10.01.2022
Euroskop, ČTK
Ve srovnání s předloňským listopadem, kdy už bylo hospodářství pod vlivem omezení spojených s pandemií, se situace mírně zlepšila. V EU tehdy nezaměstnanost dosahovala 7,4 procenta, zatímco v eurozóně 8,1 procenta.
Podle Eurostatu bylo v předposledním měsíci loňského roku v celé sedmadvacítce bez práce 13,984 milionu lidí, z čehož 11,829 milionu připadá na 19 zemí eurozóny. Proti říjnu počet nezaměstnaných v EU klesl o 247.000, v zemích platících eurem pak asi o 222.000. Pokles proti předloňskému listopadu v EU činí 1,659 milionu a v eurozóně 1,411 milionu.
Mírně se snižuje i nezaměstnanost mezi lidmi do 25 let. Zatímco v celé EU jich bylo v listopadu bez práce 15,4 procenta místo říjnových 15,6 procenta, v eurozóně tento poměr klesl o tři desetiny bodu na 15,5 procenta.
Mezi členskými státy, z nichž má Eurostat k dispozici listopadová data, mělo nejvyšší nezaměstnanost Španělsko. Tam dosáhla 14,1 procenta. Následovalo Řecko (13,4 procenta) a Itálie (9,2 procenta). Nejnižší nezaměstnanost si dlouhodobě udržuje Česká republika, kde v listopadu podle Eurostatu klesla o čtyři desetiny bodu na 2,2 procenta. Následovalo Nizozemsko (2,7 procenta), Polsko (tři procenta) a Malta (3,5 procenta).
Eurostat ve svých výpočtech vychází z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni nastoupit v nejbližších dvou týdnech.
V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v listopadu klesla na 3,3 procenta z říjnových 3,4 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Autor: Euroskop
