Posilování obrany zemí v bezprostředním dosahu Ruska bude dnes zásadním tématem mimořádné schůzky ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu. Šéfy diplomacií členských zemí svolala i Evropská unie, jejíž ministři se budou bavit i o fungování dosavadních sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu a možnostech jejich dalšího zpřísnění.
Lídři zemí NATO se před týdnem v první reakci na ruskou agresi shodli na tom, že chtějí dále rozšiřovat působení aliančních jednotek v zemích východního křídla. Spojené státy vysílají do Evropy další tisíce vojáků, do států sousedících s Ruskem či Ukrajinou míří i jednotky z dalších západních zemí. Aliance hovoří o vytvoření stálých bojových skupin, které by kvůli ruské hrozbě mohly být umístěny v Rumunsku, na Slovensku i v dalších státech. Státy NATO řeší také možnosti další vojenské podpory Ukrajiny či možné jaderné ohrožení ze strany Moskvy.
Ministři EU by vedle další pomoci Ukrajině měli probírat i možnosti nového zpřísnění sankcí, kterých na Rusko během týdne od začátku invaze unie uvalila již tři vlny. S ministry sedmadvacítky zasedne k jednání šéf americké diplomacie Antony Blinken či jeho kolegové z Británie a Kanady, aby koordinovali další společný postup vůči Moskvě.
Na ukrajinskou hranici dnes zamíří delegace amerického Kongresu a pokračující ruská ofenziva bude stejně jako v minulých dnech rezonovat i v dalších částech světa. S americkým prezidentem Joem Bidenem bude jednat jeho finský protějšek Sauli Niinistö. V Rusku mimořádně zasedne dolní komora parlamentu, jejíž poslanci projednají zavedení trestní odpovědnosti za šíření obsahu, který označují v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině za dezinformace.
