Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022

EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce, Komise představila opatření, která mají posílit evropskou obranu, Rada aktualizovala doporučení týkající se cest ze třetích zemí do EU, Rada aktualizovala seznam teroristů

  • EU se jednoznačně vymezila vůči ruské agresi vůči Ukrajině
  • Komise předložila iniciativy, jak posílit evropskou obranu a odolnost EU
  • Rada opět aktualizovala doporučení ohledně cestování v rámci pandemických pravidel
  • V souladu s rezolucí OSN v reakci na teroristické útoky EU rozšířila seznam teroristů na základě pravidelné aktualizace

EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce

  • Nejvyšší představitelé EU se vyjádřili ke zvýšené vojenské přítomnosti ruských vojáků na rusko-ukrajinské hranici a následně k ruské agresi na Ukrajině. 
  • Ve svých prohlášeních nejvyšší představitelé odsuzují agresivní kroky Ruské federace vůči Ukrajině.
  • EU v této souvislosti podnikla konkrétní právní kroky. Jedná se především o hospodářské sankce a další omezující opatření.
  • EU během této krize podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.
  • Komise rozhodla o dodatečné finanční pomoci Ukrajině v hodnotě 1,2 mld. €.

Proposal for a decision of the European Parliament and of the Council on providing macro-financial assistance to Ukraine (COM(2022)37)

  • Rada 11. 2. 2022 rozhodla o navýšení finanční pomoci Ukrajině v hodnotě 1,2 mld. € v souvislosti s aktuální krizí. Poté EU 19. 2. 2022 aktivovala mechanismus civilní ochrany pro Ukrajinu. Dále Rada aktualizovala 21. 2. 2022  aktuální sankční mechanismy proti Ruské federaci a rozšířila sankce na 5 dalších osob zodpovědných za narušování územní celistvosti Ukrajiny. Předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Kommise Ursula von der Leyen se 22. 2. 2022 vyjádřili k započaté ruské agresi vůči Ukrajině. Rada 23. 2. 2022 přijala balík sankcí v reakci na uznání Doněcké a Luhanské oblasti za nezávislé republiky ze strany Ruska. EU se 25. 2. 2022 rozhodla rozšířit sankce i na prezidenta Ruské federace Vladimira Putina a ministra zahraničních věcí Ruské federace Sergeje Lavrova.

Pozadí

Finanční pomoc 

Dohoda o přidružení mezi EU a Ukrajinou, která vstoupila v platnost v září 2017, umožňuje další sbližování mezi Ukrajinou a EU. Kromě podpory hlubších politických vztahů, silnějších ekonomických vazeb a respektování společných hodnot poskytuje tato dohoda rámec pro naplňování programu reforem zaměřeného na boj proti korupci, nezávislý soudní systém, právní stát a lepší podnikatelské prostředí. EU tyto reformy, které mají zásadní význam pro přilákání investic, zvýšení produktivity a zlepšení životní úrovně ve střednědobém horizontu, soustavně podporuje. V letech 2014–2021 EU vedle jiných podpůrných nástrojů Ukrajinu podpořila i prostřednictvím 5 po sobě jdoucích operací makrofinanční pomoci v celkové výši 5 mld. € ve formě půjček. Dosavadní geopolitické napětí mělo negativní dopad na již tak vratkou ekonomickou a finanční stabilitu Ukrajiny. Přetrvávající bezpečnostní hrozby zapříčinily výrazný odliv kapitálu. V souvislosti se ztrátou přístupu na mezinárodní kapitálové trhy v důsledku zvýšené geopolitické nejistoty a jejího dopadu na hospodářskou situaci na Ukrajině a s cílem podpořit stabilitu v této zemi předložila Komise 1. 2. 2022 návrh rozhodnutí na poskytnutí nové makrofinanční pomoci ve výši 1,2 mld. € ve formě půjček.

Mechanismus civilní ochrany EU

V případě, že rozsah události převýší schopnosti reakce země, může země požádat o pomoc prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU. Po aktivaci Koordinační centrum EU pro reakce na mimořádné situace koordinuje a financuje pomoc poskytovanou členskými státy EU a 6 dalšími zúčastněnými státy (Island, Norsko, Srbsko, Severní Makedonie, Černá Hora a Turecko) prostřednictvím spontánních nabídek. EU a její členské státy jsou již nyní největšími humanitárními dárci v reakci na krizi na východní Ukrajině a poskytují pomoc zranitelným lidem žijícím na obou stranách linie kontaktu.

Posilování vojenské přítomnosti Ruské federace na východě Ukrajiny

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borell 19. 2. 2022 vydal prohlášení k probíhající zvýšené vojenské aktivitě Ruska na rusko-ukrajinské hranici. Ve svém prohlášení vyzval Rusko, aby se zapojilo do smysluplného dialogu a diplomatických jednání, projevilo zdrženlivost a zmírnilo napětí. Taktéž zopakoval, že EU podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.

Dosavadní omezující opatření a hospodářské sankce

Omezující opatření se týkají akcí narušujících nebo ohrožujících územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny. Byla poprvé zavedena v březnu 2014. Od té doby byla pravidelně prodlužována. Poslední prodloužení se vztahuje na období do 15. 3. 2022. Mezi další opatření EU prováděná v reakci na krizi na Ukrajině patří hospodářské sankce zaměřené na konkrétní sektory ruského hospodářství, které v současnosti platí do 31. 7. 2022, a omezující opatření v reakci na nezákonnou anexi Krymu a Sevastopolu, omezená na území Krymu a Sevastopol a v současné době platí do 23. 6. 2022 (více v příspěvku „Rada prodloužila platnost sankcí v souvislosti s destabilizací Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2021 a v příspěvku „Rada prodloužila hospodářské sankce vůči Ruské federaci o 6 měsíců”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2022). Omezující opatření související s porušováním územní celistvosti Ukrajiny se doposud měly vztahovat na celkem 654 osob a 52 subjektů a měly obnášet zmrazení majetku a zákaz zpřístupnění finančních prostředků těmto osobám a subjektům. Zákaz cestování pak brání osobám zařazeným na seznam ve vstupu na území EU nebo průjezdu přes ně.

Klíčové a sporné body

Makrofinanční pomoc Ukrajině

Coreper odsouhlasil 11. 2. 2022 návrh Komise poskytnout Ukrajině dodatečnou makrofinanční pomoc ve výši 1,2 mld. €. Tato mimořádná makrofinanční pomoc měla trvat 12 měsíců a sestávala by ze 2 plateb: (1) K uvolnění 1. tranše, podmíněnému splněním příslušných politických podmínek a uspokojivým prováděním programu MMF, by došlo urychleně po schválení návrhu rozhodnutí, jakmile vstoupí v platnost memorandum o porozumění týkající se konkrétních opatření strukturální politiky, na němž se mají EU a Ukrajina dohodnout a (2) Vyplacení 2. tranše by bylo spojeno s pokračujícím uspokojivým prováděním programu MMF i opatření politiky dohodnutých v rámci memoranda o porozumění. Uvedené memorandum, které je základem pro tuto mimořádnou operaci makrofinanční pomoci, by bylo zaměřeno na omezený počet proveditelných krátkodobých opatření politiky v nejnaléhavějších prioritních oblastech, jako je posílení ekonomické odolnosti a stability, správa věcí veřejných a právní stát a energetika.

Mechanismus civilní ochrany EU

Počáteční pomoc nabízená prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU zahrnuje:

  • Ze Slovinska: 1 mil. nelékařských jednorázových masek, 125 tis. párů latexových rukavic, 125 tis. párů nitrilových rukavic, 200 párů gumových holínek a 10 dieselových generátorů (6 kW).
  • Rumunska: 5 tis. balení analgetik, 5 tis. balení protizánětlivých léků, 5 tis. balení antibiotik a 840 litrů dezinfekčních prostředků na ošetření rukou.
  • Francie: 15 stanů, 300 rodinných stanů, 1,5 tis. prostěradel, 2,1 tis. přikrývek a 300 spacích pytlů, 500 hygienických souprav, 25 suchých latrín, 3 tis. chemických, biologických, radiologických a nukleárních (CBRN) rukavic, 10 tis. vinylových rukavic, 50 tis. chirurgických rukavic boxy na léky, z nichž každá dokáže ošetřit stovky pacientů, a jedno pokročilé lékařské stanoviště schopné ošetřit 500 zraněných lidí.
  • Irska: 10 tis. ochranných obleků, 50 tis. chirurgických masek, 2 583 litrů dezinfekčního prostředku na ruce.
  • Rakouska: 50 tis. litrů dezinfekčního prostředku na ruce, 9 tis. litrů povrchového dezinfekčního prostředku, 50 tis. ochranných brýlí, 50 tis. roušek a 20 tis. nesterilních rukavic.

Koordinační středisko EU pro reakci na mimořádné situace je v neustálém kontaktu s ukrajinskými orgány, aby nasměrovalo další pomoc, a EU je připravena poskytnout další pomoc, jak je požadováno. Další pomoc poskytují členské státy Ukrajině i na bilaterální úrovni.

Uznání Doněcké a Luhanské oblasti za nezávislé území ze strany Ruska

EU odsoudila rozhodnutí prezidenta Putina 21. 2. 2022 uznat části Doněcké a Luhanské oblasti na Ukrajině, které nejsou pod kontrolou vlády, za nezávislé subjekty a následné rozhodnutí vyslat do těchto částí ruské jednotky. Tento protiprávní čin dále narušuje svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a představuje porušení mezinárodního práva a mezinárodních dohod, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Pařížské charty a Budapešťského memoranda. Rusko coby signatář minských dohod je jednoznačně a přímo odpovědné za to, aby usilovalo o nalezení mírového urovnání konfliktu v souladu s předmětnými zásadami. Rusko mj. porušuje minské dohody, které stanoví úplný návrat těchto částí pod kontrolu ukrajinské vlády. Rusko porušuje tím pádem i svůj závazek pracovat v normandském formátu a v rámci 3stranné kontaktní skupiny v zájmu hledání mírového urovnání tohoto konfliktu. Rusko porušuje rovněž rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2202, která vyžaduje plné provádění minských dohod. EU vyzvala Rusko, aby jako strana konfliktu odvolalo uvedené uznání, dostálo svým závazkům, dodržovalo mezinárodní právo a opět se zapojilo do jednání v normandském formátu a v rámci 3stranné kontaktní skupiny. EU vyzvala ostatní státy, aby nenásledovaly protiprávní rozhodnutí Ruska uznat toto vyhlášení nezávislosti. EU se rozhodla v koordinaci s našimi partnery na tyto nejnovější případy porušení urychleně reagovat dalšími omezujícími opatřeními, zaměřenými mimo jiné na všechny hospodářské vztahy s oblastmi, které nejsou pod kontrolou vlády, jakož i označením osob a subjektů odpovědných za narušování územní celistvosti Ukrajiny. EU varovala Rusko před tím, aby nově podepsané pakty se svévolně vyhlášenými republikami využilo jako záminku k podniknutí dalších vojenských kroků proti Ukrajině.

Omezující opatření

Rada přijala omezující opatření vůči 5 dalším osobám za aktivní podporu akcí a provádění politik, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny. Určenými osobami jsou poslanci Státní dumy Ruské federace, kteří byli v září 2021 zvoleni za zástupce nezákonně anektovaného Krymského poloostrova a města Sevastopol, jakož i vedoucí a zástupce vedoucího sevastopolské volební komise. EU neuznává nezákonnou anexi Krymu a města Sevastopol Ruskou federací a nadále odsuzuje ruské porušování mezinárodního práva. Omezující opatření EU týkající se územní celistvosti Ukrajiny se nyní vztahují celkem na 193 osob a 48 subjektů. Na tyto určené osoby a subjekty se vztahuje zmrazení majetku – včetně zákazu zpřístupňovat jim finanční prostředky – a navíc se na tyto osoby vztahuje zákaz cestování, který jim brání ve vstupu nebo průjezdu přes EU. 1. soubor obsahuje návrhy sankcí zaměřujících se na:

  • osoby, které se podílely na uvedeném protiprávním rozhodnutí,
  • banky, které financují ruské vojenské a jiné operace na uvedených územích,
  • schopnost ruského státu a vlády získat přístup ke kapitálovým a finančním trhům a službám EU, s cílem omezit financování eskalačních a agresivních politik, a
  • obchodní toky z obou odtržených regionů do EU i z EU, aby se zajistilo, že odpovědné osoby jasně pocítí ekonomické důsledky svých protiprávních a agresivních činností.

V reakci na uznání Doněcké a Luhanské oblasti se EU rouhodla rozšířit omezující opatření na všech 351 členů ruské Státní dumy, kteří dne 15. 2. 2022 hlasovali pro výzvu adresovanou prezidentu Putinovi, aby uznal nezávislost samozvané Doněcké „republiky“ a samozvané Luhanské „republiky“. Kromě toho by měla cílená omezující opatření uvalena na dalších 27 vysoce postavených osob a subjektů zapojených do narušování či ohrožování územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny. Měly by mezi ně patřit osoby s rozhodovací pravomocí, jako jsou členové vlády, kteří se podíleli na protiprávních rozhodnutích; banky a podnikatelé/oligarchové, kteří ruské operace na Doněckém a Luhanském území finančně nebo materiálně podporují nebo z nich mají prospěch; vysocí vojenští důstojníci, kteří se podílejí na invazi a destabilizačních akcích; a osoby odpovědné za vedení dezinformační války proti Ukrajině.

Omezující opatření by měla obnášet zmrazení majetku a zákaz zpřístupnění finančních prostředků těmto osobám a subjektům. Zákaz cestování pak brání osobám zařazeným na seznam ve vstupu na území EU nebo průjezdu přes ně. Nová opatření by měla být díle zaměřena na obchod plynoucí z obou regionů, které nejsou kontrolovány vládou, do EU i opačným směrem, aby bylo zajištěno, že odpovědné osoby jasně pocítí hospodářské důsledky svých nezákonných a agresivních činností. Vydaným rozhodnutím by měl být zaveden zejména zákaz dovozu zboží z částí Doněcké a Luhanské oblasti, které nejsou pod kontrolou vlády, omezení obchodu a investic souvisejících s některými hospodářskými odvětvími, zákaz poskytování služeb cestovního ruchu a zákaz vývozu určitého zboží a technologií.

Individuální sankce

V reakci na sílící ruskou agresi na Ukrajině chce EU kromě zmrazení majetku ruského prezidenta a ruského ministra zahraničních věcí chce EU uložit omezující opatření vůči členům Národní bezpečnostní rady Ruské federace, kteří podpořili okamžité uznání obou částí Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, které nejsou pod kontrolou vlády, za nezávislé subjekty. Sankce by měly rozšířeny i na zbývající členy ruské Státní dumy, kteří ratifikovali vládní rozhodnutí o Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Ruskou federací a oběma uvedenými subjekty. EU navíc plánuje uvalit sankce vůči osobám, jež usnadnily ruskou vojenskou agresi z Běloruska.

Hospodářské sankce

Rada taktéž rozhodla o zavedení sektorového zákazu financování Ruské federace, její vlády a centrální banky. EU ruskému státu má zabránit v přístupu ke kapitálovým a finančním trhům a službám EU, čímž hodlá omezit financování eskalačních a agresivních politik. EU Rusko vyzvalo, aby odvolalo uznání částí Doněcké a Luhanské oblasti, které nejsou pod kontrolou vlády, dostálo svým závazkům, dodržovalo mezinárodní právo a opět se zapojilo do jednání v normandském formátu a v rámci 3stranné kontaktní skupiny. 

Finanční sankce

Přijatá série sankcí má dále rozšiřovat stávající finanční omezení, a má znemožnit Rusku přístup na nejdůležitější kapitálové trhy. Zakazuje rovněž kótování a poskytování služeb v souvislosti s akciemi ruských státem vlastněných subjektů v obchodních systémech EU. Kromě toho zavádí nová opatření, která významně omezují finanční toky z Ruska do EU tím, že mají zakazovat přijímání vkladů od ruských státních příslušníků nebo rezidentů přesahujících určité hodnoty, držení účtů ruských klientů unijními centrálními depozitáři cenných papírů a prodej cenných papírů denominovaných v € ruským klientům.

Tyto sankce by měly postihnout 70 % ruského bankovního trhu a klíčové státní společnosti, mimo jiné v odvětví obrany. V jejich důsledku by se měly v Rusku zvýšit výpůjční náklady, dojde k růstu inflace a postupnému oslabování ruské průmyslové základny. Cílem dalších přijímaných opatření je zabránit ruským prominentům ve skrývání majetku v tzv. bezpečných útočištích (safe havens) v EU.

Odvětví energetiky

EU plánuje zakázat prodej, dodávky, převod nebo vývoz určitého zboží a technologií pro použití k rafinaci ropy do Ruska a chce omezit i poskytování souvisejících služeb. Tímto zákazem vývozu chce EU zasáhnout ruské ropné odvětví a znemožnit Rusku modernizaci ropných rafinérií. Ruské příjmy z vývozu dosáhly v roce 2019 celkové výše 24 mld. €.

Odvětví dopravy

EU zavedla zákaz vývozu zboží a technologií v leteckém a kosmickém průmyslu, jakož i zákaz poskytování pojišťovacích a zajišťovacích služeb a služeb údržby souvisejících s tímto zbožím a technologiemi. EU zakáže rovněž poskytování související technické a finanční pomoci. Tento zákaz prodeje veškerých letadel, náhradních dílů a vybavení ruským leteckým společnostem by měl zhoršit situaci v jednom z klíčových odvětví ruského hospodářství a propojení země, neboť ¾ stávajícího ruského komerčního leteckého parku byly vyrobeny v EU, USA a Kanadě.

Odvětví technologií

EU uložila další omezení vývozu zboží a technologií dvojího užití, jakož i omezení vývozu určitého zboží a technologií, které by mohly přispět k technologickému posílení Ruska v oblasti obrany a bezpečnosti. Tato omezení by se měla vztahovat mimo jiné na výrobky, jako jsou polovodiče nebo špičkové technologie.

Vízová politika

Diplomaté, další ruští úředníci a podnikatelé již nebudou moci využívat výhod plynoucích z ustanovení o zjednodušení vízového režimu, která umožňují privilegovaný přístup do EU. Toto rozhodnutí se nedotkne běžných ruských občanů.

Další mezinárodní organizace

EU co nejdůrazněji odsuzuje nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruské federace vůči Ukrajině, jakož i zapojení Běloruska do této agrese. EU požaduje, aby Rusko okamžitě ukončilo své vojenské akce, bezpodmínečně stáhlo veškeré ozbrojené síly a vojenské vybavení z celého území Ukrajiny a plně respektovalo územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. Evropská rada vyzývá Rusko a Ruskem podporované ozbrojené formace, aby dodržovaly mezinárodní humanitární právo a zastavily svou dezinformační kampaň a kybernetické útoky. Napětí a konflikty by měly být řešeny výhradně prostřednictvím dialogu a diplomacie. EU by měla i nadále úzce spolupracovat se sousedními zeměmi a znovu opakuje, že podporuje a je odhodlána prosazovat svrchovanost a územní celistvost Gruzie a Moldavské republiky. Taktéž EU bude pokračovat v intenzivní koordinaci s partnery a spojenci v rámci OSN, OBSE, NATO a skupiny G7. Světoví lídři G7 se taktéž k situaci vyjádřili a jednoznačně odsoudili agresi Ruské federace na suverénní stát Ukrajinu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh rozhodnutí by mohl být v EP urychleně projednán, aby bylo možné jeho znění co nejdříve přijmout. Jeho účelem je poskytnout rychlou podporu v situaci akutní krize a posílit odolnost Ukrajiny. Rozhodnutí může vstoupit v platnost poté, co jej přijmou EP a Rada.

Příslušné právní akty obsahující jména dotčených osob a názvy dotčených subjektů, na něž se vztahují omezující opatření, jsou zveřejněny v Úředním věstníku.

Odkazy

Komise představila opatření, která mají posílit evropskou obranu

  • Komise představila důležitá opatření, která mají posílit evropskou obranu, podpořit inovace a omezit závislost v oblasti strategických technologií.
  • Komise navrhla příspěvek k evropské obraně, který reaguje na celou řadu výzev, od konvenčního obranného průmyslu a vybavení na pevnině, na moři a ve vzduchu až po kybernetické, hybridní a vesmírné hrozby, vojenskou mobilitu a aspekty související se změnou klimatu. 
  • Součástí předložených iniciativ je rovněž plán týkající se technologií kriticky důležitých pro bezpečnost a obranu. 
  • Tyto nové iniciativy představují konkrétní kroky směrem k vytvoření integrovanějšího a konkurenceschopnějšího společného trhu v oblasti obrany, a to zejména prohloubením spolupráce mezi zeměmi EU, uskutečňováním rozsáhlejších projektů, optimalizací nákladů a zvýšením operační účinnosti.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Commission contribution to European defence (COM(2022)60)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: Roadmap on critical technologies for security and defence (COM(2022)61)

  • Komise 15. 2. 2022 nastínila řadu iniciativ v oblastech, které mají zásadní význam pro obranu a bezpečnost EU.

Pozadí

Strategický kompas pro bezpečnost a obranu EU je dokument Rady EU, jehož přípravu řídí vysoký představitel Unie pro SZBP Josep Borrell. Jeho účelem je nabídnout členským státům společný postup, jak reagovat na hrozby a výzvy, kterým EU čelí, a to prostřednictvím konkrétních cílů pro příštích 5–10 let. Rada by jej měla přijmout v březnu 2022. Zveřejnění plánu týkajícího se technologií, jež jsou zásadní pro bezpečnost a obranu, je odpovědí na žádost Evropské rady z 25.–26. 2. 2021, aby se nastínila cesta k rozšíření výzkumu, technologického vývoje a inovací a ke snížení závislosti EU na strategických technologiích a hodnotových řetězcích pro bezpečnost a obranu. Aktualizace Nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy z května 2021 poukázala na skutečnost, že vedoucí postavení v oblasti technologií je i nadále hlavní hnací silou konkurenceschopnosti a inovací EU, zejména pokud jde o klíčové technologie (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“”, Vnitřní trh v březnu 2020 a v příspěvku „Komise představila aktualizaci nové průmyslové strategie 2020”, Vnitřní trh v květnu 2021). Akční plán Komise pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem z února 2021 zároveň uznal rostoucí význam přelomových a základních technologií pocházejících z civilní oblasti pro budoucí bezpečnost a obranu EU a poukázal na potřebu podporovat vzájemné obohacování a synergie mezi civilními a obrannými technologiemi (více v příspěvku „EU chce zlepšit synergii mezi mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem”, Vnitřní trh v únoru 2021).

Klíčové a sporné body

Komise navrhla příspěvek k evropské obraně, který reaguje na celou řadu výzev, od konvenčního obranného průmyslu a vybavení na pevnině, na moři a ve vzduchu až po kybernetické, hybridní a vesmírné hrozby, vojenskou mobilitu a aspekty související se změnou klimatu. Součástí je rovněž plán týkající se technologií kriticky důležitých pro bezpečnost a obranu. Tyto nové iniciativy představují konkrétní kroky směrem k vytvoření integrovanějšího a konkurenceschopnějšího společného trhu v oblasti obrany, a to zejména prohloubením spolupráce mezi zeměmi EU, uskutečňováním rozsáhlejších projektů, optimalizací nákladů a zvýšením operační účinnosti. Jedná se o příspěvek Komise k přípravě Strategického kompasu pro bezpečnost a obranu EU.

Ke zvýšení konkurenceschopnosti společného trhu v oblasti obrany Komise určila zejména tyto hlavní okruhy:

  • prozkoumat možnosti, jak dále stimulovat investice členských států do klíčových strategických schopností a kritických prvků, které jsou rozvíjeny a nebo zajišťovány v rámci spolupráce mezi zeměmi EU,
  • dále podněcovat společné zadávání veřejných zakázek týkajících se obranných schopností, jež jsou rozvíjeny na základě spolupráce v rámci EU,
  • vyzvat členské státy, aby pokračovaly v přechodu na zjednodušené a konvergentnější postupy kontroly vývozu zbraní, zejména pokud jde o obranné schopnosti, jež jsou rozvíjeny na základě spolupráce v rámci EU a
  • investovat do výzkumu a obranných schopností a společné zadávání veřejných zakázek.

Do konce roku 2022 by mělo být z Evropského obranného fondu (EOP) investováno 1,9 mld. € do projektů týkajících se obranného výzkumu a rozvoje schopností (více v příspěvku „Evropský obranný fond má být po roce 2020 větší”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2019, v příspěvku „Rada přijala nový VFR”, Institucionální záležitosti v prosinci 2020 a v příspěvku „EU našla dohodu na rozpočtu pro rok 2021”, Institucionální záležitosti v prosinci 2020). Tyto investice by měly nastartovat klíčové rozsáhlé projekty rozvoje schopností založené na spolupráci a zároveň podnítit inovace v oblasti obrany. Komise chce rovněž vytvořit další pobídky ke stimulaci investic členských států do obranných strategických schopností, zejména pokud jsou rozvíjeny a nebo zajišťovány v rámci spolupráce mezi zeměmi EU. Komise by se také měla zabývat otázkou, jak podpořit společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obranných schopností vyvinutých na základě spolupráce mezi zeměmi EU, a měla by navrhnout osvobození od daně z přidané hodnoty, finanční řešení a přezkum mechanismu bonusů v rámci EOP s cílem upřednostnit závazky týkající se společného zadávání zakázek na vybavení, údržbu a operace a také společného vývoje příslušných obranných technologií. Do výroční zprávy o jednotném trhu, která se obvykle zveřejňuje spolu s podzimním balíkem k evropskému semestru, plánuje Komise zahrnout kapitolu s připomínkami o vývoji, překážkách a příležitostech v souvislosti s nadnárodními projekty v oblasti obranných schopností (více v příspěvku „Komise předložila podzimní balík k evropskému semestru”, Institucionální záležitosti v prosinci 2019, v příspěvku „Rada přijala doporučení pro členské státy”, Institucionální záležitosti v červenci 2020, v příspěvku „Komise představila aktualizaci nové průmyslové strategie 2020”, Vnitřní trh v květnu 2021 a v příspěvku „Rada přijala doporučení týkající se evropského semestru”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). Komise chce zajistit, aby ostatní horizontální politiky, jako jsou iniciativy v oblasti udržitelného financování, zůstaly v souladu s úsilím EU o usnadnění dostatečného přístupu evropského obranného průmyslu k financování a investicím.

Kontrola vývozu

I když jsou za vydávání vývozních licencí na vojenské vybavení odpovědné samy členské státy, Komise je vyzývá, aby pokročily ve zefektivnění a postupném sbližování postupů kontroly vývozu zbraní, především pokud jde o obranné schopnosti, jež jsou vyvíjeny společně, zejména v rámci EU. Komise vyzývá členské státy, aby našly způsob, jak si vzájemně nebránit ve vývozu jakéhokoli vojenského vybavení a technologií, které byly vyvinuty společně, do třetí země. Tím by se mělo zajistit, aby produkty financované z EOP měly odpovídající a konkurenční přístup na mezinárodní trhy, aniž by tím byla dotčena svrchovaná rozhodnutí členských států.

Civilní a obranný výzkum a inovace

Plán týkající se technologií, jež jsou zásadní pro bezpečnost a obranu, nastiňuje cestu ke zvýšení konkurenceschopnosti a odolnosti těchto odvětví v EU. Za tím účelem je třeba:

  • vyzvat členské státy, aby aktivně přispěly ke vzniku Střediska pro sledování strategických technologií, které by se tímto současně zřídilo;
  • podporovat výzkum a inovace v oblasti dvojího užití na úrovni EU;
  • vyzvat členské státy, aby v rámci Strategického kompasu vypracovaly koordinovaný přístup ke strategickým technologiím v rámci celé EU;
  • podporovat inovace a podnikání v oblasti bezpečnosti a obrany prostřednictvím řady nových nástrojů (např. tzv. inkubátoru, nástroje kombinujícího investice apod.);
  • vytvořit společně s Evropskou obrannou agenturou zastřešující program pro inovace v oblasti obrany a
  • systematičtěji posuzovat aspekty bezpečnosti a obrany při provádění i přezkumu stávajících nebo navrhování nových průmyslových a obchodních nástrojů EU s cílem omezit závislost v oblasti strategických technologií.

Dalším důležitým aspektem tohoto plánu je snížit závislost v oblasti strategických technologií a také v hodnotových řetězcích. V této souvislosti Komise navrhuje začlenit aspekty obrany do hlavních průmyslových a technologických iniciativ EU (např. aliancí, norem), chránit bezpečnostní a obranné zájmy EU při pořizování kritické infrastruktury (zejména v digitální oblasti) a posílit prověřování přímých zahraničních investic tím, že všechny zbývající členské státy budou vybídnuty k tomu, aby zřídily vlastní vnitrostátní prověřovací mechanismus.

Vesmír

Komise se dále chce zabývat otázkou, jak zlepšit ochranu vesmírných zařízení EU, a to zejména s pomocí dodatečných služeb pozorování a sledování vesmíru a plným využitím potenciálu evropského průmyslu. Pro evropskou kosmickou infrastrukturu by měla prosazovat přístup tzv. dvojího využití již od návrhu. Jeho cílem by mělo být nabízet takové služby, které reagují na potřeby jednotlivých zemí, a to i v oblasti obrany. Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku rovněž plánují prozkoumat možnost aktivace mechanismů solidarity, vzájemné pomoci a reakce na krize v případě útoku z vesmíru nebo hrozeb pro naše vesmírná zařízení.

Posílení odolnosti EU

Komise chce taktéž realizovat klíčové podpůrné iniciativy týkající se odolnosti EU. V zájmu boje proti hybridním hrozbám by Komise ve spolupráci s vysokým představitelem a členskými státy měla posoudit ukazatele odolnosti v jednotlivých odvětvích s cílem odhalit nedostatky a stanovit potřeby a také kroky k jejich nápravě. Po přijetí Strategického kompasu se Komise zaměří na tzv. soubor hybridních nástrojů EU a na identifikaci odborníků v příslušných oblastech politiky.

Kromě toho Komise v zájmu zvýšení kybernetické bezpečnosti a obrany plánuje navrhnout akt o kybernetické odolnosti a požádá evropské normalizační organizace, aby vypracovaly harmonizované normy týkající se kybernetické bezpečnosti a soukromí. Ve spolupráci s členskými státy by měla zvýšit připravenost na rozsáhlé kybernetické incidenty. Do konce roku 2022 Komise společně s vysokým představitelem plánuje navrhnout aktualizaci společného akčního plánu pro zlepšení mobility vojsk v rámci EU i mimo ni. V neposlední řadě chce přijmout Komise ještě letos různá opatření k řešení problémů souvisejících se změnou klimatu, jež se týkají obranných systémů.

Předpokládaný další vývoj

Prostřednictvím těchto iniciativ se Komise zaměřuje na opatření, která mají být zahájena a realizována v nadcházejících letech. Komise je i nadále připravena zvážit další kroky s ohledem na dosažený pokrok i vývoj hrozeb a výzev, kterým bude EU v budoucnu čelit.

Odkazy

Rada aktualizovala doporučení týkající se cest ze třetích zemí do EU

  • Rada aktualizovala doporučení týkající se cest ze třetích zemí do EU, jež nejsou nezbytně nutné.
  • Zavedené změny mají reagovat na vývoj pandemie, rostoucí míru proočkovanosti a podávání posilovacích dávek, jakož i na uznávání stále většího počtu certifikátů vydaných třetími zeměmi za rovnocenné digitálnímu certifikátu EU COVID.
  • Podle tohoto doporučení by omezení týkající se onemocnění COVID-19 měla být uplatňována s ohledem na situaci ve třetí zemi i na individuální status dané osoby.
  • Toto nové doporučení má začít platit od 1. 3. 2022. 

Návrh doporučení Rady, kterým se mění doporučení Rady (EU) 2020/912 o dočasném omezení cest (2021/0397(NLE))

Pozadí

V červnu 2020 přijala Rada doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné (více v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020). Toto doporučení obsahovalo 1. seznam zemí, pro něž by členské státy měly začít rušit cestovní omezení na vnějších hranicích, přičemž tento seznam je každé 2 týdny přezkoumáván. Hlavní prvky doporučení byly naposledy aktualizovány dne v květnu 2021 (v příspěvku „Komise doporučuje částečné a postupné zrušení cestovních omezení”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2020, v příspěvku „Rada se zabývala změnou doporučení o postupném rušení dočasných omezení cest do EU”, Spravedlnost svoboda a bezpečnost v únoru 2021 a v příspěvku „Komise navrhuje zmírnit omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v květnu 2021). Jednalo se mimo jiné o změnu kritérií pro zařazení třetí země na seznam, zavedení možnosti, aby členské státy uznávaly potvrzení o očkování, a o vytvoření mechanismu záchranné brzdy v reakci na varianty vzbuzující obavy nebo zájem. Uvedené doporučení Rady není právně závazným nástrojem a za jeho provádění zůstávají odpovědné orgány členských států.

Klíčové a sporné body

Zavedené změny mají reagovat na vývoj pandemie, rostoucí míru proočkovanosti a podávání posilovacích dávek, jakož i na uznávání stále většího počtu certifikátů vydaných třetími zeměmi za rovnocenné digitálnímu certifikátu EU COVID. Podle tohoto doporučení by omezení týkající se onemocnění COVID-19 měla být uplatňována s ohledem na situaci ve třetí zemi i na individuální status dané osoby. Členské státy by měly umožnit cesty, které nejsou nezbytně nutné, osobám očkovaným očkovací látkou schválenou EU nebo WHO, uzdraveným osobám a všem osobám cestujícím ze země uvedené na seznamu EU. U některých z těchto cestujících by se mohla uplatňovat další opatření, jako je testování metodou PCR před cestou.

Očkované a zotavené osoby

Členské státy by měly zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pro osoby očkované očkovací látkou schválenou EU nebo WHO, pokud obdržely poslední dávku v rámci základní očkovací řady nejméně 14 dnů a nejvýše 270 dnů před příjezdem, nebo jim byla podána posilovací dávka. Členské státy by měly rovněž zrušit dočasné omezení cest do EU, jež nejsou nezbytně nutné, pro osoby, které se v průběhu 180 dnů před cestou do EU z onemocnění COVID-19 uzdravily. U osob očkovaných očkovací látkou schválenou WHO by členské státy mohly rovněž požadovat negativní PCR test provedený nejdříve 72 hodin před odjezdem a mohly by uplatňovat další opatření, jako je karanténa nebo izolace. Negativní PCR test před odjezdem by mohl být vyžadován také u osob, které se z onemocnění COVID-19 uzdravily, jakož i u osob, které byly očkovány očkovací látkou schválenou EU, ale nejsou držiteli certifikátu EU nebo rovnocenného certifikátu.

Děti

Dětem ve věku 6–18 let, které splňují podmínky stanovené pro dospělé, by mělo být cestování povoleno. Kromě toho by všem dalším dětem ve věku 6–18 let mělo být povoleno cestovat s negativním PCR testem provedeným nejdříve 72 hodin před odjezdem. Členské státy by mohly vyžadovat podstoupení dalšího testu po příjezdu, jakož i karanténu nebo izolaci. Na děti mladší 6 let by se neměly vztahovat žádné požadavky týkající se testování, ani další požadavky.

Země na seznamu EU

Počet případů onemocnění COVID-19 na 100 tis. obyvatel za posledních 14 dnů, při němž je možné pro všechny cestující z dané třetí země zrušit omezení cest, jež nejsou nezbytně nutné, se podle nových pravidel zvyšuje ze 75 na 100. Týdenní míra testování na 100 tis. obyvatel se rovněž zvyšuje z 300 na 600. Další stávající kritéria platí i nadále, včetně stabilního nebo klesajícího počtu nových případů, 4 % míry pozitivity všech provedených testů, pokroku v očkování, přítomnosti variant vzbuzujících zájem nebo obavy a celkové reakce na COVID-19 v dané zemi. Nadále by měla být individuálně zohledňována vzájemnost. Z aktualizovaného doporučení však rovněž vyplývá, že je vhodné začít uvažovat o přechodu k čistě individuálnímu přístupu. 

Předpokládaný další vývoj

Toto nové doporučení má začít platit od 1. 3. 2022. Aby měly třetí země čas zvýšit míru proočkovanosti, měla by Komise doporučení do 30. 4. 2022 přezkoumat s cílem zvážit vypuštění seznamu zemí. Komise by měla podat zprávu Radě a případně jí předložit návrh na zrušení uvedeného seznamu.

Odkazy

Krátce…

Rada aktualizovala seznam teroristů

  • Rada aktualizovala seznam teroristů EU, v němž jsou uvedeny osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují omezující opatření zaměřená na boj proti terorismu. 
  • 13 osobám a 21 skupinám a subjektům uvedeným na seznamu se v rámci EU zmrazují finanční prostředky a jiná finanční aktiva.

Rada 3. 2. 2022 aktualizovala seznam teroristů vedený EU, v němž jsou uvedeny osoby, skupiny a subjekty, na něž se vztahují omezující opatření zaměřená na boj proti terorismu. Zařazení 1 osoby na seznam nebylo zachováno. 13 osobám a 21 skupinám a subjektům uvedeným na seznamu se v rámci EU zmrazují finanční prostředky a jiná finanční aktiva. Rovněž se zakazuje, aby jim hospodářské subjekty z EU zpřístupňovaly finanční prostředky a hospodářské zdroje. Rada tento seznam poprvé sestavila v kontextu provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1373/2001, která byla přijata v návaznosti na teroristické útoky z 11. 9. 2001. Na základě informací o veškerých nových skutečnostech a vývoji situace tento seznam pravidelně – alespoň jednou za 6 měsíců – přezkoumává. Tento režim sankcí existuje samostatně vedle režimu EU, v jehož rámci se provádějí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1267/1999, 1989/2011 a 2253/2015 a který je namířen proti al-Káidě a ISIL(Dá’iš). EU může rovněž autonomně uplatňovat omezující opatření vůči ISIL/Dá’iš a al-Káidě a osobám a subjektům, které jsou s nimi spojeny nebo je podporují.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality