Petr Pospíšil, Euroskop, 31.1.2022
Evropská unie je dlouhodobě největším poskytovatel rozvojové spolupráce třetímu světu. Činí tak prostřednictvím různorodých nástrojů a mechanismů. V programovacím období 2021-2027 se většina aktivit EU na poli mezinárodní rozvojové spolupráce integrovala do nástroje označovaného NDICI-Global Europe. Co tento stěžejní instrument současné evropské rozvojové spolupráce přináší a jak funguje?
Evropská komise poprvé představila plány na zavedení nástroje NDICI v roce 2018. Od nástroje si slibovala zejména sjednocení, zefektivnění a zpřehlednění dosud poměrně roztříštěného rámce různorodých instrumentů. Legislativní proces vedoucí k zahrnutí nástroje NDICI do víceletého finančního rámce 2021-2027 byl úspěšně završen na začátku června 2021.
Nástroj NDICI konkrétně spojuje a nahrazuje tyto dosavadní nástroje: Nástroj pro rozvojovou spolupráci (Development Cooperation Instrument, zkráceně DCI), Nástroj pro evropské sousedství (European Neighbourhood Instrument, ENI), Evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (European Instrument for Democracy and Human Rights, EIDHR), Nástroj přispívající stabilitě a míru (Instrument contributing to Stability and Peace, IcSP), Nástroj pro partnerství (Partnership Instrument, PI), Evropský fond pro udržitelný rozvoj (European Fund for Sustainable Development, EFSD). V rámci změn dochází dokonce i k tomu, že dosud mimorozpočtový Evropský rozvojový fond (European Development Fund, EDF) je nově zahrnut do unijního víceletého finančního rámce.
Oproti minulému rozpočtu je na rozvojovou pomoc víc
Celková rozpočtová alokace vyčleněná na program NDICI činí 79,5 miliard eur. Byť je tato částka oproti původnímu návrhu Komise z roku 2018 o deset procent nižší, stále se jedná o tříprocentní nárůst ve srovnání s úhrnnou sumou nástrojů na podporu vnější činnosti z uplynulého rozpočtového období. Škrty, k nimž v důsledku jednání o rozpočtu došlo, jsou menší, než se s ohledem na brexit všeobecně očekávalo.
Nástroj NDICI a prostředky, jimiž je vybaven, směřují do třech pilířů: geografického (60 mld. euro), tematického (6 mld. euro) a pilíře pro rychlou reakci (3 mld. euro). Zbývajících necelých 10 miliard euro je ve speciální rozpočtové rezervě, která je určena pro situace, kdy by vznikla potřeba reagovat na nenadálé okolnosti a nově vznikající hrozby či podpořit nově vzniklé evropské nebo mezinárodní iniciativy.
Z regionů poputuje nejvíce do subsaharské Afriky a sousedství EU
Geografický pilíř tedy tvoří přibližně tři čtvrtiny celkové rozpočtové alokace nástroje NDICI. Z oněch 60 miliard euro dostupných v rámci tohoto pilíře musí nejméně 29 miliard směřovat do regionu subsaharské Afriky, nejméně 19 miliard do zemí, jež jsou součástí evropské politiky sousedství, dále nejméně 8 miliard do regionu Asie a Tichomoří a nejméně 3 miliardy do Latinské Ameriky.
Cíle geografického pilíře nástroje NDICI sledují předně podporu a posílení dialogu a spolupráce se třetími zeměmi a regiony. Počítá se s rozvojem posílených partnerství a zintenzivněním politické spolupráce zejména se zeměmi nacházejícími se v sousedství Evropské unie.
Finanční prostředky obsažené v tematickém pilíři mají za cíl, jak název napovídá, podpořit postup v konkrétních věcně definovaných oblastech. Těmi jsou globální výzvy (2,7 mld. euro), lidská práva a demokracie (1,4 mld. euro), organizace občanské společnosti (1,4 mld. euro) a mír, stabilita a prevence konfliktů (0,9 mld. euro).
Pilíř pro rychlou reakci bude k dispozici pro náhlé krize
Pilíř pro rychlou reakci je určen pro schopnost reagovat na situace krize, nestability a konfliktu. Má rovněž posílit odolnost cílových zemí proti různorodým výzvám a napomoct provázání humanitární pomoci a rozvojové spolupráci. V neposlední řadě má tento pilíř podpořit prosazování potřeb a priorit Evropské unie v oblasti zahraniční politiky.
Josep Borrell, Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, při představení nástrojů pro financování vnějších činností Evropské unie v rozpočtovém období 2021-2027. Zdroj: European Commission Audiovisual Service
Využití všech prostředků by mělo být v souladu s několika průřezovými cíli a kritérii. Ta například stanovují, že nejméně 93 procent prostředků poskytnutých z nástroje NDICI by mělo splňovat podmínky oficiální rozvojové spolupráce (ODA). Dále třicet procent musí sledovat cíle v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí. Pětina prostředků musí podpořit sociální inkluzi a lidský rozvoj. Desetina musí být alokována na zvládání situací plynoucích z nedokumentované migrace a nuceného přesídlování. A rovněž nejméně 85 procent vynaložených prostředků musí alespoň nepřímo podporovat aktivity směřující k posílení rovnosti pohlaví.
Principy, jimiž se bude řídit čerpání prostředků
Navrhování, programovací i implementační fáze projektů podpořených z nástroje NDICI musí být v souladu se čtyřmi principy. Těmi jsou: „policy first“, geografizace, partnerství a integrovaný přístup.
Zásada „policy first“ určuje, že činnost Unie na poli rozvojové spolupráce by se měla řídit především politickými prioritami EU a jejích partnerských zemí – a ne pouhými technickými a formálními kritérii finančních instrumentů. Silnější politický dialog a spolupráce počítá s větší pozorností zaměřenou na témata společné zájmu, jako jsou digitální vládnutí, klimatická změna, pohlaví a bezpečnost.
Zásada geografizace představuje zvýšený důraz kladený na dvoustrannou spolupráci s partnerskými zeměmi a regiony. Toho má být dosaženo tím, že drtivá většina prostředků z nástroje NDICI má putovat prostřednictvím geografického pilíře tohoto instrumentu (viz výše).
Na tvorbě programů se bude podílet evropská diplomacie
Partnerství znamená, že jednotlivé programové fáze, vyžadující spolupráci Evropy a třetích zemí, jsou realizovány na bázi „rovný s rovným“. Za tím účelem dokonce i nástroj NDICI vyčlenil půl miliardy euro na posílení role místních a regionálních vlád, které mají (společně s Evropskou službou pro vnější činnost, reprezentovanou jejími stálými zastoupeními ve třetích zemích) i nemalou roli přípravě tzv. víceleté indikativní programy (multiannual indicative programmes, zkráceně MIPs).
Integrovaný přístup zaručuje, že různorodé oblasti vnějších vztahů Unie jsou zahrnuty pod jednu střechu v nástroji podporujícím komplexní spolupráci, která jde hlouběji než do typických oblastí rozvojové pomoci a spolupráce. Unie proto usiluje prostřednictvím nástroje NDICI prosazovat i priority vnější činnosti současné „geopolitické Komise“ Ursuly von der Leyenové, kterými jsou environmentální oblast, digitální oblast, zaměstnanost a udržitelný růst, lidský rozvoj a mír a rovněž migrace a mobilita.
Více informací o nástroji NDICI naleznete zde a zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
