Rusko invazí na Ukrajinu porušilo dohodnutá pravidla bezpečnosti v Evropě, proto státy Evropské unie a NATO musí být natolik silné, aby se nemohly stát terčem útoku. Po jednání se švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou to včera v Berlíně řekl německý kancléř Olaf Scholz. Anderssonová uvedla, že Švédsko, ačkoli není členem NATO, skutečnou neutralitu ztratilo vstupem do EU, proto není vyloučeno vyslání švédských vojáků na případnou obranu napadeného unijního člena.
„To, čeho jsme nyní svědky, je porušení dohodnutých pravidel,“ řekl Scholz v reakci na otázku, jak by nyní měla evropská bezpečnost vypadat, když dlouhodobý model spolupráce s Ruskem selhal. Doplnil, že odpověď je jasná. „Za prvé, že proti tomu zakročíme, když Rusko vyzýváme, aby zastavilo válku a stáhlo vojáky. A za druhé, že budeme natolik silní, že útok na EU a NATO nenastane, protože budeme dost silní, abychom odpověděli,“ řekl.
Ruské porušení pravidel společného mírového uspořádání podle Scholze dolehlo na všechny. „Budeme tím trpět všichni, Rusko ale nejvíce,“ řekl kancléř.
Anderssonová řekla, že invaze nedopadla jen na Ukrajinu, ale na celou evropskou bezpečnostní architekturu. Uvedla, že pokud se Ukrajina rozhodne pro švédský model neutrality, musí to být zároveň skutečné rozhodnutí Ukrajinců, nikoli Moskvy či jiné země.
„My už ale nejsme skutečně neutrální,“ poznamenala Anderssonová. „Jsme vázáni solidární klauzulí. Pokud by byla napadena jiná země EU nebo by tam byla nějaká krize, neutrální nebudeme a tu zemi podpoříme. A může to být i vysláním vojáků,“ řekla premiérka. Anderssonová solidární klauzulí mínila odstavec sedm článku 42 unijní smlouvy, podle kterého členské země poskytnou napadenému státu EU pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci. Scholz dodal, že znění tohoto článku je míněné vážně.
