Vnitřní trh v prosinci 2021

EU finančně podpořila v roce 2020 během koronavirové krize MSP částkou 29 mld. €, Komise vyzývá 18 členských států, aby posílily jednotný trh EU pro regulovaná povolání

Státní podpora v oblasti životního prostředí by se měla rozšířit Podpora rizikového financování pro začínající a menší podniky se má posílit

Krátce…

EU finančně podpořila v roce 2020 během koronavirové krize MSP částkou 29 mld. €

EU finančně podpořila v roce 2020 částkou 29 mld. € ze strukturálních a investičních fondů MSP.Výše uvedená finanční částka se v roce 2020 podílela na podpoře 478 tis. MSP, což je ve srovnání s rokem 2019 o dalších 356 tis. MSP více.

Komise 2. 12. 2021 zveřejnila souhrnnou výroční zprávu o provádění finančních nástrojů v roce 2020. Ze zprávy vyplývá, že finanční nástroje v roce 2020 podpořily MSP v EU a další příjemce v celkové výši 29 mld. €. Z uvedené částky připadalo 21,6 mld. € v rámci strukturálních a investičních fondů EU na podporu 478 tis. MSP včetně 375 tis. mikropodniků. Finanční nástroje, jako jsou kapitálové a dluhové nástroje, úvěrové záruky, rizikový kapitál a nástroje se sdílením rizik, se osvědčily jako účinný způsob využívání zdrojů politiky soudržnosti, o to více v dobách krize. Finanční nástroje měly podle Komise zásadní význam při poskytování podpor MSP, které ji nejvíce potřebovaly, a pomohly tak zmírnit negativní hospodářské dopady koronavirové krize na regiony a města v EU. Ve srovnání s rokem 2019 obdrželo podporu prostřednictvím finančních nástrojů dalších 365 tis. MSP, což znamená přibližně 1 tis. podniků denně. Jejich celkový počet v roce 2020 dosáhl 478 tis. Ukázalo se podle Komise, že přínos finančních nástrojů spočívá zejména v jejich dodatečné flexibilitě, kterou poskytuje investiční iniciativa pro reakci na koronavirus a investiční iniciativa pro reakci na koronavirus plus, díky níž členské státy mohou nasměrovat prostředky podle měnících se potřeb příjemců. Dalším klíčovým rysem finančních nástrojů by měl být jejich pákový efekt, jelikož mohou přilákat další investice od soukromých nebo veřejných investorů. V neposlední řadě by měly být efektivním prováděcím mechanismem s velmi nízkými náklady na správu a příslušnými poplatky.

Komise vyzývá 18 členských států, aby posílily jednotný trh EU pro regulovaná povolání

Komise podnikla právní kroky proti 18 členským státům, které nezajistily řádné provádění pravidel EU pro posuzování přiměřenosti nové právní úpravy povolání.Přijatá opatření si kladou za cíl zajistit řádné provádění směrnice o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání a měla by zabránit nepřiměřeným překážkám na jednotném trhu nebo při jejich odstraňování, a to v souladu s cíli akčního plánu EU pro prosazování jednotného trhu.

Komise 2. 12. 2021 podnikla právní kroky proti 18 členským státům, které nezajistily řádné provádění pravidel EU pro posuzování přiměřenosti nové právní úpravy povolání. Směrnice č. 958/2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání vyžaduje, aby členské státy zajistily, že veškeré požadavky na povolání, které zavedou, budou nezbytné a vyvážené. Směrnice č. 958/2018 stanovuje soubor kritérií, jež mají zabránit zbytečně zatěžujícím vnitrostátním pravidlům, která by mohla kvalifikovaným uchazečům znesnadnit přístup k široké škále povolání nebo jejich výkon. Nedostatečné provádění pravidel EU týkajících se testů přiměřenosti by mohlo v konečném důsledku znevýhodnit spotřebitele formou přemrštěných cen, narušit rozvoj inovativních služeb, nebo dokonce vést k nedostatečnému přístupu k důležitým službám. Uvedená směrnice je nástrojem, který má odborníkům v celé EU usnadnit přístup k regulovaným činnostem a jejich výkon. Opatření, která byla přijata s cílem zajistit řádné provádění této směrnice, pomohou zabránit nepřiměřeným překážkám na jednotném trhu nebo při jejich odstraňování, a to v souladu s cíli akčního plánu EU pro prosazování jednotného trhu. Směrnice č. 958/2018 byla přijata v červnu 2018 jako 1 ze 4 iniciativ balíku týkajícího se služeb z roku 2017 (více v příspěvku „Komise navrhla balík opatření, jež by měl usnadnit poskytování služeb”, Vnitřní trh v lednu 2017). Lhůta pro provedení nových pravidel ve vnitrostátním právu členských států uplynula 30. 7. 2020. Po důkladném posouzení vnitrostátních prováděcích opatření Komise zjistila, že některé členské státy řádně neprovedly různé požadavky a že existuje riziko, že směrnice nebude v praxi účinná. Rozhodla se proto zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti Bulharsku, ČR, Dánsku, Finsku, Francii, Chorvatsku, Litvě, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, Slovensku, Slovinsku a Švédsku. Všechny dotčené členské státy mají 2 měsíce na to, aby na argumenty předložené Komisí zareagovaly. Pokud tak neučiní, může Komise rozhodnout, že jim zašle odůvodněné stanovisko. V červenci 2021 přijala Komise aktualizovaná doporučení k reformám v oblasti regulace 7 odborných podnikatelských služeb: patří mezi ně odborné služby poskytované architekty, inženýry, právníky, účetními, patentovými zástupci, realitními makléři a turistickými průvodci. Tato doporučení pomáhají určit příležitosti pro reformu stávající vnitrostátní právní úpravy (více v příspěvku „Komise chce reformovat podnikatelské služby”, Vnitřní trh v červenci 2021). Ačkoli Komise dospěla k závěru, že od přijetí 1. souboru doporučení v roce 2017 došlo jen k velmi malému pokroku, některé členské státy zavedly užitečné reformy: (1) Polsko zrušilo minimální sazby, které byli polští patentoví zástupci povinni účtovat spotřebitelům; (2) Belgie reformovala výkon účetního povolání a umožnila podílnictví investorů mimo tuto profesi. Účetní firmy tak nyní budou moci snadněji získat finanční prostředky; a (3) Chorvatsko upustilo od svých plánů uložit účetním povinnost získat licenci na základě předem vymezeného souboru kvalifikací. Komise a členské státy rovněž spolupracují v rámci pracovní skupiny pro prosazování pravidel jednotného trhu (SMET), která řeší překážky jednotného trhu, mimo jiné včetně prověřování kvalifikací před jejich uznáním pro dočasné poskytování služeb a nepřiměřených požadavků na doklady, které musí být předloženy pro uznání odborné kvalifikace. V září 2021 zveřejnila pracovní skupina svou 1. zprávu o konkrétních dosažených výsledcích: již po několika měsících fungování pracovní skupiny byly požadavky na prověřování kvalifikací před jejich uznáním zrušeny u více než 210 povolání. Členské státy rovněž prověřují svá pravidla a postupy s cílem určit ty, které lze zrušit. Občané nebo podniky EU, kteří se potýkají s překážkami v jiném členském státě, mohou získat konkrétní pomoc prostřednictvím sítě SOLVIT. Tato síť center ve vnitrostátních správách by měla řešit problémy související s nesprávným uplatňováním pravidel EU vnitrostátními orgány. V oblasti uznávání odborných kvalifikací pomohla síť SOLVIT v letech 2019–2020 více než 260 odborníkům, kteří se potýkali s problémy spojenými s uznáváním jejich odborných kvalifikací, a v 80 % případů dosáhla uspokojivého řešení.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality