18.01.2022
Euroskop.cz, Fotobanka ČTK
Třetí týden roku 2022 byl v Evropské unii odstartován finanční agendou. V pondělí se sešli ministři financí eurozóny a dnes proběhla schůzka Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN). Jednalo se zejména o nových fiskálních pravidlech EU, zdanění velkých firem a prioritách francouzského předsednictví. Euroskop vám přináší přehled výsledků těchto setkání.
„Vítáme ambici francouzského předsednictví intenzivně pracovat na přezkumu (fiskálních pravidel Evropské unie) a řídit diskusi, abychom viděli, jak nejlépe přizpůsobit naše fiskální a makroekonomická pravidla pokrizové realitě,“ řekl výkonný místopředseda Evropské komise pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis na tiskové konferenci ECOFIN.
Uvolnit pravidla nebo neuvolnit
Debatu o reformě fiskální politiky EU rozvířili francouzský premiér Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi ve společném článku ve Financial Times, ve kterém tvrdí, že současné nastavení fiskální politiky omezuje jednání vlád během krizí a přetěžuje měnovou politiku.
Tím mají představitelé Francie a Itále na mysli tzv. Pakt stability a růstu, podle kterého musí členské státy udržovat jejich rozpočtový schodek pod 3 procenty a veřejný dluh pod 60 procenty HDP. Tento požadavek přestala Evropská unie s nástupem pandemie vyžadovat a tato výjimka stále platí.
Francie a jihoevropské státy chtějí tato pravidla uvolnit, naopak Německo, Nizozemí a skandinávské země jsou za zachování dosavadní podoby. Setkání unijních ministrů financí se poprvé zúčastnil Zbyněk Stanjura (ODS). „Bez toho, aby někdo posunul své dosavadní požadavky, se ta dohoda nedá udělat,“ řekl po jednání o nových rozpočtových a dluhových pravidlech EU.
Daň pro korporace
Ministři financí členských států Evropské unie také projednávali směrnici o minimální sazbě korporátní daně na úrovni 15 procent pod tzv. pilířem II globální dvou pilířové dohody OECD o reformě systému zdaňování příjmů nadnárodních korporací.
Pilíř I je v tuto chvíli finalizován a má zajistit, aby korporace platily daně tam, kde reálně podnikají a generují zisky, nikoliv v sídle mateřské společnosti. „Oceňuji širokou dohodu, která vznikla na půdě OECD. Tu považuji za dobrou a prospěšnou. Je klíčové, aby výsledná dohoda odrážela pravidla podle OECD a závazky plynoucí ze směrnice nevedly k zásadnímu omezování daňové flexibility členských zemí,“ řekl Stanjura.
Teď Francie a pak my
V neposlední řadě představilo v Radě ECOFIN své priority francouzské předsednictví. Patří mezi ně obnova a růst evropských ekonomik, financování konkurenceschopnější a inovativnější ekonomiky a nastavení trvale udržitelného ekonomického růst s důrazem na environmentální legislativní návrhy, např. Fit for 55.
Český ministr financí se separátně sešel s francouzským kolegou Brunem Le Mairem. Bavili se spolu hlavně o prioritách letošních předsednictví a jejich koordinaci v rámci tripartity. „Jsme připraveni aktivně spolupracovat s našimi francouzskými a švédskými kolegy na našem společném programu Tria a budeme jim konstruktivním partnerem,“ uvedl Zbyněk Stanjura.
Autor: Euroskop.cz, Lucie Nalejvačová
