Petr Pospíšil, Euroskop, 13.1.2022
REPORTÁŽ – Na jaké priority by se mělo zaměřit francouzské předsednictví v Radě, které tento měsíc začalo? V jakých oblastech Praha a Paříž sdílí svoje přesvědčení – a v jakých se naopak rozchází? A jak lze chápat v kontextu globalizované ekonomiky koncept strategické autonomie – a měli bychom usilovat o jeho naplnění? O těchto i dalších neméně relevantních otázkách diskutovali hosté z těch nejpovolanějších v debatě uspořádané Spolkem pro evropskou politiku ve spolupráci s pražskou pobočkou Hanns Seidel Stiftung a portálem Euractiv.cz.
V roli hostů se debaty zúčastnili francouzský velvyslanec v České republice Alexis Dutertre, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, vedoucí Katedry evropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Eliška Tomalová a výzkumník z Jacques Delors Institute Lukáš Macek, který zároveň působí jako ředitel evropského kampusu Sciences Po v Dijonu. Debatu moderovala Eva Faltusová z portálu Euractiv.cz.
Bek: Francie i Česká republika jsou na předsednictví dobře připraveny
Mikuláš Bek přeje francouzskému předsednictví, aby bylo úspěšné, byť si je vědom toho, že předsednictví přichází v obtížném období. Paříž je ovšem podle českého ministra na předsednictví dobře připravena. Francie společně s Českou republikou, jejíž předsednictví bude po francouzském následovat, i se Švédskem vypracovala program předsednického tria, který je podle Beka dostatečně flexibilní. I díky tomu Bek věří, že nastupující česká vláda bude schopna nastavit priority českého předsednictví tak, aby byly uspokojivé pro naše zahraniční partnery a aby Česko dokázalo navrhnout vhodná kompromisní řešení.
Velvyslanec Dutertre se zaměřil na konkrétní priority francouzského předsednictví. Začal tématem suverenity, jenž je podle něj více než jen strategická autonomie. O suverenitě podle ambasadora můžeme hovořit v kontextu technologií, dodavatelských řetězců, klimatické politiky, digitální oblasti i kultury. Pro suverénnější Evropu bude mít velký význam připravovaný strategický kompas, který představí unijní strategické plány v oblasti obrany. „Chceme být komplementární s NATO, ale zároveň být schopní jednat sami, když to bude potřeba,“ uvedl Dutertre.
Videozáznam debaty na portálu YouTube. Zdroj: Euractiv.cz
Další významný pilíř francouzského předsednictví tvoří ekonomická obnova, kde Paříž plánuje například revizi Paktu růstu a stability. Obsah posledního pilíře francouzských priorit – sounáležitosti – představuje například obrana evropských hodnot, jako je právní stát, či zapojení občanů do rozhodovacích procesů, což sleduje Konference o budoucnosti Evropy.
Jaké jsou očekávané milníky francouzského předsednictví?
Velvyslanec Dutertre rovněž představil rámcový harmonogram hlavních událostí konajících se v rámci francouzského předsednictví v Radě. Mezi ty řadí únorový summit EU-Afrika, březnové summity o strategické autonomii a novém modelu růstu a investic, květnové zakončení Konference o budoucnosti Evropy a červnový summit o západním Balkánu.
Macek zhodnotil, že předsednictví všech zemí tria přichází v politicky turbulentním období. Francouzské předsednictví bude nepochybně poznamenáno jarními prezidentskými volbami, české předsednictví může ovlivnit skutečnost, že vládní koalice je tvořena pěti politickými stranami, jejichž náhledy na některé aspekty unijní politiky se mohou rozcházet, a švédské předsednictví zase podle Macka může narazit jednak na zářijové volby, jednak na skutečnost, že současná švédská vláda má relativně nízkou podporu.
Macek: Paříž i Praha mohou nalézt řadu společných témat a priorit
Paříž i Praha by nicméně podle českého výzkumníka působícího ve Francii mohly nalézt řadu společných témat. Důkazem je podle Macka mimo jiné i to, že v programovém prohlášení nové české vlády se uvádí, že je třeba klást důraz na strategické partnerství s Francií. V programovém prohlášení se rovněž pojednává o středomořském regionu Jižního sousedství (Southern Neighbourhood) a o oblasti Sahelu – v obou případech se jedná o zóny, na něž se Paříž soustředí. Podrobněji jsme o tom, co programové prohlášení nové české vlády uvádí o EU, informovali na Euroskopu zde.
„Každé předsednictví je odlišné, co se týče ambic a očekávání,“ řekla na začátku svého úvodního vystoupení Eliška Tomalová, která je zároveň přesvědčena, že je přínosné, když se předsednictví nebojí do určité míry otvírat i konfliktní témata. Je si jistá, že i francouzské předsednictví taková témata nadnese. České předsednictví v roce 2022 bude podle akademičky jiné než to dosud jediné v roce 2009.
Tomalová: V roce 2009 se Česko učilo, dnes chce aktivně přispívat
„Tehdy jsme se chtěli hlavně učit, dnes chceme přispět,“ vysvětlila. Do procesu přípravy a realizace předsednictví se podle ní letos zapojí více aktérů včetně neziskových organizací či vysokých škol. Podle Tomalové je velice důležité zdůrazňovat, že předsednictví je velká příležitost pro Českou republiku, a motivovat lidi k hlubším diskuzím o evropských tématech.
Hosté debaty – zleva Eliška Tomalová, Mikuláš Bek, moderátorka Eva Faltusová, Alexis Dutertre a Lukáš Macek. Zdroj: Euractiv.cz
S optimizmem k předsednictví vzhlíží i Mikuláš Bek, podle kterého po personální stránce nebude české předsednictví trpět žádnými nedostatky. Ministr je přesvědčený, že české předsednictví se podaří realizovat profesionálním způsobem. V to věří i Tomalová, která připomněla, že český Úřad vlády se na předsednictví připravuje již od roku 2018. Letošní předsednictví bude podle ní od toho předchozího odlišné i v tom, že nyní budeme moci využít lepší koordinační mechanismy. Tomalová zdůraznila, že důležitá bude i kvalitní spolupráce úředníků z různých zemí předsednického tria mezi sebou.
V pozitivním duchu hovořil i Alexis Dutertre o francouzských pracovnících připravujících probíhající předsednictví. Při jednání zástupců Rady, Parlamentu a Komise (tzv. trialozích) je podle něj možné, že například Evropský parlament bude v některých návrzích ještě ambicióznější než Rada, avšak Dutertre věří, že se povede nalézt vhodnou rovnováhu. Podle Macka to bude klíčové: „Žádné předsednictví nemůže dosáhnout podstatných výsledků bez Evropského parlamentu,“ uvedl. Francouzské předsednictví navíc přichází v době, kdy se bude měnit obsazení čelních pozic v evropských institucích.
Bek: Musíme nalézt realistickou pozici k energetické problematice
I české předsednictví se bude muset vypořádat s celou řadou oblastí, které budou nepochybně představovat výzvu. „Musíme nalézt strategii pro příští desetiletí v tématech, jako je plyn, vodík či obnovitelné zdroje,“ konstatoval směrem k energetické oblasti Mikuláš Bek. „Musíme nalézt realistickou pozici,“ zdůraznil.
Na závěr diskuze se řeč stočila opět k často skloňované strategické autonomii. Té podle Tomalové nepomáhá, že se jedná o koncept s neostrým definičním vymezením. Podle Macka nestačí – ať už je řeč o kterékoli oblasti politiky – shodnout se pouze na diagnóze problému, ale ještě důležitější je zodpovědět otázku „Jak“; rozhodnout, jakými konkrétními kroky ambic chceme dosáhnout.
Dutertre: Chceme pravidla jen přijímat, nebo je určovat?
S tím naprosto souzněl francouzský ambasador, podle něhož francouzské předsednictví nechce být o slovíčkaření a konceptech, nýbrž o pragmatických, hmatatelných opatřeních a činech. Klíčová otázka podle velvyslance Dutertreho zní: „Chceme být pouze těmi, kdo pravidla, technologie či cokoli jiného přijímají odjinud, nebo chceme být soběstační a neztrácet konkurenční náskok?“ Velvyslanec je přesvědčený, že druhá jmenovaná cesta je ta správná: „Jsou oblasti, kde Evropa potřebuje být konkurenceschopnější a nejde pouze o oblast obrany, ale i technologie, ekonomiku, dodavatelské řetězce, kulturu a mnoho dalších.“ Tomalová ovšem zároveň upozornila, že navzdory pragmatismu bychom neměli zapomínat na koncepty v pozadí, na morální a etické hodnoty, z nichž naše jednání musí vycházet.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při zahájení francouzského předsednictví v Radě EU. Zdroj: FR PRES
Hosté neopomenuli ani témata, která mohou mezi zeměmi tria – i uvnitř nich – vyvolat rozepře. Za jednu z takových Macek pokládá oblast migrace, kde ovšem zároveň dodal, že „nikdo neočekává, že současné trio vyřeší problém, který narušuje politické klima v EU posledních šest let“. S tvrzením, že migrace v české společnosti stále silně rezonuje navzdory tomu, že reálně významný problém nepředstavuje, se ztotožnila i Eliška Tomalová.
Evropa jako úkol
Za vysoce rozdělující téma považuje Lukáš Macek Visegrádskou skupinu. Pakliže by došlo k novému vývoji ve sporu mezi Komisí a Polskem ohledně právního státu, české vládě by se podle něj obtížně hledalo společné stanovisko. Potenciální kontroverze podle Macka může zapříčinit i přeskupení sil v rámci politických frakcí v Evropském parlamentu, kde maďarská vládní strana Fidesz stále hledá novou frakci, jejíž řady by rozšířila.
Velice důležité je i to, aby předsednické země věnovaly pozornost názorům veřejnosti. Právě zapojení občanů do procesu formování evropské politiky pro příští dekády slouží probíhající Konference o budoucnosti Evropy, jak připomněl Alexis Dutertre. V květnu 2022 francouzské předsednictví v rámci zakončení Konference vyhodnotí, které z návrhů občanů bude možné přetavit do legislativních či strategických návrhů. Komunikace s veřejností bude velice důležitá i pro české předsednictví. „Vzkazy adresované lidem budou muset korespondovat s prioritami,“ podotkl Mikuláš Bek, podle něhož nám dobrou cestu ukazuje motto Václava Havla „Evropa jako úkol“.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
