Komise umožní zelené financování zemního plynu a jaderné energie, Komise vytýká 15 členským státům neplnění pravidel v oblasti ochrany biodiverzity
- Do seznamu přechodných činností v rámci taxonomie jsou zahrnuty i jádro a plyn, rozhodla Komise
- Většina členských států neplní povinnosti ve věci nařízení o ochraně biodiverzity
Krátce…
Komise umožní zelené financování zemního plynu a jaderné energie
- Komise rozhodla zahrnout do přechodných činností v rámci taxonomie za splnění podmínek činnosti v oblasti zemního plynu a jaderné energie.
- Rada a EP mohou ještě vznést vůči aktu Komise námitky.
Komise 2. 2. 2022 předložila doplňkový akt v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast klimatu. Komise se domnívá, že soukromé investice do činností v oblasti plynárenství a jaderné energie v přechodném období mají svůj význam a vybrané činnosti umožní přechod ke klimatické neutralitě od více znečišťujících činností, jako je výroba uhlí. Proto rozšiřuje seznam činností o vybrané přechodné hospodářské činnosti v oblasti jádra a plynu při splnění přísných podmínek – musí např. přispívat k přechodu na klimatickou neutralitu, resp. k přechodu od uhlí k OZE (v případě plynu) nebo zajišťovat u jaderné energie bezpečnost včetně ukládání jaderného odpadu. K přechodu na obnovitelné nebo nízkouhlíkové plyny má dojít do roku 2035. Jaderné elektrárny splní podmínky, pakliže získají souhlas státního orgánu do roku 2040, stavební povolení do roku 2045 a vyřeší ukládání odpadu do roku 2050. Nově je do pravidel zveřejňování informací doplněn požadavek na to, aby investoři byli informováni, zda investiční příležitosti zahrnují jádro nebo plyn. V reakci na zpětnou vazbu od odborníků z členských států z ledna 2022 došlo k úpravě technických screeningových kritérií (změkčení pro projekty zemního plynu) a požadavků na zveřejňování. Taxonomie stanovuje činnosti v oblasti energetiky, které členským státům mají pomoci přejít na klimatickou neutralitu tím, že nasměruje soukromé investice do „zelených” činností (více v příspěvku „Komise má plán, jak financovat udržitelný růst ekonomiky“, Životní prostředí v březnu 2018, v příspěvku „EU chce stanovit, co je environmentálně udržitelné“, Životní prostředí v září 2019, v příspěvku „Coreper potvrdil dohodu týkající se taxonomie“, Vnitřní trh v prosinci 2019, v příspěvku „Rada přijala jednotný klasifikační systém EU, který má stanovit, co je environmentálně udržitelné“, Životní prostředí v dubnu 2020, v příspěvku „EP schválil taxonomii”, Životní prostředí v červnu 2020, v příspěvku „Komise navrhla akty týkající se udržitelných financí v rámci taxonomie”, Životní prostředí v dubnu 2021, v příspěvku „EU chce zlepšit udržitelné financování”, Životní prostředí v červenci 2021 a v příspěvku „Komise rozhoduje o zahrnutí plynu a jádra do taxonomie”, Životní prostředí v lednu 2022). EP a Rada budou mít 4 měsíce (případně další 2) na kontrolu aktu a případné námitky. Bez námitek vstoupí akt automaticky v platnost a v účinnost od 1. 1. 2023.
Komise vytýká 15 členským státům neplnění pravidel v oblasti ochrany biodiverzity
- Podle Komise 15 členských států zejména nesplnilo povinnost týkající se akčních plánů.
- U 3 z nich navíc nebyly zavedeny systémy dohledy nad invazivními nepůvodními druhy s dopadem na EU.
Komise 9. 2. 2022 oznámila, že podniká právní kroky proti 15 členským státům kvůli neplnění jejich povinností vyplývajících z nařízení č. 1143/2014 týkajících se prevence a regulace nejinvazivnějších nepůvodních druhů s významným dopadem na EU. Těmito státy jsou Belgie, Bulharsko, ČR, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko. Konkrétně nestanovily, neprovedly a neoznámily Komisi své akční plány ve lhůtě do července 2019, 3 z nich navíc (Bulharsko, Rumunsko a Řecko) ani nezavedly systém dohledu nad invazními nepůvodními druhy s významným dopadem na EU ve lhůtě do ledna 2018. Rumunsko a Řecko byly ještě vyzvány Komisí, aby vytvořily plně funkční struktury pro provádění úředních kontrol v rámci prevence. Komise zaslala výzvu v dané věci již v červenci 2021, a to 18 členským státům, 15 z nich však odpověděly dle Komise neuspokojivě. Nyní mají 2 měsíce na to, aby zareagovaly na odůvodněné stanovisko Komise. Jinak může Komise předložit žalobu k Soudnímu dvoru EU. Invazní nepůvodní druhy jsou 1 z 5 hlavních příčin úbytku biologické rozmanitosti. Podle odhadů způsobují evropskému hospodářství škody ve výši 12 mld. € ročně.