EU se chce zbavit závislosti na ruském plynu, Rada souhlasí se zavedením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, Komise schválila český režim podpory podniků kvůli riziku „úniku uhlíku”, Komise řeší ceny plynu i bezpečnost jeho dodávek
- Plán REPowerEU, který chce Komise vypracovat, má dosáhnout nezávislosti na dodávkách ruských fosilních paliv
- Rada schválila CBAM
- ČR získala schválení pro režim podpory energeticky náročných podniků kvůli riziku úniku uhlíku
- Komise chce zajistit zásoby plynu na příští zimu, podpořit společné nákupy plynu a podporuje mimořádná opatření kvůli vysokým cenám elektřiny.
Krátce…
EU se chce zbavit závislosti na ruském plynu
- Komise chce připravit plán, jak se zbavit závislosti na dovozu ruských fosilních paliv ještě před rokem 2030.
- Snížení závislosti má pomoci kromě diverzifikace dodávek i dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu v otázce OZE a elektrifikace hospodářství.
Komise 8. 3. 2022 představila ambici vypracovat plán REPowerEU, který má dosáhnout nezávislosti na dovozu ruských fosilních paliv, a to ještě v dostatečném předstihu před rokem 2030. Fit for 55 stanovuje cíl snížit spotřebu fosilních paliv do 2030 o 30 %. K tomu má pomoci (1) navýšení dovozu LNG a zemního plynu od neruských dodavatelů (např. Ázerbajdžán, Norsko, Katar, Japonsko, Jižní Korea a USA) a (2) vyšší výroba a dovoz biometanu a vodíku z OZE a rychlejší snižování používání fosilních paliv v EU. Plán zahrnuje i opatření proti růstu cen energií, které EU řeší již od podzimu 2021 v důsledku pandemie koronaviru (více v příspěvku „EU řeší narůstající ceny energií”, Energie v říjnu 2021) a v současnosti je tento trend posílen i nejistotou dodávek v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Rusko dodávalo v posledních letech průměrně 40 % zemního plynu, 27 % ropy a 46 % černého uhlí. Součástí plánu jsou i opatření na doplnění zásob plynu v zásobnících před příští zimou. Do dubna 2022 má být předložen legislativní návrh s požadavkem na naplnění zásobníků plynů jakožto nově součást kritické infrastruktury do 1. 10. každého roku na min. 90 % kapacity (v současnosti je necelých 30 %) včetně mechanismu solidarity mezi členskými státy. Cílem REPowerEU je diverzifikace dodávek plynu, urychlení zavádění plynů z OZE a nahrazení plynu při vytápění a výrobě elektřiny. Od toho si Komise slibuje až 2/3 snížení poptávky EU po dovozu ruského plynu. K opatřením z října 2021 doplnila Komise dodatečné pokyny umožňující výjimečnou regulaci cen a pravidla pro přerozdělování zisků v odvětví energetiky a obchodování s emisemi, ale i krátkodobou pomoc postiženým podnikům v krizi v rámci poskytování státní podpory. Komise bude konzultovat případný nový dočasný krizový rámec pro státní podporu. Komise vyzývá k urychlenému přijetí návrhů týkajících se dobrovolného společného zadávání veřejných zakázek na strategické rezervní zásoby z prosince 2021 (více v příspěvku „Komise chce podpořit tranzici z fosilního zemního plynu na vodík“, Energie v prosinci 2021).
Rada souhlasí se zavedením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích
- CBAM má nahradit dosavadní nástroje v rámci systému EU ETS.
- Rada přináší několik pozměňovacích návrhů oproti návrhu Komise, např. výjimku pro zásilky do 150 €.
Rada se 15. 3. 2022 dohodla na obecném přístupu ohledně nařízení CBAM. Jde o 1. krok v legislativním procesu, kterému bude následovat projednání dalších souvisejících opatření navržených Komisí týkajících se zejména systému EU ETS. Ten má fungovat souběžně a doplňoval se s CBAM v otázce dováženého zboží. Doposud bylo hlavním nástrojem pro řešení rizika úniku v EU přidělování bezplatných emisních povolenek v rámci EU ETS. CBAM by měl promítnout cenu uhlíku do ceny dovozu vybraných výrobků, aby se zajistilo, že opatření EU v oblasti klimatu nepovedou k přesunu výroby a následnému dovozu. Cílem je rovněž povzbudit průmysl mimo EU a mezinárodní partnery, aby učinili kroky stejným směrem. Mělo by se jednat o produkty z odvětví cementu, hliníku, hnojiv a výroby elektrické energie, jakož i železářského a ocelářského průmyslu. Rada se oproti návrhu Komise přiklání k větší centralizaci řízení systému či stanovení minimální prahové hodnoty pro osvobození zásilek od CBAM (do 150 €). Rada musí ještě vyřešit postup pro postupné ukončování přidělování emisních povolenek či otázku omezení možného úniku emisí uhlíku z vyváženého zboží i s ohledem na pravidla WTO. Následně bude návrh projednán s EP. Nařízení o CBAM bylo předloženo jako součást balíku fit for 55 (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Energie v červenci 2021).
Komise schválila český režim podpory podniků kvůli riziku „úniku uhlíku”
- ČR plánuje poskytnout 1,4 mld. € podnikům kůli nepřímým nákladům na emise.
- Jedná se o nástroj, jak zamezit „úniku uhlíku” mimo EU.
Komise 16. 3. 2022 schválila v souladu s pravidly EU pro státní podporu český režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v důsledku nepřímých nákladů na emise v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) s cílem snížit riziko „úniku uhlíku”. Jedná se o podniky definované pravidly EU, které značným nákladům na elektřinu a jsou obzvláště vystaveny mezinárodní konkurenci. ČR počítá s rozpočtem 1,4 mld. €, který má pokrýt část vyšších cen elektřiny vyplývajících z dopadu cen uhlíku na náklady na výrobu elektřiny (tzv. „nepřímé náklady na emise“) vzniklé v letech 2021–2030 ve výši max. 75 %. Podmínkou je splnění určitých ekologizačních opatření (více v příspěvku „Komise nastínila směřování EU v následujícím roce”, Institucionální záležitosti v září 2020).
Komise řeší ceny plynu i bezpečnost jeho dodávek
- Komise předložila legislativní návrh s minimální hodnotou zásob plynu na příští i další zimy.
- Ve sdělení předkládá členským státům krátkodobá nouzová opatření řešící vysoké ceny elektřiny.
Komise 23. 3. 2022 předložila 2 konkrétní iniciativy řešící současné výzvy na trhu s energiemi v reakci na záměr s plánem REPowerEU a Versailleské prohlášení přijaté na zasedání Evropské rady ve dnech 10.–11. března 2022, ve kterém se n nejvyšší představitelé členských států dohodli, že co nejrychleji postupně ukončí závislost EU na dovozu ruského zemního plynu, ropy a uhlí. Jedná se o legislativní návrh nastolující pravidla pro minimální zásoby plynu v zásobnících a sdělení o možných intervencích na trhu s ohledem na vysoké ceny energií. Komise chce v návrhu nařízení zavést na příští zimu povinnost mít zásoby plynu na úrovni nejméně 80 % (do 1. 11. 2022) a v následujících letech pak minimálně 90 % s dalšími průběžnými cíli od února do října. Návrh požaduje i povinnou certifikaci všech provozovatelů těchto zařízení. Uskladnění má podpořit 100 % sleva z přepravních sazeb na základě kapacity ve vstupních a výstupních bodech zařízení. Komise ve sdělení představuje mimořádné krátkodobé možnosti, ze kterých si mohou členské státy vybrat s cílem omezit dopady vysokých cen elektřiny ve 2 kategoriích – finanční kompenzace (např. snížení daní nebo cenové stropy) a regulační opatření (fixní ceny pro výrobce) včetně výhod a nevýhod jednotlivých kroků. Komise chce podpořit společné nákupy plynu a vodíku partnerstvím se třetími zeměmi a vytvořením pracovní skupiny pro společné nákupy plynu na úrovni EU, která by sdružovala poptávku členských států EU. Měl by fungovat společný vyjednávací tým s dodavateli plynu s ambicí vytvořit budoucí energetická partnerství nejen v otázce dodávky zemního plynu a LNG.