Institucionální záležitosti v prosinci 2021

Komise plánuje vydat do června 2022 dlouhodobé dluhopisy v hodnotě 50 mld. € na financování oživení, EU chce vyčlenit 1,5 mld. € na podporu globálních organizací občanské společnosti, Orgány EU se dohodly na prioritách na rok 2022 pro odolnou a silnější EU, Komise stanovila priority v rámci nástroje Globální Evropa

V 1. pol. roku 2022 budou vydány dlouhodobé dluhopisy v rámci Nástroje pro oživení a odolnostOrganizace občanských společností mimo EU získají unijní podporu na podporu demokratických procesůVedoucí představitelé institucí EU podepsali společné prohlášení o legislativních prioritách na rok 2022Nástroj Globální Evropa má stanoveny priority pro jednotlivé oblasti

Krátce…

Komise plánuje vydat do června 2022 dlouhodobé dluhopisy v hodnotě 50 mld. € na financování oživení

Komise oznámila své plány emisí dluhopisů na pokrytí potřeb financování  v 1. pol. roku 2022.Plán předpokládá vydání dlouhodobých dluhopisů EU v objemu 50 mld. € v období leden–červen 2022, které by měly být doplněny krátkodobými pokladničními poukázkami EU.Komise rovněž přijala roční rozhodnutí o výpůjčkách na rok 2022.

Komise 14. 12. 2021 oznámila své plány emisí dluhopisů na pokrytí potřeb financování v rámci nástroje Next Generation EU v 1. pol. roku 2022 v návaznosti na úspěšné zahájení výpůjček z tohoto nástroje na financování oživení v červnu 2021 a v souladu se svou strategií otevřené a transparentní komunikace vůči finančním trhům (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020, v příspěvku „Evropská rada se dohodla na pomoci pro EU”, Institucionální záležitosti v červenci 2020 a v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v září 2020). Plán předpokládá vydání dlouhodobých dluhopisů EU v objemu 50 mld. € v období leden–červen 2022, které by měly být doplněny krátkodobými pokladničními poukázkami EU. Takto by měla být Komise i nadále schopna pokrýt všechny platby splatné během tohoto období v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Současný plán financování by měl vycházet z nejnovějších prognóz budoucích potřeb plateb v rámci nástroje Next Generation EU. Na RRF připadá 90 % plateb v rámci nástroje Next Generation EU. Jedná se o nástroj založený na výkonnosti a na tom, že by platby v roce 2022 měly být podmíněny dokončením milníků a cílů národních plánů členských států pro oživení a odolnost. I přesto se ale mohou přesné potřeby financování a načasování plateb lišit. Veškeré změny by měly být trhu sděleny včas a transparentně. Komise rovněž přijala roční rozhodnutí o výpůjčkách na rok 2022. Toto rozhodnutí obsahuje maximální částky, které si může Komise půjčit do konce roku. Emise dluhopisů v roce 2022 by měly navázat na úspěšné zahájení programu na podporu oživení Next Generation EU v roce 2021. Od června 2021 Komise získala 71 mld. € pro nástroj Next Generation EU prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů EU – z toho 12 mld. €  prostřednictvím vůbec 1. emise zelených dluhopisů Next Generation EU (více v příspěvku „Komise provedla první transakci v rámci programu Next Generation EU”, Institucionální záležitosti v červnu 2021, v příspěvku „Komise vyplatila prvních 800 mil. €”, Institucionální záležitosti v červnu 2021 a v příspěvku „Komise připravuje emisi zelených dluhopisů Next Generation EU v hodnotě 250 mld. €”, Vnitřní trh v září 2021). Kromě toho má Komise v současné době k dispozici přibližně 20 mld. €  ve vydaných pokladničních poukázkách EU. Na tomto základě vyplatila Komise zemím EU 54,15 mld. €  jako předběžné financování v rámci RRF a více než 6 mld. € na další programy EU, které mají rovněž dostávat finanční prostředky z nástroje Next Generation EU. Tímto byly v roce 2021 v plném rozsahu pokryty všechny žádosti o platby (více v příspěvku „Komise chce podporovat hospodářské a finanční systémy”, Institucionální záležitosti v lednu 2021 a v příspěvku „Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost”, Institucionální záležitosti v únoru 2021). V roce 2022 hodlá Komise vydávat tradiční dluhopisy i zelené dluhopisy Next Generation EU, a to jak prostřednictvím syndikací, tak prostřednictvím aukcí. Krátkodobé pokladniční poukázky EU by měly i nadále vydávány výhradně prostřednictvím aukcí. Po úspěšném zavedení svého aukčního programu v září 2021 by měla Komise dále rozvíjet používání dražeb jako formátu emise. Přesný poměr mezi aukcemi a syndikacemi bude záviset na tržních podmínkách a přesných potřebách Komise v oblasti financování. Komise by měla rovněž nadále působit na trhu v rámci svých dalších programů financování (evropský mechanismus finanční stabilizace, nástroj SURE a makrofinanční pomoc) s odhadovaným objemem financování v období leden–červen 2022 ve výši přibližně 5,5 mld. €. Své emisní plány na 2. pol. roku plánuje Komise oznámit v červnu 2022.

EU chce vyčlenit 1,5 mld. € na podporu globálních organizací občanské společnosti

Finanční prostředky mají podpořit demokratické procesy v zemích mimo EU.2. pilíř se zaměřuje na otázku rozvojové problematiky.

Komise 14. 12. 2021 přijala program Globální Evropa na podporu organizací občanské společnosti mimo EU s cílem přispět k inkluzivním a participativním demokratickým procesům a k lepším výsledkům v oblasti rozvoje. Prioritní oblast č. 1 (1,33 mld. €) se zaměřuje na podporu prostoru pro inkluzivní, participativní, posílenou a nezávislou občanskou společnost a demokratického prostoru v partnerských zemích a rovněž inkluzivního a otevřeného dialogu s organizacemi občanské společnosti a mezi nimi. Budoucí opatření zahrnují strategie pro jednotlivé země, dohody o finančním rámcovém partnerství, spolupráci s nadacemi a posílení politického fóra o rozvoji. Prioritní oblast č. 2 (151 mil. €) je určena na na pokračování programu poskytování informací a zvyšování povědomí o rozvojové problematice (DEAR). Program Globální Evropa na podporu organizací občanské společnosti financovaný v rámci tematického pilíře nového Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa vychází ze složky pro organizace občanské společnosti, která je součástí programu Organizace občanské společnosti a místní orgány na období 2014–2020.

Orgány EU se dohodly na prioritách na rok 2022 pro odolnou a silnější EU

Vedoucí představitelé institucí EU podepsali společné prohlášení určující klíčové legislativní priority pro rok 2022 a uvítali pokrok v prioritách pro rok 2021.V prohlášení je stanovena společná vize orgánů pro transformovanou a odolnější EU. Prohlášení má prokazovat odhodlání orgánů dosáhnout toho, aby EU vyšla z pandemie COVID-19 a dramatických důsledků změny klimatu a dalších globálních krizí silnější.

Vedoucí představitelé institucí EU 16. 12. 2021 podepsali společné prohlášení určující klíčové legislativní priority pro rok 2022 a uvítali pokrok v prioritách pro rok 2021. Jmenovitě prohlášení podepsali předseda EP David Sassoli, slovinský premiér Janez Janša, jménem předsednictví Rady, a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. V prohlášení je stanovena společná vize orgánů pro transformovanou a odolnější EU. Prohlášení má prokazovat odhodlání orgánů dosáhnout toho, aby EU vyšla z pandemie COVID-19 a dramatických důsledků změny klimatu a dalších globálních krizí silnější. EP, Komise a Rada projednávají od roku 2016 legislativní priority EU na následující rok a dohodnou se na nich v každoročním společném prohlášení. V loňském roce navíc 3 orgány EU podepsaly 1. společné závěry týkající se období 2020–2024, v nichž byly stanoveny společné politické cíle a priority až do příštích voleb do EP (více v příspěvku „Orgány EU se dohodly na prioritách pro nadcházející roky”, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). Ve společném prohlášení pro rok 2022 jsou zdůrazněny klíčové legislativní návrhy, na nichž v současné době spolunormotvůrci pracují nebo které má Komise v plánu do podzimu 2022 předložit. Prohlášení má zavazovat všechny 3 orgány, že budou jako nejvyšší prioritu prosazovat soubor iniciativ zaměřených na realizaci Zelené dohody pro Evropu, dosažení toho, aby EU byla připravena na digitální věk, vytvoření ekonomiky fungující ve prospěch lidí, prosazování silnější EU ve světě, podporu evropského způsobu života, ochranu a posílení naší demokracie a obranu společných evropských hodnot. Všechny 3 orgány chtějí usilovat o dosažení co největšího pokroku do konce roku 2022 v iniciativách uvedených ve společném prohlášení. Rovněž potvrdily svůj závazek navázat na výsledky konference o budoucnosti EU vedené občany. Vedoucí představitelé všech 3 orgánů též uvítali úspěchy dosažené v roce 2021. Mezi tyto úspěchy se řadí přijetí balíku opatření VFR pro období 2021–2027 a úsilí, které umožnilo přijetí digitálního certifikátu EU COVID během 2 měsíců tak, aby občané mohli svobodně cestovat po EU. Kromě toho byly přijaty důležité právní předpisy v řadě prioritních oblastí, jež byly stanoveny již ve společném prohlášení na rok 2021, mimo jiné ohledně evropského právního rámce pro klima, Evropského centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost, modré karty EU pro vysoce kvalifikované pracovníky z řad migrantů, pravidel pro podávání zpráv o daních podle jednotlivých zemí, režimu EU pro kontrolu zboží dvojího užití, provádění Evropského systému pro cestovní informace a povolení, jakož i právní předpisy týkající se předcházení šíření teroristického obsahu a boje proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu. Spolunormotvůrci se předběžně dohodli na dalších prioritních návrzích, které se aktuálně před přijetím finalizují a mezi něž patří 8. akční program pro životní prostředí, prodloužení výhod celounijního roamingu o dalších 10 let a posílení mandátů pro EMA a pro ECDC. Všechny 3 orgány by měly nyní spolupracovat na základě dnešního prohlášení a doprovodného pracovního dokumentu, jenž zahrnuje přibližně 138 klíčových legislativních návrhů.

Komise stanovila priority v rámci nástroje Globální Evropa

Komise stanovila finanční podíl pro jednotlivé země na období 2021–2024 a pro jednotlivé regiony na období 2021–2027.Priority odráží ve většině případů politiky EU.

Komise 21. 12. 2021 představila víceleté orientační programy, v nichž stanoví prioritní oblasti spolupráce s partnerskými zeměmi a regiony po celém světě na období 2021–2027, včetně finančního příspěvku v celkové výši 26,3 mld. €. Finanční příděl je rozdělen na 2 části: (1) na období 2021–2024 (na úrovni jednotlivých zemí) a na období 2021–2027 (na úrovni regionů). V pol. období dojde k přezkumu a stanovení priorit pro jednotlivé země pro zbývající období. V případě subsaharské Afriky, Asie a Tichomoří a zemí a regionů Latinské Ameriky a Karibiku mají víceleté orientační programy přispět k plnění obecných cílů politik EU: např. prvky Zelené dohody se vyskytují ve všech víceletých orientačních plánech, Prvky digitální agendy ve více než 80 % víceletých orientačních plánů. Několik projektů v partnerských zemích bude probíhat v rámci iniciativ týmu Evropa, řada z nich má pomoci při provádění strategie Global Gateway. Tyto iniciativy budou muset být společně dohodnuty, koncipovány, provedeny a monitorovány v rámci přístupu „tým Evropa“. Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI) je novým programem EU pro VFR 2021–2027. Jeho programování bylo zahájeno v listopadu 2020 (více v příspěvku „EU navrhla novou agendu pro středomoří”, Institucionální záležitosti v únoru 2021 a v příspěvku „Rada potvrdila zřízení nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci”, Institucionální záležitosti v březnu 2021).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality