České předsednictví v Radě EU se blíží. Bude to podruhé v historii, kdy Praha bude po dobu půl roku udávat tón evropské politiky. Jak probíhá spolupráce v rámci předsednického tria tvořeného Francií, Českem a Švédskem? Jaké oblasti spolupráce se třem zemím nabízí a které oblasti politiky budou prioritní? O tom i dalším byla řeč během pracovní snídaně, uspořádané v únoru v Praze Institutem pro politiku a společnost.
Pracovní snídaně se zúčastnili francouzský velvyslanec Alexis Dutertre a jeho švédský protějšek Fredrik Jörgensen. Českou republiku v debatě reprezentovali ředitel Odboru koordinace evropských politik Úřadu vlády ČR Štěpán Černý a poslanec Jaroslav Bžoch. Role moderátora se ujal Jan Macháček z pořadatelské instituce.
Francouzský velvyslanec připomněl, že motto francouzského předsednictví, akcentované i prezidentem Macronem, zní „Suverénnější Evropa“. Evropská unie podle Dutertreho znamená mnohem více než pouze jednotný trh a čtyři základní tržní svobody. Sedmadvacítka by podle ambasadora měla sehrávat úlohu vyvažující síly, napomáhající tvořit rovné podmínky. Francie během svého předsednictví bude usilovat o pozici spravedlivého zprostředkovatele u všech projednávaných agend, ať už půjde o oblast digitálních technologií či strategického kompasu v bezpečnosti. „Dopad musí být zhodnocen až na konci,“ uzavřel svoje úvodní vystoupení Dutertre.
Ministr je důkazem, jaký význam ČR předsednictví přikládá
Se vší vážností přistupuje k přípravám na své předsednictví i Česká republika, jak uvedl Štěpán Černý. Důkazem toho podle něj je fakt, že nová česká vláda zřídila nový post ministra pro evropské záležitosti. V současné době v rámci příprav probíhá mapování terénu ohledně legislativní agendy v jednotlivých oblastech politiky. Jde o běžnou činnost, kterou vykonává každá předsednická země. Podle Černého vystupují dva hlavní pilíře. Tím prvním je prosperita v podobě jednotného evropského trhu, jenž stále v určitých oblastech není zcela dokončen a potřebuje vyladění.
Druhý pilíř představuje bezpečnost – hlavně v kontextu kybernetické bezpečnosti, jež si žádá větší pozornost a regulace. „Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je vysoce oceňován,“ uvedl na pozitivní notu Černý. Finální verze programu českého předsednictví bude podle něj připravena v květnu, což je v evropském srovnání tradicí i s ohledem na to, aby předsednická země mohla dostatečně zohlednit aktuální potřeby a výzvy.
Klíčové je vyvážit vlastní zájmy a zájmy EU jako celku
S důležitostí toho, aby předsednická země plnila roli poctivého zprostředkovatele, se plně ztotožnil i švédský velvyslanec Jörgensen. Ocenil, jak se Paříž, Praha i Stockholm dokázaly shodnout nad programem předsednického tria. Ambasador zároveň připustil, že potenciální oblast kontroverzí může představovat ochrana klimatu. „Švédsko je přesvědčeno, že Evropská unie by neměla regulovat to, jakým způsobem využíváme naše lesy,“ uvedl příklad Jörgensen. „Nalézt vhodnou rovnováhu mezi zájmy vlastními a zájmy Evropské unie jako celku je výzva pro každé předsednictví,“ vystihl podstatu problému švédský diplomat.
Ten vyjmenoval i mnoho pozitivních příkladů spolupráce evropských zemí – Francouzi například Švédům pomohli s potíráním organizovaného zločinu. Jakým částem agendy Jörgensen přisuzuje největší význam? Důležité je podle něj zdravotnictví, které vyžaduje lepší koordinaci na evropské úrovni. Velmi podstatné jsou i diskuze o právním státu, demokracii a médiích. „Je to jako lepidlo, které nás drží pohromadě,“ přirovnal Švéd.
Předsednictví je největší šance přiblížit EU občanům
„Všichni chceme, aby naše předsednictví bylo lepší než v roce 2009,“ řekl na úvod svého příspěvku Jaroslav Bžoch. Ten věří, že české předsednictví bude úspěšné. „Je to ta největší příležitost přiblížit Evropskou unii občanům,“ vyzývá Bžoch. V následné diskuzi se rovněž vyjádřil i k evropskému trhu. Volný pohyb podle Bžocha funguje mnohem lépe než v roce 2009. Přesto práce na jednotném trhu představuje nikdy nekončící proces, neboť trh nikdy nebude fungovat dokonale a zcela bez zádrhelů.
S tím souhlasil Černý, který vyzdvihl, jak se podařilo vyřešit mnoho problémů spjatých s jednotným trhem v čele s mobilitou pracovníkům a s problematikou vysílaných pracovníků. Černý rovněž konstatoval, že probíhající pandemie covid-19 mnoha lidem otevřela oči. „Dodavatelské řetězce byly zkráceny kvůli ekonomice i bezpečnosti,“ uvedl Černý.
Malé státy vnímají EU jako nástroj k prosazení svého vlivu
Jörgensen vrátil těžiště diskuze zpět k Švédsku a Česku jakožto předsednickým zemím. Obě podle něj spojuje ekonomická prosperita, rozvinutost průmyslu i silně exportní orientace. Pro menší a středně velké členské státy má podle ambasadora předsednictví rovněž potenciál zvýšit svůj vliv. „Malé členské státy vždy vnímaly Evropskou unii jakožto nástroj k prosazení svému vlivu,“ zakončil Jörgensen.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop; Zdroj: Euroskop, Institut pro politiku a společnost
