Komunikace a spolupráce Evropy s indopacifickým regionem je velice důležitá pro prosazování ekonomických a finančních cílů ve vesmírné oblasti, obzvláště z pohledu České republiky. Ačkoli Česká republika představuje jeden z menších členských států Evropské unie, země se o vesmírný sektor intenzivně zajímá, což dokládají i aktivity think-tanku Prague Security Studies Institute, jenž debatu pořádal. Cílem think-tanku je posílení demokratických institucí a trénink profesionálů v oblasti vesmírné bezpečnosti, zejména s přesahem do finančního sektoru. Česká republika společně s ostatními zeměmi EU uznává narůstající význam indopacifického regionu, od něhož se očekává, že bude během příští dekády hnacím motorem globální ekonomiky.
Jelikož mnoho důležitých zemí jako Japonsko a Indie čelí výzvám, zejména z Ruska a Číny, PSSI pozvalo představitele těchto dvou států a Evropské unie, aby společně diskutovali o tom, jak je možné dosáhnout pokroku v oblasti vesmírné bezpečnosti. Debaty se zúčastnili Jolandy van Eijndthovenová z generálního ředitelství Evropské komise pro obranný průmysl a vesmír, Rajeswari Rajagopalanová, ředitelka indické instituce CSST a Yuka Koshinová, japonská výzkumnice působící v institutu IISS.
Účastníci panelu detailně hovořili o evropském a japonském přístupu k multilateralismu a diplomatických strategiích vůči indopacifické oblast, reagovali rovněž na otázky kladené ze strany fyzicky přítomných členů publika i diváků sledujících debatu online. Rajeswari Rajagopalanová vyjádřila znepokojení Indie nad čínskou dominancí a ochotu Evropské unie poskytovat Indii podporu. Obavy byly též vysloveny s ohledem na unijní plán udržitelnosti a dopady, jež může kontrola změny klimatu přinést ve vesmírném segmentu ekonomiky. Nejdůležitější část debaty se ovšem odvíjela okolo cílů zemí indopacifické oblasti a vztahu, který chtějí vytvářet nejen s Evropskou unií, ale rovněž se Spojenými státy.
Znepokojivé faktory v indopacifickém regionu
Vzdor nadějím vyzařujícím z prohlášení představitelů Japonska i Evropské unie, Indie má zcela jistě ohledně svého partnerství s Evropou výhrady. Rajagopalanová hovořila o dvou klíčových cílech, které jsou podle jejího přesvědčení zásadní z hlediska partnerství mezi Evropou a indopacifickým regionem: Číně nesmí být dovoleno opanovat zbytek Asie a musí být posilován a dodržován mezinárodní řád založený na pravidlech. Indie cítí, že pokroku indopacifické oblasti brání agresivní čínské politiky a jejich porušování pravidel, jež jiné země pokládají za důležité. Indie proto vyslovuje svoje pochybnosti o partnerství s Evropou, neboť Evropa je nekonzistentní a ve svých reakcích na Čínu má tendenci se pohybovat tam a zase zpátky.
Indie si přeje zajištění toho, aby Rusko a Čína měly omezeny možnosti rozvíjet svoje finanční a jaderné kapacity. Jelikož si je Indie vědoma toho, že menší, méně rozvinuté země čelí kapacitním omezením, země věří, že státy mohou hrát významnou úlohu při prosazování norem upravujících oblast vesmírné bezpečnosti. Toto jsou velmi důležité postřehy a obavy, jež musí být rozptýleny, a vystoupení Rajagopalanové proto zanechalo mnoho otázek ke zodpovězení ze strany Jolandy van Eijndthovenové i zbytku Evropské unie. Z nejzásadnějších dotazů lze zmínit: Co jsou evropské země ochotny učinit v případě konfliktu v regionu? Jak daleko Evropa zajde ve vymáhání pravidel ustanovených v mezinárodních smlouvách o vesmíru? A konečně – až zavládne opět doba míru – jak Evropa přispěje budování kapacit ve smyslu finančních, digitálních a jaderných schopností?
Evropský a japonský přístup k partnerství
Jeden z prvních a nejdůležitějších postřehů učiněných van Eijndthovenovou, zastupující Evropskou komisi, směšoval ke strategii Evropské unie pro spolupráci v indopacifickém regionu. Strategie je koncipována způsobem, aby podpořila dlouhodobé angažmá založené na hodnotách, které bude zdůrazňovat demokratickou a multilaterální spolupráci se všemi relevantními partnery v indopacifické oblasti. Pro evropské země je prioritou stát i nadále za závazky směrem k udržitelnosti a inkluzivitě, zaměřovat se na iniciativy v oblastech, jako jsou pomoc při katastrofách, digitální vládnutí, správa oceánů v regionu a diverzifikovat úsilí ve vesmírné doméně. Evropská unie usiluje o otevřené a rovné podmínky pro ekonomiku a budoucí rozvoj mimo jiné v oblasti vesmírné bezpečnosti, což je ostatně i důvodem, kvůli němuž Unie plánuje provádět více společných cvičení s indopacifickými partnery, včetně cvičení multilaterálních. Co se týče indických obav, Evropská unie je připravena zapojit se do aktivit zaměřujících se na budování kapacit v oblasti námořní bezpečnosti a na zesílení zastoupení na moři. Navzdory tomu si Evropská unie ovšem nepřeje odříznout Čínu z dohod a bude chtít hledat řešení na společné výzvy a spolupracovat za předpokladu společných hodnot a zájmů.
Japonsko ohledně čínského zapojení do strategie mezi Evropou a indopacifickým regionem vyznává stejný přístup jako Evropská unie. Japonsko je otevřeno zapojení Číny, ale zároveň vydzvihuje, že ekonomické a vojenské posilování Číny musí být vyvažováno. Koshinová připomněla, že premiéři Indie a Číny mají mezi sebou rozvinutou spolupráci a od roku 2007 vytvořili vazby směřující k propojení Indického a Tichomořského oceánu. Japonská vize “svobodného a otevřeného indopacifického regionu” je ochotná přijmout Čínu za předpokladu, že Peking bude ochotný dodržovat pravidla týkající se míru a stability ve spojení s budováním kapacit. Kromě svého partnerství s Evropskou unií Japonsko rovněž podle Koshinové chce udržet k regionu připoutány i Spojené státy. Koshinová zkritizovala Spojené státy za neúčast na Východoasijsém summitu a rovněž za oslabení transatlantického partnerství za administrativy prezidenta Trumpa. Japonsko si stojí za tím, že zapojení Spojených států je zásadní pro úsilí o dosažení ekonomické prosperity a udržitelnosti infrastruktury.
Zapojení dalších evropských a indopacifických zemí
Diváci, kteří debatu sledovali online, položili dotaz, jak mohou být menší státy jako Česká republika zapojeny do vesmírného sektoru a napomoct pokroku partnerství. Van Eijndthovenová rozlišuje mezi počátečním odvětvím (upstream sector) a navazujícím odvětvím (downstream sector). Ačkoli je Česká republika příliš malá na to, aby měla vyvinutý počáteční sektor v oblasti vesmíru, stále se může mnoho získat z navazujících odvětví. Rozvoj obou sektorů skýtá výhody pro ekonomiky všech zemí z důvodu přeshraniční spolupráce a mnoha pobídek ke kooperaci ze strany EU. Koshinová vysvětlila, že ačkoli mají menší země složitou roli ve zvyšování povědomí, Česká republika například velkou měrou přispěla tím, že v Praze uspořádala velkou mezinárodní konferenci o bezpečnosti 5G sítí a technologií. Jelikož 5G sítě jsou pokládány za “budoucí hnací motor ekonomiky”, Koshinová adresovala České republice chválu za to, že zajistila konání přední světové události na poli kybernetické bezpečnosti.
Na závěr jiný dotaz mířil k tomu, jak můžeme účinně čelit Rusku a Číně. Odpovědí podle panelistů není konkurence, nýbrž kooperace. Van Eijndthovenová zdůraznila nutnost zůstat vzdáleni od vnímání vesmíru jako oblasti k soupeření. Důležitější podle ní je zachovat si autonomní přístup do vesmíru a zajistit udržitelný charakter kosmu prostřednictvím dialogu a spolupráce. Je podstatné zahrnout vesmír do diskuze o datech a digitální ekonomice. Jedinou a hlavní výzvu představuje nedostatečná vymahatelnost a nejasnost ohledně toho, jak přimět Rusko a Čínu respektovat pravidla, o jejichž dodržování partnerství usiluje.
Zdroj: Jessica Reilly, Euroskop, European Commission Audiovisual Service
