V rozpravě o ruské invazi na Ukrajinu vyjádřili poslanci neochvějnou podporu Ukrajině a úsilí o sblížení této země s evropským společenstvím. Poslanci žádají v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu tvrdší sankce proti Rusku. Chtějí také podniknout kroky k udělení statusu kandidátské země Ukrajině.
V úterý se v Bruselu konalo mimořádné plenární zasedání Evropského parlamentu o vojenském útoku Ruska na Ukrajinu. V přímém přenosu z Kyjeva vystoupili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předseda ukrajinské Nejvyšší rady (parlamentu) Ruslan Stefančuk. Rozpravy se zúčastnili rovněž předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.
Rozpravu zahájila předsedkyně Parlamentu Roberta Metsolová: „Nacházíme se dnes v temném stínu, který na nás vrhá Putinova válka. Válka, kterou jsme nevyvolali. Válka, kterou jsme nezačali. Šokující invaze do suverénního, nezávislého státu. Jménem Evropského parlamentu co nejdůrazněji odsuzuji ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině a vyjadřuji solidaritu se všemi trpícími a zabitými.“
„Tomuto se postavíme. Nebudeme odvracet zrak, když ti, kdo bojují v ulicích za naše hodnoty, čelí Putinově masivní válečné mašinérii. Podpoříme jurisdikci Mezinárodního trestního soudu a vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Poženeme ho k odpovědnosti,“ dodala.
Zelenskyj vyzývá EU, aby dokázala, že stojí na straně Ukrajiny
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „v přestávce mezi raketovými údery“ prohlásil, že Parlament a vedoucí představitelé EU musí nyní „dokázat, že EU je s Ukrajinou“. „Mluvím dnes jménem občanů Ukrajiny, kteří ji brání platíc nejvyšší cenu,“ pokračoval.
Prezident Zelenskyj se zmínil o útoku na Charkov, „města s největším náměstím v zemi, které se nazývá ‚náměstí Svobody‘.“ „Dnes ráno na toto náměstí Svobody dopadly dvě rakety a zahynuly desítky lidí. To je cena, kterou platíme za naši svobodu. Od nynějška se všechna náměstí v každém ukrajinském městě budou jmenovat náměstí Svobody.“
„Bojujeme za svá práva, svobody, životy a v současné době i za své přežití. Bojujeme také za to, abychom byli rovnoprávnými členy Evropy. Dokažte nyní, že jste s námi,“ řekl poslancům. „Dokažte, že jste skutečně Evropané a život poté zvítězí nad smrtí a světlo nad temnotou. Sláva Ukrajině.“
Předseda Nejvyšší rady Ruslan Stefančuk poslancům řekl: „Ukrajina brání hranice civilizovaného světa, a pokud Ukrajina padne, nikdo neví, kde se Rusové zastaví.“ Trval na tom, že nejlepší způsob podpory Ukrajiny „je skutečné uznání našich evropských aspirací“.
„Tato brutální a masivní invaze na Ukrajinu je neoprávněná, nevyprovokovaná, založená na podlých lžích a má jediný důvod, a to, že jste se na náměstí Majdan rozhodli pro svobodu, demokracii a právní stát,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel a označil invazi ruského prezidenta Vladimira Putina za „geopolitický terorismus“. Ujistil poslance, že Rada bude analyzovat „vážnou, symbolickou, politickou a podle mého názoru legitimní žádost“ Ukrajiny o vstup do EU.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Pro Evropu je toto okamžik pravdy. Je to střet mezi vládou práva a vládou zbraní, mezi řádem založeným na pravidlech a holou agresí. Naši bezpečnost nemůžeme považovat za samozřejmost, musíme do ní investovat.“ Zdůraznila, že „pokud Putin usiloval o rozdělení EU, NATO a mezinárodního společenství, dosáhl přesného opaku.“
„Na mír musíme být dva, ale na válku stačí jeden, jak ukázal pan Putin. Abychom zabránili válce, musíme proto výrazně navýšit naši odstrašující kapacitu,“ uvedl vysoký představitel Josep Borrell. „Obrana právního státu a posílení obchodních vztahů nebudou stačit k tomu, aby se svět stal mírovým místem,“ dodal.
Začátek nové éry
Řada poslanců během rozpravy zdůraznila, že ruská invaze na Ukrajinu znamená pro Evropu a svět začátek nové éry. Odsoudili brutální agresi ruského prezidenta Vladimira Putina a Kremlu a vyjádřili obdiv tomu, jak ukrajinská armáda a lid odolávají útoku, bojují za svou zemi, svobodu, demokracii a společné evropské hodnoty.
Uvítali také důraznou reakci Evropy na protiprávní útok, například přijaté balíčky sankcí, a zároveň zdůraznili potřebu jednoty při dalším čelení vážným budoucím výzvám.
Někteří poslanci se vyslovili pro uznání evropských aspirací Ukrajiny a jejího boje za svobodu tím, že EU zintenzivní úsilí o udělení Ukrajině statusu kandidátské země EU. Jiní zdůraznili, že je důležité společně řešit dopady, které budou mít sankce vůči Rusku na evropskou ekonomiku, jež se stále vzpamatovává z globální pandemie, a to prostřednictvím zajištění podpory pro nejvíce postižené země i pro podniky a občany. V neposlední řadě někteří poukazovali na potřebu přijmout Ukrajince prchající před válkou a na to, že všechny země EU tuto odpovědnost sdílejí.
Parlament v úterý přijal usnesení, ve kterém co nejostřeji odsuzuje protiprávní invazi Ruska na Ukrajinu a požaduje, aby Kreml ukončil veškeré vojenské akce v zemi. Poslanci odsuzují také zapojení běloruského diktátora Alexandra Lukašenka do této agrese.
Parlament kategoricky odmítá „ruskou rétoriku naznačující možné použití zbraní hromadného ničení“. Zároveň připomíná Rusku jeho mezinárodní závazky a varuje před nebezpečím jaderné eskalace konfliktu. Vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s humanitárními agenturami OSN a dalšími mezinárodními partnerskými organizacemi Ukrajině poskytly další naléhavou humanitární pomoc. Usnesení bylo přijato 637 hlasy (13 bylo proti a 26 se zdrželo hlasování).
Status kandidátské země EU pro Ukrajinu
Poslanci v usnesení vyzývají orgány EU, aby pracovaly na tom, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země. Tento postup by měl probíhat v souladu článkem 49 Smlouvy o Evropské unii a na základě dosažených výsledků. Mezitím by EU měla usilovat o začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU v souladu se stávající dohodou o přidružení.
Tvrdší sankce vůči Rusku
Poslanci uvítali urychlené přijetí sankcí EU. Vyzývají však k jejich rozšíření a k tomu, aby byly zaměřeny na strategické oslabení ruské ekonomiky a průmyslové základny.
Evropská unie by podle Parlamentu měla omezit především dovoz nejdůležitějšího ruského vývozního zboží, včetně ropy a zemního plynu. Měla by také zakázat nové investice EU v Rusku a nové ruské investice v EU. Všechny ruské banky by měly být vyloučeny z evropského finančního systému a Rusko by mělo být vyloučeno ze systému SWIFT.
Řada sankcí, včetně odstřižení od systému SWIFT, by měla být rozšířena na Bělorusko, které ruskou invazi na Ukrajinu přímo podporuje.
Dodávky zbraní, ochrana uprchlíků
Parlament v usnesení také vyzývá země EU, aby urychlily poskytování obranných zbraní Ukrajině v souladu s článkem 51 Charty OSN, který umožňuje individuální a kolektivní sebeobranu. Žádá je rovněž, aby zvýšily zpravodajskou spolupráci s Ukrajinou v souvislosti s probíhající agresí.
Parlament rovněž vítá závazek EU aktivovat směrnici o dočasné ochraně s cílem zajistit, aby přístup k ochraně mohli okamžitě získat všichni uprchlíci z Ukrajiny. Podle poslanců by si členské státy měly odpovědnost za přijímání uprchlíků přicházejících na vnější hranice EU spravedlivě rozdělit.
Cílené sankce proti jednotlivcům, konec „zlatých víz“ pro bohaté Rusy
Poslanci požadují, aby byly urychleně přijaty cílené sankce proti jednotlivcům odpovědným za korupci na vysoké úrovni v Rusku a Bělorusku i proti oligarchům a úředníkům blízkým vedení těchto zemí.
Země EU a spojenecké země, které uplatňují režimy udělování povolení k pobytu na základě investic (takzvaná „zlatá víza“), by podle poslanců měly znovu přezkoumat všechny osoby, kterým takové povolení k pobytu udělily, a odejmout povolení udělená Rusům s vysokým čistým jměním a jejich rodinám – zejména pokud jsou spojeni s osobami a společnostmi, na něž byly uvaleny sankce.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop, Evropský parlament
