Informační společnost v prosinci 2021

Rada se dohodla na posílení kybernetické bezpečnosti a odolnosti v celé EU , Instituce schválily prodloužení mobilního roamingu bez dalších poplatků v rámci EU do roku 2032

Krátce…

Rada se dohodla na posílení kybernetické bezpečnosti a odolnosti v celé EU 

Rada se 3. 12. 2021 dohodla na svém postoji k opatřením na zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v celé EU s cílem dále zlepšit odolnost veřejného i soukromého sektoru i EU jako celku a jejich schopnost reagovat na incidenty (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020, v příspěvku „V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti“, Informační společnost v červnu 2019, v příspěvku „Rada a EP se dohodly na pravidlech pro bezpečnější online prostředí v EU”, Informační společnost v prosinci 2020, v příspěvku „EU chce zlepšit kybernetickou bezpečnost”, Informační společnost v prosinec 2020 a v příspěvku „Rada přijala závěry týkající se strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti”, Informační společnost v březnu 2021). Jakmile bude přijata, měla by nová směrnice NIS 2 nahradit stávající směrnici č. 1148/2016 o bezpečnosti sítí a informačních systémů (více v příspěvku „V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti“, Informační společnost v červnu 2019 a v příspěvku „EU chce zlepšit kybernetickou bezpečnost”, Informační společnost v prosinci 2020). Směrnice NIS 2 by měla stanovit základ pro opatření k řízení kybernetických bezpečnostních rizik a povinnosti hlášení pro odvětví jako je energetika, doprava, zdravotnictví a digitální infrastruktura. Cílem revidované směrnice je odstranit rozdíly v požadavcích na kybernetickou bezpečnost a v provádění opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti v různých členských státech. Za tímto účelem by se měly stanovit minimální pravidla týkající se regulačního rámce a mechanismy účinné spolupráce mezi příslušnými orgány v každém členském státě. Návrh by měl aktualizovat seznam odvětví a činností, na něž se vztahují povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, a měl by stanovit nápravná opatření a sankce k zajištění prosazování. Na základě směrnice by měla být formálně zřízena Evropská síť styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (EU-CyCLONe), která by podporovala koordinované řízení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů. Zatímco podle stávající směrnice č.1148/2016 o byly členské státy odpovědné za určení toho, které subjekty splňují kritéria pro zařazení mezi provozovatele základních služeb, nová směrnice NIS 2 by měla zavést pravidlo velikostního omezení. To znamená, že do oblasti působnosti směrnice by měly spadat všechny střední a velké subjekty působící v odvětvích nebo poskytující služby, na něž se směrnice vztahuje. Ačkoli postoj Rady toto obecné pravidlo zachovává, obsahuje dodatečná ustanovení k zajištění proporcionality, vyšší úrovně řízení rizik a jednoznačných kritérií kritičnosti pro určení dotčených subjektů. Znění Rady rovněž objasňuje, že se směrnice nebude vztahovat na subjekty vykonávající činnosti v oblastech, jako je obrana nebo národní bezpečnost, veřejná bezpečnost, prosazování práva a soudnictví. Z oblasti působnosti jsou rovněž vyloučeny parlamenty a centrální banky. Vzhledem k tomu, že i orgány veřejné správy jsou častým terčem kybernetických útoků, měl by se systém NIS 2 vztahovat na ústřední subjekty veřejné správy. Členské státy mohou navíc rozhodnout, že se směrnice vztahuje i na dotčené subjekty na regionální a místní úrovni. Dobrovolný mechanismus vzájemného učení zvýší vzájemnou důvěru a povede k poučení se z osvědčených postupů a zkušeností, čímž přispěje k dosažení vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti. Rada chce rovněž zjednodušit povinnosti hlášení, aby nebyla hlášení podávána příliš často, a nevznikla tak nadměrná zátěž pro dotčené subjekty. Po vstupu této směrnice v platnost budou mít členské státy 2 roky na to, aby její ustanovení začlenily do svých vnitrostátních právních předpisů. Obecný přístup, jehož bylo dosaženo, umožní předsednictví Rady zahájit jednání s EP. Rada i EP se budou muset shodnout na konečném znění.

Instituce schválily prodloužení mobilního roamingu bez dalších poplatků v rámci EU do roku 2032

Rada a EP 9. 12. 2021 zveřejnily předběžnou dohodu, ve které uvádí, že by měl být režim EU pro roaming za domácích podmínek prodloužen do roku 2032. Aktualizovaná pravidla pro roaming by měla zajistit, aby i poté, co na konci června 2022 vyprší platnost stávajícího nařízení o roamingu (č. 2120/2015), mohli lidé při cestách do jiných zemí EU nadále telefonovat, posílat textové zprávy a surfovat na internetu bez dalších poplatků (více v příspěvku „Komise navrhla nové nařízení týkající se roamingu”, Informační společnost v únoru 2021 a v příspěvku „Rada se dohodla na pokračování roamingu”, Informační společnost v červnu 2021). Revidované nařízení o roamingu upravuje maximální velkoobchodní ceny tak, aby bylo poskytování maloobchodních roamingových služeb za domácí ceny udržitelné pro operátory v celé EU. Komise by měla situaci průběžně sledovat a případně předloží nový legislativní návrh za účelem regulace velkoobchodních cenových stropů a případně dalších aspektů trhu s roamingem. Politika přiměřeného využívání, která má zabránit trvalému roamingu, by měla pokračovat. Komise může po důkladné analýze trhu a po řádném posouzení potenciálních dopadů navrhnout její změny. Revidované nařízení by mělo zahrnovat opatření, která mají zákazníkům zajistit kvalitní služby a spolehlivý přístup k tísňovým službám, a to i pro osoby se zvláštními potřebami. Má zvýšit transparentnost služeb, jež mohou podléhat dodatečným platbám, a rovněž zákazníky ochránit před „šokem z vyúčtování“ v důsledku neúmyslného roamingu v jiných než pozemních mobilních sítích – tj. na palubě trajektů nebo letadel. Předběžná dohoda, které bylo dosaženo, podléhá schválení Radou a celým EP. V případě schválení mají tato pravidla vstoupit v platnost 1. 6. 2022, což je načasování, které zajistí, že občanům budou i nadále poskytovány výhody roamingu za domácích podmínek. Komise by měla rovněž vyhodnotit opatření týkající se komunikace v rámci EU (telefonní hovory a SMS z domovské země do jiného členského státu) a ověřit, zda a do jaké míry je v zájmu ochrany spotřebitelů ještě třeba snižovat stropy.