Události posledních dní Evropské unii připomněly, jak důležité je posilovat vlastní schopnosti a kapacity v oblasti obrany a bezpečnosti. Ještě předtím, než ruská armáda zahájila invazi na území Ukrajiny, vydala Komise sdělení, ve kterém předestřela, jakým způsobem by se měla ubírat evropská bezpečnost a obrana do budoucna a ve kterých oblastech je nejvíce potřeba zkvalitnění.
Sdělení uvádí, že zkvalitnění evropských schopností je nutné jak v oblasti „tvrdé bezpečnosti“ vůči hrozbám vojenského charakteru, tak v aspektech týkajících se čelení hybridním (například kybernetickým) hrozbám. Dokument rovněž připomíná, že v březnu 2022 se očekává zveřejnění Strategického kompasu, který by měl položit základ pro směřování evropské obrany a bezpečnosti v příští dekádě.
Je potřeba navýšit objem společných akvizic obranných technologií
V čem konkrétně sdělení, zveřejněné v polovině února, volá po zlepšení? Komise zdůrazňuje nutnost zajistit efektivní využívání nástrojů a naplňování plánů představených v posledních letech, konkrétně jmenuje Evropský obranný fond (European Defence Fund, zkráceně EDF) a Akční plán vojenské mobility. Kromě toho apeluje na užší obrannou spolupráci mezi členskými státy a zástupci obranného průmyslu, která by zahrnovala mimo jiné větší míru společných obranných akvizic tak, aby nedocházelo k přílišné fragmentaci evropských zbrojních systémů a jejich nedostatečné interoperabilitě.
Materiál dále vyzdvihuje potřebu navýšit investice do obranného výzkumu a posilovat synergie mezi obranným výzkumem a inovacemi. Sdělení mezi oblastmi, ve kterých je zapotřebí dosáhnout pokroku, explicitně uvádí i bezpečnost v oblasti vesmíru a zmírnění dopadů klimatické změny na bezpečnost a obranu.
Prostředky z obranného fondu musí podporovat strategicky významné schopnosti
Sdělení na několika místech akcentuje Evropský obranný fond. Nejde pouze o celkovou výši prostředků alokovaných v tomto nástroji, ale i jeho větší provázanost s dalšími existujícími iniciativami na poli obrany a bezpečnosti (jako například stálá strukturovaná spolupráce PESCO, Koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany CARD, či Plán rozvoje schopností – Capability Development Plan, zkráceně CPD). Evropský obranný fond by měl podporovat zejména takové projekty, které mají strategický význam a dobře zapadají do rámce obranných schopností zemí Evropské unie.
Evropská komise mezi nastíněnými kroky uvádí například podněcování společných investic do obranných technologií, a to i finanční cestou. Mezi možnými opatřeními, které by mohly vést k naplnění tohoto cíle, je odpouštění daně z přidané hodnoty u obranných technologií a produktů obranného průmyslu, které byly získány prostřednictvím společných akvizic.
Cesta ke společným akvizicím? Odpuštění DPH či podpora z EDF
Další možnou cestou je podpora společných iniciativ z Evropského obranného fondu. Komise rovněž volá po zjednodušení pravidel pro pohyb produktů obranného průmyslu v rámci vnitřního trhu EU i po sblížení pravidel exportní kontroly týkající se zbraní vyvážených z EU do třetích zemí.
Co se týče průniku mezi vojenskými a civilními obrannými technologiemi a nástroji, Komise nabádá k důkladné analýze identifikující technologie tohoto charakteru významné pro evropskou bezpečnost. Je potřeba vyvíjet a využívat programy na podporu výzkumu, vývoje a technologických inovací v obranném průmyslu i z toho důvodu, aby se omezila strategická závislost Evropy na poli obrany. Z hlediska konkrétních kroků Komise jmenuje zřízení střediska obranných inovací v rámci Evropské obranné agentury.
Bezpečnost ve vesmíru bude mít stále větší význam
Stále důležitější roli pro zajištění bezpečnosti na naší planetě má bezpečnost ve vesmíru. Sdělení uvádí, že po přijetí Strategického kompasu v březnu letošního roku dojde rovněž k představení společné evropské vesmírné strategie v oblasti bezpečnosti a obrany. Evropská unie i nadále musí rozvíjet a chránit svoji infrastrukturu umístěnou ve vesmíru, umožňující například fungování systému satelitní navigace Galileo.
V neposlední řadě se Komise ve svém dokumentu soustředí na oblast hybridních hrozeb. V této oblasti se má do roku 2023 provést identifikace slabin současného systému. Následovat bude vydání „hybridního manuálu“ (hybrid toolbox), jakéhosi katalogu nástrojů, které mají členské státy k dispozici. Velké ambice Unie má zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, v níž chystá vydání legislativního aktu o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act) ve třetí čtvrtině probíhajícího roku.
Letos bude vydán akt o kybernetické odolnosti
V závěrečném shrnutí Komise vyzdvihuje tři hlavní oblasti, ve kterých by mělo dojít k posílení konkurenceschopnosti evropského obranného trhu. Zaprvé je potřeba zkoumat, jak nejlépe stimulovat investice členských zemí do klíčových strategických schopností a rozhodujících činitelů, vyvinutých či zakoupených v rámci společných evropských rámců spolupráce. Zadruhé povzbudit společné akvizice obranných technologií vyvíjených společně v rámci EU. Zatřetí působit na členské státy v tom směru, aby více sblížily a zjednodušily svoje procedury týkající se exportních kontrol ohledně produktů obranného průmyslu.
Ze současných nástrojů a iniciativ má pro budoucnost evropské obrany a bezpečnosti zásadní význam Evropský obranný fond a problematika vojenské mobility. Sdělení je příspěvkem ke stále ambicióznějším cílům Evropské unie na poli obrany a bezpečnosti. Tím dalším bude Strategický kompas, který bude představen tento měsíc.
Celé sdělení Evropské komise je k dispozici zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop; Fotografie: European Commission Audiovisual Service
