Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2022

Komise navrhuje posílit mandát pro Agenturu EU pro drogy, Rada přijala revizi opatření ovlivňujících volný pohyb osob, Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zrušení vízové povinnosti s Vanuatu, Rada prodloužila hospodářské sankce vůči Ruské federaci o 6 měsíců, Komise upravila seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení, Agentura EU pro azyl zahájila svoji činnost s posíleným mandátem, Rada přijala závěry o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2022, Rada přijala závěry o evropské bezpečnostní situaci

Z agentury EMCDAA by se měla stát nově Agentura EU pro drogy s posíleným mandátemNově by omezení týkající se volného pohybu osob měla být založena na přístupu založených na osobách nikoliv regionechKvůli zlatým pasům chce Komise pozastavit dohodu o zrušení vízové povinnosti s VanuatuKomise opět prodloužila sankce vůči Rusku kvůli UkrajiněSeznam zemí s cestovními omezeními kvůli pandemii opět aktualizovánNová agentura pro azyl zahájila svoji činnostRada se vyjádřila k lidským právům v rámci fóra OSN pro rok 2022Rada podpořila nedělitelnost evropské bezpečnosti

Komise navrhuje posílit mandát pro Agenturu EU pro drogy 

Komise navrhuje posílit mandát pro Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a přeměnit jej na Agenturu EU pro drogy.Komise tak učinila v reakci na rozrůstání se nezákonného trhu s drogami.Navrhované změny by měly zajistit, že agentura bude moci hrát důležitější roli při identifikaci a řešení současných a budoucích problémů souvisejících s nelegálními drogami v EU. Protidrogová agentura EU by měla také hrát silnější mezinárodní roli.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the European Union Drugs Agency (COM(2022)18)

Pozadí

Evropská zpráva o drogách 2021 odhaduje, že 83 mil. dospělých v EU (cca 28,9 % dospělé populace) užilo nelegální drogy alespoň 1krát za život. V roce 2019 došlo v EU k nejméně 5 150 úmrtím na předávkování, přičemž od roku 2012 každý rok neustále roste. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) je předním orgánem v oblasti nelegálních drog v EU. Poskytuje nezávislé, spolehlivé, vědecké důkazy a analýzy o nelegálních drogách, drogové závislosti a jejich důsledcích, což podporuje tvorbu politiky kontroly drog na úrovni EU založenou na důkazech a přispívá k ochraně všech lidí žijících v EU před škodami souvisejícími s drogami. Objemy kokainu a heroinu proudící v EU jsou přitom na historickém maximu a výroba drog, zejména syntetických drog (amfetaminy a extáze), probíhá v EU jak pro domácí spotřebu, tak pro vývoz. Trh s drogami se odhaduje na minimální maloobchodní hodnotu 30 mld. € ročně a zůstává největším kriminálním trhem v EU a hlavním zdrojem příjmů pro skupiny organizovaného zločinu. Tento vývoj vyžaduje opatření na úrovni EU. Návrh staví na zjištěních hodnocení EMCDDA, které Komise zveřejnila v květnu 2019. Hodnocení dospělo k závěru, že agentura je široce uznávána jako centrum vědecké excelence v EU i na mezinárodní úrovni a poskytuje faktické, objektivní, spolehlivé a srovnatelné údaje na evropské úrovni o drogách, drogových závislostech a jejich důsledcích a úspěšné sledování vznikajících hrozeb a trendů. Hodnocení rovněž určilo oblasti pro zlepšení na základě vývoje drogového fenoménu, včetně dalšího rozvoje práce na monitorování problémů na straně nabídky a více drog, zvýšení viditelnosti agentury u odborníků a široké veřejnosti a posílení její spolupráce s mezinárodními organizacemi. Na základě tohoto hodnocení protidrogová strategie EU na období 2021–2025 – schválená Radou v prosinci 2020 – vyzývá Komisi, aby navrhla revizi mandátu agentury, aby bylo zajištěno, že bude hrát silnější úlohu při řešení současných a budoucích výzev souvisejících s drogovým fenoménem (více v příspěvku „Komise pokračuje v provádění bezpečnostní unie”. Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020).

Klíčové a sporné body

Navrhované změny by měly zajistit, že agentura bude moci hrát důležitější roli při identifikaci a řešení současných a budoucích problémů souvisejících s nelegálními drogami v EU. To zahrnuje vydávání výstrah, když jsou nebezpečné látky vědomě prodávány k nezákonnému použití, sledování návykového užívání látek užívaných společně s nezákonnými drogami a rozvoj preventivních kampaní na úrovni EU. Protidrogová agentura EU by měla také hrát silnější mezinárodní roli. V rámci tohoto rozšířeného mandátu by měla být agentura schopna: 

  • Vypracovat hodnocení hrozeb nového vývoje v souvislosti s nelegálními drogami, který by mohl mít negativní dopad na veřejné zdraví, bezpečnost a zabezpečení, což pomůže zvýšit připravenost EU reagovat na nové hrozby;
  • Vydávat výstrahy v případě, že se na trh dostanou zvláště nebezpečné látky;
  • Monitorovat a řešit užívání více látek, tj. návykové užívání jiných látek v souvislosti s užíváním drog, s ohledem na to, že užívání více látek je mezi uživateli drog velmi rozšířené a má škodlivý dopad na veřejné zdraví;
  • Vytvořit síť forenzních a toxikologických laboratoří sdružujících národní laboratoře. Síť bude podporovat výměnu informací o novém vývoji a trendech a bude podporovat školení soudních drogových expertů;
  • Vyvinout na úrovni EU preventivní a osvětové kampaně týkající se nezákonných drog, což má agentuře umožní jednat na základě analýzy, kterou vytvoří. Agentura má  rovněž být schopna podporovat členské státy při přípravě vnitrostátních kampaní.
  • Poskytovat výzkum a podporu nejen v otázkách souvisejících se zdravím, ale také v oblasti drogových trhů a nabídky drog, a řešit tak problematiku drog komplexněji;
  • Hrát silnější mezinárodní roli a podporovat vedoucí úlohu EU v protidrogové politice na mnohostranné úrovni;
  • Spolehnout se na silnější síť národních kontaktních míst, která mají na starosti poskytování příslušných údajů agentuře. 

Předpokládaný další vývoj

Nyní je na Radě a EP, aby návrh přezkoumalya přijaly nový mandát.

Odkazy

Rada přijala revizi opatření ovlivňujících volný pohyb osob

Rada přijala revidované doporučení o opatřeních ovlivňujících volný pohyb, která jsou založena na individuální situaci osob, a nikoliv již na regionu původu.Doporučení reaguje na významné zvýšení proočkovanosti a rychlé zavádění digitálního certifikátu EU COVID a nahrazuje dřívější doporučení.  V platnost má doporučení vstoupit 1. 2. 2022, tedy ve stejný den jako akt v přenesené pravomoci, kterým se mění nařízení o digitálním certifikátu COVID-19 a stanoví dobu uznávání certifikátů o očkování v délce 270 dnů.  Přístup založený na osobách by měl podstatně zjednodušit platná pravidla a zajistit cestujícím větší jasnost a předvídatelnost.

Doporučení Rady o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475 (2021/0396(NLE))

  • Rada 25. 1. 2022 přijala doporučení o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19.

Pozadí

V září 2020 předložila Komise návrh doporučení Rady č. 499/2020 o koordinovaném přístupu k omezování volného pohybu (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Rozhodování o tom, zda budou zavedena omezení volného pohybu za účelem ochrany veřejného zdraví, zůstává v pravomoci členských států; koordinace v této oblasti je však zásadní. V říjnu 2020 přijala Rada návrh doporučení č. 0256/2020 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19, které bylo aktualizováno v únoru 2021 a červnu 2021 (více v příspěvku „Opatření omezující volný pohyb v EU mají být jasnější a předvídatelnější”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020, v příspěvku „Rada přijala doporučení ke koordinaci opatření ovlivňujících volný pohyb”,  Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2020, v příspěvku „Rada opět řešila opatření ovlivňujících volný pohyb”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2021 a v příspěvku „Rada aktualizovala doporučení týkající se omezení volného pohybu”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2021). V doporučení č. 256/2020 se stanoví společná kritéria a společný rámec možných opatření pro cestující.

Klíčové a sporné body

Doporučení Rady č. 0396/2021 reaguje na významné zvýšení proočkovanosti a rychlé zavádění digitálního certifikátu EU COVID a nahrazuje dřívější doporučení Rady č. 256/2020 V platnost má vstoupit 1. 2. 2022, tedy ve stejný den jako akt v přenesené pravomoci, kterým se mění nařízení o digitálním certifikátu COVID-19 a stanoví dobu uznávání certifikátů o očkování v délce 270 dnů. Podle nového doporučení č. 499/2020 by opatření související s onemocněním COVID-19 měla být uplatňována s přihlédnutím ke statutu dané osoby, a nikoli k situaci na regionální úrovni, s výjimkou oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká. To znamená, že hlavním určujícím faktorem by měl být zejména status daného cestujícího, pokud jde o očkování, test nebo zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19, doložené platným digitálním certifikátem EU COVID. Přístup založený na osobách by měl podstatně zjednodušit platná pravidla a zajistit cestujícím větší jasnost a předvídatelnost.

Přístup založený na osobách

Na cestující, kteří jsou držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID, by se neměla vztahovat žádná další omezení volného pohybu. Platný digitální certifikát EU COVID zahrnuje: 

  • certifikát o očkování očkovací látkou schválenou na evropské úrovni, pokud od poslední dávky v rámci základní očkovací řady uplynulo nejméně 14 dnů a nejvýše 270 dnů nebo pokud daná osoba obdržela posilovací dávku. Členské státy by mohly uznávat rovněž certifikáty o očkování očkovacími látkami, které byly schváleny vnitrostátními orgány nebo WHO.
  • negativní výsledek testu PCR, který nebyl získán více než 72 hodin před cestou, nebo negativní výsledek rychlého antigenního testu, který nebyl získán více než 24 hodin před cestou;
  • certifikát o zotavení, který uvádí, že od data 1. pozitivního výsledku testu neuplynulo více než 180 dnů.

Osoby, které nejsou držiteli digitálního certifikátu EU COVID, by mohly mít povinnost podstoupit test před příjezdem nebo nejpozději 24 hodin po příjezdu. Od tohoto požadavku by měli být osvobozeni cestující s nezbytnou funkcí či potřebou, přeshraniční pracovníci a děti mladší 12 let.

Mapa regionů EU

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) by mělo i nadále zveřejňovat mapu regionů členských států, která udává potenciální riziko infekce podle systému semaforu (zelená, oranžová, červená, tmavě červená). Mapa by měla vycházet z 14denní míry hlášení případů, proočkovanosti a míry testování. Na základě této mapy by členské státy měly uplatňovat opatření týkající se cestování do a z tmavě červených oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká. Měly by zejména odrazovat od všech cest, které nejsou nezbytně nutné, a vyžadovat, aby osoby přijíždějící z těchto oblastí, které nejsou držiteli certifikátu o očkování nebo o zotavení, podstoupily před odjezdem test a po příjezdu karanténu. Některé výjimky z těchto opatření by se měly vztahovat na cestující s nezbytnou funkcí či potřebou, přeshraniční pracovníky a děti mladší 12 let.

Mechanismus záchranné brzdy

V rámci nového doporučení č. 0256/2021 je posílen mechanismus záchranné brzdy, který má reagovat na vznik nových variant vzbuzujících obavy nebo zájem. Pokud členský stát v reakci na vznik nové varianty uloží omezení, měla by Rada v úzké spolupráci s Komisí a s podporou ECDC situaci přezkoumat. Komise může na základě pravidelného posouzení nových důkazů o variantách rovněž navrhnout jednání v Radě. Během tohoto jednání by Komise mohla navrhnout, aby se Rada dohodla na koordinovaném přístupu k cestování z dotčených oblastí. Každá situace, která vede k přijetí opatření, by měla být pravidelně přezkoumávána.

Předpokládaný další vývoj

Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem. Za provádění doporučení jsou i nadále odpovědné orgány členských států.

Odkazy

Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zrušení vízové povinnosti s Vanuatu

Komise navrhla částečné pozastavení dohody o zrušení vízové povinnosti s Vanuatu, aby se vyřešila rizika spojená se systémy zlatých pasů.Částečné pozastavení uplatňování dohody s Vanuatskou republikou se má týkat občanů Vanuatu, kterým je umožněno cestovat do EU bez víza na pobyty do 90 dnů.Schémata občanství investorů (tzv. zlaté pasy) v zemích s bezvízovým přístupem do EU mohou mít dopad na bezvízový režim, protože zvyšují bezpečnostní rizika.Zpráva Komise o schématech občanství investorů z ledna 2019 zdůraznila obavy z těchto schémat, zejména pokud jde o bezpečnost, infiltraci organizovaného zločinu, praní špinavých peněz, financování terorismu, daňové úniky a korupci. Pozastavení by se vztahovalo na všechny držitele běžných pasů vydaných od 25. 5. 2015, kdy Vanuatu začalo vydávat značný počet pasů výměnou za investici.

Proposal for a Council Decision on the partial suspension of the application of the Agreement between the European Union and the Republic of Vanuatu on the short-stay visa waiver (COM(2022)6)

Pozadí

Schémata občanství investorů (tzv. zlaté pasy) v zemích s bezvízovým přístupem do EU mohou mít dopad na bezvízový režim, protože zvyšují bezpečnostní rizika. Zpráva Komise o schématech občanství investorů z ledna 2019 zdůraznila obavy z těchto schémat, zejména pokud jde o bezpečnost, infiltraci organizovaného zločinu, praní špinavých peněz, financování terorismu, daňové úniky a korupci. Ve zprávě Komise také varovala, že systémy by mohly být použity k obcházení běžného schengenského vízového postupu a hloubkového posouzení rizik, které tento postup obnáší. Od roku 2015, téměř ve stejné době, kdy byla podepsána dohoda o bezvízovém styku mezi EU a Vanuatu a začala se prozatímně uplatňovat, začalo Vanuatu provozovat schémata investorského občanství ve stále větším měřítku a udělovalo občanství velkému počtu žadatelů. Komise pečlivě monitorovala režimy a shromažďovala informace týkající se jejich řízení, zejména pokud jde o požadavky na žádosti, bezpečnostní prověrky žadatelů, výměnu informací a statistiky o počtu žádostí, státní příslušnosti žadatelů a míře zamítnutí. Na setkáních mezi EU a Vanuatu, která se konala v dubnu 2019 a dubnu 2021, EU znovu poukázala na potenciální dopad programů občanství Vanuatu pro investory na dohodu o bezvízovém styku. Při obou příležitostech EU naléhala na Vanuatu, aby se okamžitě zabývalo možnými riziky infiltrace organizovaného zločinu, praní špinavých peněz, daňových úniků a korupce souvisejícími s takovými programy. V systémech však nebyly provedeny žádné zásadní změny a v dubnu 2021 vláda Vanuatu dokonce podnikla další kroky k vytvoření nového programu občanství. Všechny dohody EU o zrušení vízové ​​povinnosti mohou být pozastaveny z důvodu obav o bezpečnost nebo veřejný pořádek.

Klíčové a sporné body

Částečné pozastavení uplatňování dohody s Vanuatskou republikou se má týkat občanů Vanuatu, kterým je umožněno cestovat do EU bez víza na pobyty do 90 dnů. To je nezbytné ke zmírnění rizik, která představují programy vanuatského občanství investorů pro bezpečnost EU a jejich členských států. Představený návrh navazuje na rozsáhlé výměny názorů s orgány Vanuatu, včetně předchozího upozornění na možnost pozastavení. Programy umožňují občanům třetích zemí získat občanství Vanuatu – a tedy i bezvízový vstup do EU – výměnou za minimální investici 130 tis. $. Na základě pečlivého sledování programů a informací získaných z Vanuatu dospěla Komise k závěru, že programy občanství investorů na Vanuatu vykazují vážné nedostatky a bezpečnostní selhání v:

  • Udělování občanství žadatelům uvedeným v databázích Interpolu, což vyvolává obavy o spolehlivost bezpečnostní prověrky;
  • Průměrná doba zpracování žádosti je příliš krátká na to, aby umožnila důkladné prověření a žádná systematická výměna informací se zemí původu žadatele nebo jeho předchozím hlavním bydlištěm před udělením občanství;
  • Velmi nízká míra zamítnutí: do roku 2020 byla zamítnuta pouze 1 žádost;
  • Země původu úspěšných žadatelů, včetně zemí, které mají vízovou povinnost pro EU, přičemž některé jsou obvykle vyloučeny z jiných systémů občanství.

Výsledkem je, že programy občanství investorů na Vanuatu umožňují jednotlivcům, kteří by jinak potřebovali vízum k cestě do EU, obejít běžný schengenský vízový postup a hloubkové posouzení jednotlivých migračních a bezpečnostních rizik, které s sebou nese. Systémy investorského občanství provozované Vanuatu od roku 2015 jsou navíc komerčně podporovány s vyjádřeným účelem poskytnout bezvízový přístup do EU, zatímco cílem dohody o bezvízovém styku není umožnit cestujícím s vízovou povinností obcházet vízovou povinnost tím, že získají občanství Vanuatu. Komise na tomto základě dospěla k závěru, že programy občanství Vanuatu pro investory představují zvýšená rizika pro bezpečnost EU a jejích členských států, a proto navrhuje částečné a přiměřené pozastavení dohody o zrušení vízové ​​povinnosti. Pozastavení by se vztahovalo na všechny držitele běžných pasů vydaných od 25. 5. 2015, kdy Vanuatu začalo vydávat značný počet pasů výměnou za investici. Těmto držitelům by tedy již nebylo umožněno cestovat do EU bez víza (zachovala by si však možnost požádat o vízum k návštěvě EU).

Předpokládaný další vývoj

Nyní je na Radě, aby návrh prozkoumala a rozhodla, zda částečně pozastavit dohodu o zrušení vízové povinnosti. EP musí být průběžně informován. Pokud se Rada rozhodne částečně pozastavit dohodu, Vanuatu by o tom mělo být informováno alespoň 2 měsíce před uplatněním pozastavení. Během období částečného pozastavení musí Komise navázat posílený dialog s Vanuatu s cílem odstranit nebo podstatně zmírnit bezpečnostní rizika pro EU a její členské státy. Pokud Vanuatu zavede dostatečná opatření za tímto účelem, částečné pozastavení by mělo být zrušeno.

Odkazy

Krátce…

Rada prodloužila hospodářské sankce vůči Ruské federaci o 6 měsíců

Rada obnovila hospodářské sankce vůči Ruské federaci o dalších 6 měsíců v souvislosti se situací na Ukrajině.Nově by měla omezující opatření vůči určitým hospodářským odvětvím platit do 31. 7. 2022.

Rada se 13. 1. 2022 rozhodla prodloužit platnost omezujících opatření vůči určitým hospodářským odvětvím Ruské federace o dalších 6 měsíců, tj. do 31. 7. 2022. Rozhodnutí Rady navazuje na nejnovější posouzení stavu provádění minských dohod, které měly být původně provedeny do 31. 12. 2015 (více v příspěvku „Rada prodloužila platnost sankcí v souvislosti s destabilizací Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021). K posouzení došlo na zasedání Evropské rady 16. 12. 2021. Během posuzování stavu provádění minských dohod vyzvali evropští lídři k diplomatickému úsilí a v souvislosti s plným provedením minských dohod a podpořili normandský formát. Vzhledem k tomu, že Rusko tyto dohody plně neprovedlo, lídři EU jednomyslně rozhodli o tom, že stávající hospodářské sankce vůči této zemi zůstanou zachovány. Platné sankce, které byly v reakci na činnosti Ruska destabilizující situaci na Ukrajině poprvé zavedeny v červenci 2014, omezují přístup některých ruských bank a společností na primární a sekundární kapitálové trhy EU a zakazují poskytovat ruským finančním institucím určité formy finanční pomoci a zprostředkování. Sankce rovněž zakazují přímý či nepřímý dovoz, vývoz nebo převod veškerého vybavení souvisejícího s obranou a zavádějí zákaz vývozu zboží dvojího užití určeného pro vojenské použití nebo pro vojenské koncové uživatele v Rusku. Sankce dále omezují přístup Ruska k některým citlivým technologiím, které lze využít v ruském energetickém odvětví, například pro těžbu a průzkum ropy.  V reakci na protiprávní anexi Krymu a města Sevastopolu Ruskem a záměrnou destabilizaci Ukrajiny zavedla EU kromě hospodářských sankcí i různé druhy opatření. Patří mezi ně: diplomatická opatření, individuální omezující opatření (zmrazení majetku a cestovní omezení) a specifická omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem.

Komise upravila seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení

Rada aktualizovala seznam zemí, pro jejichž rezidenty by neměla platit cestovní omezení na vnějších hranicích.Komise odstranila Argentinu, Austrálii a Kanadu ze seznamu zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení.

Komise 17. 1. 2022 aktualizovala seznam zemí, pro které by měla být zrušena cestovní omezení v návaznosti na přezkum v rámci doporučení č. 0134/2020 o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné. Nově Komise odstranila ze seznamu zemí, zvláštních administrativních oblastí a dalších územních a samosprávných jednotek Argentinu, Austrálii a Kanadu. Cesty do EU, jež nejsou nezbytně nutné, ze zemí nebo územních jednotek neuvedených v příloze I podléhají dočasnému cestovnímu omezení. Tím není dotčena možnost členských států zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pro plně očkované cestující. Jak je stanoveno v doporučení Rady č. 0134/2020, měl by být tento seznam i nadále každé 2 týdny přezkoumáván a případně aktualizován (více v příspěvku „Komise představila pokyny k opatřením na hranicích“, Veřejné zdraví v březnu 2020 a v příspěvku „Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU”, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v únoru 2021. Na základě kritérií a podmínek stanovených v doporučení by členské státy měly od 17. 1. 2022 postupně rušit cestovní omezení na vnějších hranicích pro rezidenty těchto třetích zemí: Bahrajn, Chile, Kolumbie, Indonésie, Kuvajt, Nový Zéland, Peru, Katar, Rwanda, Saúdská Arábie, Jižní Korea SAE, Uruguay a Čína (pokud bude potvrzena vzájemnost). Cestovní omezení by měla být postupně zrušena rovněž pro zvláštní administrativní oblasti Číny – Hongkong a Macao. V kategorii územních a samosprávných jednotek, které nejsou uznávány jako stát nejméně jedním ze členských států, by měla být postupně zrušena i cestovní omezení pro Tchaj-wan. Pro účely tohoto doporučení by rezidenti Andorry, Monaka, San Marina a Vatikánu měli být považováni za rezidenty EU. Kritéria pro určení třetích zemí, pro něž by mělo být současné omezení cest zrušeno, byla aktualizována v květnu 2021 (více v příspěvku „Komise navrhuje zmírnit omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v květnu 2021). Zahrnují epidemiologickou situaci a celkovou reakci dané země na COVID-19, jakož i spolehlivost dostupných zdrojů informací a údajů. Měla by být také individuálně zohledňována vzájemnost. Tohoto doporučení se rovněž účastní země přidružené k Schengenu (Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Švýcarsko). V červnu 2020 přijala Rada doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné (více v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020). Toto doporučení obsahovalo 1. seznam zemí, pro něž by členské státy měly začít rušit cestovní omezení na vnějších hranicích. V květnu 2021 Rada přijala pozměňující doporučení č, 0199/2021 s cílem reagovat na probíhající očkovací kampaně tím, že zavádí určité výjimky pro očkované osoby a uvolňuje kritéria pro rušení omezení pro třetí země. Změny berou současně v úvahu možná rizika, jež představují nové varianty viru, a to stanovením mechanismu záchranné brzdy, který by měl umožnit rychle reagovat, pokud se ve třetí zemi vyskytne varianta vzbuzující zájem nebo obavy. Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem. Za provádění doporučení zůstávají odpovědné orgány členských států. Při zachování plné transparentnosti mohou pouze postupně zrušit cestovní omezení vůči zemím uvedeným na seznamu. Členský stát by neměl rozhodnout o zrušení cestovních omezení pro třetí země, které nejsou uvedeny na seznamu, předtím, než o tom bylo rozhodnuto koordinovaným způsobem.

Agentura EU pro azyl zahájila svoji činnost s posíleným mandátem

Nová Agentura EU pro azyl (EUAA) zahájila svoji činnost s posíleným mandátem.EUAA by měla navazovat na činnost svého předchůdce Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO).Zřízení nové EUAA je 2. legislativním návrhem, který má být proveden v rámci Nového paktu o migraci a azylu po dohodě o směrnici o modré kartě v květnu 2021.EUAA by měla mít k dispozici v roce 2022 172 mil. € z fondů EU a měla by zahájit 8 operací na podporu azylových a přijímacích orgánů v členských státech s téměř 2 tis. zaměstnanci.

Nová Agentura EU pro azyl (EUAA) 19. 1. 2022 zahájila svoji pracovní činnost s posíleným mandátem, aby navázala na na svého předchůdce, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Nová agentura je klíčovým výstupem v rámci Nového paktu o migraci a azylu. Měla by pomoci zajistit, aby rozhodnutí o azylu byla přijímána rychle a spravedlivě a aby se normy pro přijímání sbližovaly v celé EU, což by přineslo větší jednotnost rozhodování a sladění azylových systémů členských států. Na základě zkušeností EASO bude mít nová agentura posílený mandát, který by měl přispět k: (1) Efektivnějším azylovým systémům prostřednictvím větší provozní a technické podpory pro členské státy, včetně školení (se zvláštním důrazem na podmínky přijetí), připravenosti, analýzy informací a výměny informací; (2) Zlepšené pomoci: rezerva 500 odborníků, včetně osob zpracovávajících případy, tlumočníků nebo přijímacích specialistů, má být připravena k rychlému nasazení jako součást podpůrných azylových týmů na žádost členských států. Odborníci agentury by měli mít mandát připravit celé správní azylové řízení k rozhodnutí vnitrostátních orgánů a nabídnout pomoc ve fázi odvolání; (3) Jednotnému a kvalitnímu rozhodování prostřednictvím vypracování provozních norem, pokynů a osvědčených postupů pro provádění právních předpisů EU v oblasti azylu; (4) Většímu sbližování míry uznávání prostřednictvím pokynů pro rozvojové země o zemích původu, které by členské státy měly vzít v úvahu při posuzování žádostí o azyl; (5) V budoucnu má být vyvinuto lepší monitorování a podávání zpráv o azylových a přijímacích systémech členských států, které agentuře umožní sledovat operativní a technické uplatňování azylového práva EU s cílem zajistit konzistentnější postupy v celé EU, plně v souladu s právem EU; (6) Budování kapacit v zemích mimo EU za účelem zlepšení azylových a přijímacích systémů a podpory programů EU a členských států přesídlování na základě stávající spolupráce s agenturami OSNa (7) Pozici nezávislého úředníka pro základní práva a nový mechanismus pro podávání stížností zajistí ochranu práv žadatelů o azyl. Za posledních 10 let vyškolil úřad EASO více než 40 tis. lidí v členských státech, zaregistroval 40 % všech žádostí o azyl na Kypru, v Řecku, Itálii a na Maltě, provedl 80 % posouzení nejlepšího zájmu dětí v Řecku a podpořil všechna přemístění po vylodění z Kypru, Itálie a Malty. Nová agentura by měla disponovat v roce 2022 172 mil. € z fondů EU a měla by zahájit 8 operací (v Belgii, na Kypru, Řecku, Itálii, Lotyšsku, Litvě, Maltě a Španělsku) na podporu azylových a přijímacích orgánů v členských státech s téměř 2 tis. zaměstnanci. Jeho nová rezerva 500 odborníků má také poskytovat účinnější podporu vnitrostátním azylovým systémům, které čelí vysokému počtu případů, čímž by se celkový systém řízení migrace v EU měl státl účinnějším a udržitelnějším. Zřízení nové EUAA je 2. legislativním návrhem, který má být proveden v rámci Nového paktu o migraci a azylu po dohodě o směrnici o modré kartě v květnu 2021 (více v příspěvku „Unie se snaží bojovat proti nedostatku kvalifikovaných pracovních sil“, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2016, v příspěvku „Vyjednávání revize modrých karet se dostala do další fáze”, Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2017 a v příspěvku „Instituce se dohodly na systému modrých karet”, Zaměstnanost a sociální věc v květnu 2021). Provozní aspekty se již také zavádějí, jako je zvýšená práce na vnější dimenzi migrační politiky, silnější koordinace návratů nebo vyslání stálého sboru evropské pohraniční a pobřežní stráže. Jednání o zbývajících legislativních návrzích pokračují v EP a Radě.

Rada přijala závěry o prioritách EU v rámci fóra OSN pro lidská práva na rok 2022

Rada přijala závěry o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva na rok 2022. V závěrech se znovu potvrzuje odhodlání EU ve všech oblastech své vnější činnosti důsledně a soudržně dodržovat, chránit a naplňovat lidská práva, demokracii a právní stát a podporovat systém OSN pro lidská práva jakožto základní kámen své vnější činnosti. 

Rada 24. 1. 2022 přijala závěry o prioritách EU v rámci fóra OSN pro lidská práva na rok 2022. V závěrech se znovu potvrzuje odhodlání EU ve všech oblastech své vnější činnosti důsledně a soudržně dodržovat, chránit a naplňovat lidská práva, demokracii a právní stát a podporovat systém OSN pro lidská práva jakožto základní kámen své vnější činnosti. EU se bude zabývat nedávno vzniklými riziky ohrožujícími lidská práva včetně hybridních hrozeb, a riziky spojenými s technologickým vývojem a změnou klimatu, jakož i přetrvávajícími dopady pandemie COVID-19. U příležitosti 20. výročí vstupu v platnost Římského statutu EU znovu zopakovala svou podporu Mezinárodnímu trestnímu soudu a opětovně potvrzuje svůj závazek bojovat proti beztrestnosti a zajistit spravedlnost pro oběti. Kromě toho chce EU i nadále vyzývat všechny státy, aby dodržovaly mezinárodní právo v oblasti lidských práv a aby na svém území zajistily bezpodmínečný a neomezený přístup pro OSN a mechanismy monitorování lidských práv. EU plánuje v celosvětovém měřítku i nadále sledovat situaci v oblasti lidských práv a upozorňovat na porušování a zneužívání lidských práv bez ohledu na to, kde k němu došlo. EU by měla rovněž oceňovat pozitivní vývoj v oblasti lidských práv a bude i nadále usilovat o spolupráci se všemi zeměmi a regionálními organizacemi. Závěry Rady o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva se přijímají každoročně.

Rada přijala závěry o evropské bezpečnostní situaci

V závěrech tvrdí, že evropská bezpečnost je nedělitelná a že jakékoli zpochybnění evropského bezpečnostního pořádku má dopad na bezpečnost EU a jejích členských států.Rada dále ve svých závěrech odsuzuje pokračující agresivní akce a hrozby Ruska vůči Ukrajině a vyzývá Rusko, aby zmírnilo napětí, dodržovalo mezinárodní právo a konstruktivně se zapojilo do dialogu prostřednictvím zavedených mezinárodních mechanismů.

Rada 24. 1. 2022 schválila závěry o evropské bezpečnostní situaci, v nichž tvrdí, že evropská bezpečnost je nedělitelná a že jakékoli zpochybnění evropského bezpečnostního pořádku má dopad na bezpečnost EU a jejích členských států. Rada ve svých závěrech odsuzuje pokračující agresivní akce a hrozby Ruska vůči Ukrajině a vyzývá Rusko, aby zmírnilo napětí, dodržovalo mezinárodní právo a konstruktivně se zapojilo do dialogu prostřednictvím zavedených mezinárodních mechanismů. Jak uvedly hlavy států a předsedové vlád EU na zasedání Evropské rady v prosinci 2021, jakákoliv další vojenská agrese Ruska proti Ukrajině bude mít obrovské důsledky a vážné náklady. EU potvrzuje svou podporu nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny a dalších partnerů východního sousedství v rámci jejich mezinárodně uznaných hranic a vyzývá Rusko, aby se znovu konstruktivně zapojilo do stávajících mezinárodních rámců pro udržitelné a mírové řešení konfliktů. Rada znovu potvrzuje jednotný přístup EU a pokračující silnou spolupráci a koordinaci s USA, NATO, Ukrajinou a dalšími partnerskými zeměmi. Znovu zdůrazňuje, že je důležité dále posilovat odolnost a schopnost reakce EU a jejích blízkých partnerů, včetně boje proti kybernetickým a hybridním útokům, zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování, včetně dezinformací.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality