Evropská unie vyzvala Rusko, aby ukázalo jasné kroky vedoucí ke snížení napětí kolem Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová při dnešním jednání v Evropském parlamentu uvedla, že Rusko v úterý vyslalo signály, které si protiřečí. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jsou členské země v postoji k Rusku jednotné, Moskvu ale kritizoval, že chce o bezpečnosti v Evropě jednat hlavně s USA. Vrcholní představitelé EU se domnívají, že Ukrajina je v současnosti silnější zemí, než byla v roce 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym.
„Není možné mít na jedné straně diplomatická jednání a současně hromadění vojáků,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Rusku vzkázal, aby mělo odvahu se rozhodnout pro diplomacii a jednání.
Podle šéfky EK musí Moskva dát jasně najevo, jakou cestou se chce vydat. Z Ruska podle ní přišly signály, které si protiřečí. V úterý Rusko oznámilo, že část vojsk umístěných v příhraničí s Ukrajinou a v Bělorusku se vrací do domovských posádek, tentýž den ale ruský parlament vyzval k uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny. „Spolupráce mezi námi a Ruskem je stále možná,“ uvedla von der Leyenová. Evropská komise pracuje s mezinárodními partnery na sankcích, které by v případě útoku Ruska na Ukrajinu státy zavedly. V případě invaze bude podle von der Leyenové odezva „silná a rychlá“ s rozsáhlým dopadem na ruskou ekonomiku.
Šéf unijní diplomacie Borrell uvedl, že členské státy jsou v postoji vůči Rusku jednotné. Moskvu kritizoval, že v současné krizi Evropské unii přehlíží a snaží se ji rozdělit. „Podle Moskvy o bezpečnosti v Evropě rozhoduje Washington,“ uvedl Borrell. V jednáních je podle něj nicméně nutné brát v potaz také bezpečnostní obavy Ruska.
Podle špiček Evropské unie je situace na Ukrajině lepší než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Země je podle von der Leyenové v současnosti svobodnější, demokratičtější a silnější. „A to je přesně důvod, proč jí Kreml znovu hrozí,“ uvedla šéfka Evropské komise. Ukrajinu chce EU podpořit novou půjčkou v hodnotě 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard korun), o které budou dnes hlasovat evropští poslanci. Michel také řekl, že zemi by měla ekonomicky pomoci konference mezinárodních dárců.
