Měsíc po ruském vpádu na Ukrajinu se v Bruselu sejdou špičky Severoatlantické aliance a Evropské unie, aby na dvou nebývale navazujících vrcholných schůzkách projednaly možnosti dalšího společného postupu vůči Rusku a pomoci strádající Ukrajině. Summit NATO by se měl shodnout na dalším posílení východního křídla aliance a vojenské podpoře Kyjeva. Unijní lídři, mezi něž zavítá i americký prezident Joe Biden, se budou bavit o možnosti dalšího přitvrzení protiruských sankcí či o odbourání závislosti na ruské energetice.
Šéfové třicítky aliančních států se v centrále NATO sejdou už dopoledne a podle šéfa spolku Jense Stoltenberga by měli mimo jiné schválit umístění čtyř bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Debatovat budou také o tom, jak se vůči ruské hrozbě postavit dlouhodobě a jak přimět Čínu, aby se jednoznačně vymezila proti ruské invazi a vyloučila vojenskou podporu Moskvy.
Biden své kolegy v posledních dnech varoval, že se Rusko chystá na Ukrajině použít chemické zbraně, což by podle Stoltenberga mohlo mít přímé následky i pro alianční země. Polsko avizovalo, že na summitu vyzve k vyslání mírové mise na Ukrajinu pod alianční záštitou. Pro NATO však podle Stoltenberga zůstává klíčové nezapojit se přímo do konfliktu a zabránit jeho rozšíření přes ukrajinské hranice. Lídři se naproti tomu přihlásí k další vojenské podpoře Kyjeva, která by se podle Stoltenberga měla rozšířit i na vybavení proti chemickým či jaderným útokům nebo pomoc v boji proti kyberútokům.
Bidenova návštěva na navazujícím unijním summitu má podle diplomatů vedle ukázky jednoty Západu proti ruské hrozbě tlačit na evropské země, aby se odhodlaly k přijetí dalšího balíku sankcí, na něž zatím mají velmi rozdílné názory. Zatímco pobaltské země či Polsko tlačí na zákaz dovozu ruské ropy, případně plynu, země jako Německo, Nizozemsko či Maďarsko jej z ekonomických důvodů vylučují.
„Všechno je na stole, bude se diskutovat o všech možnostech,“ řekl včera novinářům vysoce postavený unijní činitel. Lídři se podle něho mohou shodnout například na rozšíření sankcí proti ruským bankám či zavedení obchodních omezení, dohoda na energetickém embargu se však zatím jeví nepravděpodobná. Podle diplomatů však může do debaty promluvit i včerejší oznámení Kremlu, že Evropa bude za ruské energie platit jen v rublech.
EU podle zmíněného činitele od Bidena očekává příslib nových dodávek zkapalněného zemního plynu z USA do Evropy. Ten má být součástí cesty k energetické nezávislosti na Rusku, k níž se mají lídři na summitu přihlásit. Podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky však nestanoví konkrétní časový plán.
Dlouhou debatu diplomaté čekají i od pátečního druhého dne unijního summitu, jehož stěžejním tématem budou kromě posilování společné evropské obrany vysoké ceny energií. Lídři se budou bavit o středečním návrhu Komise, který počítá s povinným plněním plynových zásobníků a společnými nákupy plynu. Země jako Španělsko či Řecko však chtějí zasáhnout do fungování energetického trhu, což Německo či Nizozemsko odmítají.
Zdroj: ČTK, foto: Petr Fiala
