prostředků z něj plynoucích bude náročné po administrativní stránce.
Polský národní plán obnovy je podle Kasprowicze viditelně sestaven tak, aby přesně vyhověl unijním požadavkům. Za jeho slabé stránky polský podnikatel označuje nedostatečné prostředky alokované na digitální transformaci a na malé a střední podniky. Oproti tomu plán obnovy počítá s větší alokací pro velké, státem ovládané korporace, a obecně cílí na posílení vlivu centrální vlády ve Varšavě při alokování prostředků z fondu obnovy.
Český průmysl potřebuje dopravní, digitální i lidskou infrastrukturu
Na závěr se Lukáš Kovanda vyjádřil k tomu, jakými konkrétními reformními procesy by měl projít český průmysl. Je podle něj potřeba vytvořit a zmodernizovat podpůrnou infrastrukturu, a to jednak dopravní například v podobě vysokorychlostních železničních tratí, jednak digitální a v neposlední řadě rovněž „lidskou“ představující vzdělanější, kvalifikovanější pracovní sílu. Česko by podle něj rovněž potřebovalo příznivější podmínky pro podnikání.
Videozáznam debaty můžete zhlédnout zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
