Debata k přípravám českého předsednictví: Vzdělávání a mediální gramotnost v kontextu hybridních hrozeb

V úterý 5. dubna proběhla pod záštitou Eurocentra a Europe Direct Liberec online debata věnovaná otázce vzdělávání, mediální gramotnosti a digitálních kompetencí v kontextu hybridních hrozeb. K tématu promluvil ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous, analytik programu Kremlin Watch v bezpečnostním centru Evropské hodnoty Adam Sybera a spoluzakladatelka spolku Zvol si info Kateřina Kümpel. Debata je součástí cyklu regionálních tematických debat v rámci příprav českého předsednictví v Radě EU.

Kartous: Klíčové je celoživotní vzdělávání a podpora učitelů

Debatu zahájil Bohumil Kartous, podle něhož je základem skutečně efektivního vzdělávání v oblasti dezinformací příprava a vzdělávání učitelů, kteří často sami nemají příliš velký přehled v tom, jak při výuce pracovat s informacemi a zasazovat je do širšího společenského a politického kontextu. Právě příprava učitelů je podle Kartouse hlavní výzvou v oblasti mediální gramotnosti mladších generací a bude vyžadovat změnu vzdělávacího systémů jako takového. Neméně důležitou výzvou je pak podle něj menší schopnost části české dospělé populace pracovat s informačními zdroji a vyhodnocovat jejich relevanci, která se pak odráží právě na jejich snížené schopnost rozpoznávat nepravdivé a zavádějící informace. Na Kartouse navázal Adam Sybera, který zdůraznil, že jednou ze stěžejních výzev dneška je nutnost občanské odolnosti. Velká část české společnosti podle něj totiž dezinformace šíří proto, že v mediálním prostoru tápe a nedokáže se ve velkém množství informací vyznat. Kateřina Kümpel souhlasila s ostatními řečníky v tom, že celistvý a systémový přístup ke vzdělávání učitelů je hlavním předpokladem a zároveň hlavní výzvou boje proti šíření dezinformací.

Sybera: Studenti a učitelé by neměli být připravováni jen na současnost, ale i na výzvy budoucnosti

Debata se věnovala i schopnosti vzdělávání reagovat na změny ve společnosti. Podle Adama Sybery je třeba propojit sektor vzdělávání s oblastí výzkumu a vývoje a vytvořit tak koordinaci, která našemu školství pomůže snadněji reagovat na technologický rozvoj a společenské změny s ním spojené. Dokud jako společnost nedokážeme reagovat na často skokový vývoj digitálních technologií a nezměníme celkový přístup k čerpání informací, nedokážeme dělat velké pokroky ani v oblasti vzdělávání a boji proti hybridním hrozbám. To se podle diskutujících týká i toho, že by mediální gramotnost neměla být vyučována jako samostatný předmět, ale měla by prostupovat všechny předměty a obory vzdělávání. Podle Bohumila Kartouse by mediální vzdělávání a práce s informacemi měly být součástí společné přípravy učitelů, protože práce s informačními zdroji se týká každého z nich a každý z nich by měl být schopen v tomto ohledu se studenty pracovat efektivně.

Kümpel: I starší generace je technicky zdatná. Umí vyhledávat a ověřovat informace, často ale neví, že to má dělat.

Dalším tématem debaty byly rozdíly v práci s informacemi a mediální gramotnosti napříč generacemi. Kateřina Kümpel shrnula, že mediální gramotnost se u mladších generací rozšiřuje, což je i projevem toho, že se s ní začíná při vzdělávání více pracovat. Rozdíl mezi mladší a starší populací naopak podle ní není zásadně ovlivněn jejich technickými znalostmi. Starší generace má podle Kümpel technickou zdatnost také. Starší lidé vědí, jak si informace vyhledat, problémem ale je, že neví, že si je vůbec vyhledávat a ověřovat mají. Na závěr se řečníci shodli, že jsou dezinformace často velkým problémem a dokonce i tabu v rámci rodiny. S lidmi, kteří věří dezinformacím, by pak podle Kümpel měli příbuzní mluvit zejména pomalu a opatrně a nezahlcovat je dalšími fakty a informacemi.

Autorka: Kristina Hubáčková, Euroskop.cz

Zdroj: Unsplash

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality