Emisní povolenky, nastavení emisních limitů pro nové automobily nebo pravidla pro recyklace elektrobaterií a přeprava odpadů. To jsou jen některé z témat, o nichž se jedná v Radě pro životní prostředí (ENVI). Co konkrétně jednotlivé návrhy obsahují a jaké budou mít dopady na život v EU a v České republice?
České předsednictví v Radě EU (CZ PRES) se nezadržitelně blíží, a tak je velmi vhodné průběžně si představovat instituci, kterou Česká republika povede. Právě to je cílem série článků o jednotlivých formacích Rady EU, která byla odstartovaná před dvěma týdny představením Rady pro zemědělství a rybolov (AGRIFISH).
ENVI řídí ochranu klimatu, zdraví a využívání zdrojů
Ochrana životního prostředí a s ní spojený boj se změnou klimatu je zásadní oblastí unijních politik a Evropská unie se v ní netají svými ambicemi. Právě Rada EU spolu s Evropským parlamentem přijímá legislativu k naplňování těchto ambiciózních plánů. Politiky ENVI se zaměřují na snižování emisí skleníkových plynů, ochranu přírodních stanovišť, přispívání k zachování čistoty ovzduší a vody, zajištění správné likvidace odpadů, zlepšení znalostí o toxických chemických látkách a asistenci podnikům v přechodu k udržitelnému hospodářství.
Nedílnou součástí práce ENVI je také, aby ohledy na životní prostředí a udržitelný přístup k němu prostupovaly i další politiky EU – například v oblasti průmyslu, zemědělství, dopravy, energetiky a služeb. Členské státy zároveň na mezinárodní úrovni usilují o to, aby byly environmentální standardy EU zohledňovány v mezinárodních dohodách. Rada v tomto ohledu odpovídá za přípravu postojů EU pro mezinárodní konference a jednání v souvislosti se změnou klimatu.
Rada pro životní prostředí je složena z ministrů jednotlivých členských států zodpovědných za oblast životního prostředí. Za Evropskou komisi se zasedání účastní komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius a komisař pro opatření v oblasti změny klimatu Frans Timmermans. Rada ENVI se obvykle schází dvakrát během předsednictví, většinou v jeho třetím a šestém měsíci – během CZ PRES by se měla sejít v září nebo říjnu a prosinci.
V Radě ENVI se projednává část balíčku Fit for 55
Velké množství uveřejněných návrhů balíčku Fit for 55 spadá právě pod Radu ENVI. Právě proto se předpokládá, že tato Rada bude jedna z nejvíc sledovaných během CZ PRES. Prvním z těchto návrhů je revize systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který se má rozšířit o systém námořní dopravy a který má v rámci separátního systému zahrnout i budovy a silniční dopravu (ETS BRT).
S plánovaným zavedením ETS BRT se pojí obavy z možných společenských dopadů. Špatné nastavení systému by mohlo způsobit, že řada domácností by potenciálně mohla spadnout do tzv. energetické chudoby. Na druhou stranu, na vznik ETS BRT je navázán Sociálně klimatický fond, který je projednáván na Radě ECOFIN. Prostředky z tohoto fondu mají být určeny zejména pro zranitelné spotřebitele a domácnosti, malé podniky a uživatele dopravy, kteří mohou být rozšířením systému ETS negativně ovlivněni.
Dalším návrhem je revize nařízení o sdílení úsilí (ESR), které pokrývá emise skleníkových plynů ze sektorů mimo EU ETS (budovy, doprava, zemědělství). Dochází k navýšení redukčního cíle z 30 % na 40 % oproti roku 2005. V případě České republiky dochází ke zvýšení národního cíle pro rok 2030 z 14 % na 26 %.
Na Radě ENVI se z balíčku Fit for 55 projednává také návrh revize nařízení stanovující emisní limity CO2 pro osobní a lehká užitková vozidla. Tento návrh reviduje pravidla z roku 2019 a nově navrhuje, že nové automobily dodané na trh po roce 2035 by neměly vypouštět žádné emise CO2. Obecně panuje shoda mezi členskými státy, že doprava a automobilový průmysl musí přispívat k plnění ambicí EU. Rozpor mezi státy panuje o stanoveném roce, kdy Holandsko či Dánsko se přiklání dokonce k roku 2030, zatímco jiná skupina zemí, včetně České republiky, akcentuje ekonomické dopady na hospodářství států, kde automobilový průmysl tvoří vysoké procento HDP. Neznamená to ale zákaz spalovacích motorů jako takových – občané budou moci využívat své automobily se spalovacími motory i nadále.
Agenda Rady ENVI se místy překrývá s Radou AGRIFISH
Jelikož se v případě životního prostředí a zemědělství jedná o blízké oblasti, sdílí Rada ENVI některé návrhy s Radou AGRIFISH. Konkrétně se jedná o návrh nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), ale také o návrh o odlesňování a degradaci lesů, o nichž pojednával článek právě o Radě AGRIFISH. Oba tyto legislativní dokumenty jsou z pohledu České republiky, coby významně lesnaté země potýkající se s kůrovcovou kalamitou, důležité.
Mimo balíček Fit for 55 se momentálně projednává také návrh nařízení k bateriím a odpadním bateriím. Jde o komplexní návrh, který se zaměřuje na celý životní cyklus baterií od výroby po stádium odpadu. Cílem návrhu je harmonizace požadavků na výrobu baterií a nakládaní s odpadními bateriemi. Očekává se, že CZ PRES povede ohledně návrhu trialogy s Evropským parlamentem a Komisí.
Rada ENVI se zabývá i nařízením o přepravě odpadů, které komplexně upravuje stávající systém přepravy odpadů uvnitř i mimo EU. Pro CZ PRES není návrh prioritní a jeho uchopení bude záležet na pokroku, kterého při jeho projednávání dosáhne francouzské předsednictví. Naopak mezi prioritní oblasti CZ PRES patří očekávaná revize směrnice o průmyslových emisích, která ještě není zveřejněna a k níž je Česká republika zdrženlivá kvůli zpřísňování a rozšiřování regulovaných činností.
Česko během předsednictví čeká příprava řady mezinárodních akcí
Do českého předsednictví zasáhne i celá řada mezinárodních akcí, pro které bude nutné připravovat pozice EU. Z očekávaných událostí se jedná o konferenci smluvních stran CITES, zasedání Dohody o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA), zasedání mezivládního panelu IPBES, zasedání Mezinárodní velrybářské komise nebo také zasedání stálého výboru Bernské úmluvy.
Českou republiku také čeká příprava na 9. ministerskou konferenci procesu Životní prostředí pro Evropu, která proběhne na Kypru. Samostatnou kapitolou pro české předsednictví bude příprava na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), přijetí závěrů Rady ENVI k mezinárodní ochraně klimatu, a také koordinace pozic EU v průběhu mezinárodního vyjednávání a zasedání smluvních stran na COP27 v Egyptě.
Autor: Úřad vlády