Instituce se dohodly vyhlásit rok 2022 rokem mládeže
Instituce chtějí ocenit mládež za důsledky pandemie COVID-19 a vyhlásit rok 2022 rokem mládeže |
Krátce…
Instituce se dohodly vyhlásit rok 2022 rokem mládeže
EP a Rada se předběžně dohodly na rozhodnutí ohledně dalšího postupu v souvislosti s vyhlášením roku 2022 Evropským rokem mládeže.Rada a EP tímto chtějí ocenit mladé lidi mj. v souvislosti s následky pandemie.Iniciativy vyvíjené v rámci Evropského roku mládeže budou podpořeny částkou 8 mil. € z programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity. |
Rada a EP 6. 12. 2021 dosáhly předběžné dohody o rozhodnutí ohledně dalšího postupu v souvislosti s návrhem na zřízení roku 2022 Evropským rokem mládeže (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021 a v příspěvku „Komise chce vyhlásit rok 2022 Evropským rokem mládeže”, Výchova, vzdělání a mládež v říjnu 2021). Mladí lidé se museli během pandemie přizpůsobit mnoha nepříjemným změnám. Evropský rok mládeže by měl ocenit jejich úsilí o překonání nesnází, s nimiž se potýkali a jejichž příčinou byla krize COVID-19. V průběhu Evropského roku mládeže by měly být pořádány konference, různé akce, ale také informační a propagační kampaně. Na vnitrostátní úrovni by tyto činnosti koordinoval příslušný národní koordinátor. Zásluhou Rady byl předložený návrh upraven tak, aby evropský rok přispěl také k odpovídající integraci politiky mládeže, tedy aby bylo zajištěno, že otázky týkající se mladých lidí budou zohledňovány ve všech politikách EU, ať už se jedná o životní prostředí, školství nebo kulturu. Radě se rovněž podařilo vyjednat závazek Komise k tomu, že zajistí, aby se na organizaci evropského roku ve spolupráci s národními koordinátory podíleli i mladí lidé. Iniciativy vyvíjené v rámci Evropského roku mládeže budou podpořeny částkou 8 mil. € z programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity, což je navýšení rozpočtu pro Evropský rok mládeže na rok 2022. Evropský rok by měl rovněž být spojen s konferencí o budoucnosti Evropy, v níž hrají mladí lidé klíčovou úlohu. ⅓ každé evropské platformy občanů tvoří mladí lidé ve věku 16–25 let a stejný podíl mladých lidí patří mezi vyslance panelu, kteří předávají doporučení na plenární zasedání konference a diskutují s poslanci EP, vnitrostátními politiky, komisaři a dalšími členy plenárního zasedání z orgánů EU a občanské společnosti. Předseda Evropského fóra mládeže je rovněž členem plenárního zasedání konference.