Vnitřní trh v březnu 2022

Rada a Komise vydaly pokyny k řízení fiskální politiky pro rok 2023, Komise předložila návrh úpravy nařízení s cílem zvýšit účinnost CMU v EU, Rada i EP se vyjádřily k pravidlům pro udržitelné baterie, teď budou vyjednávat

  • Nové návrhy v rámci zelené dohody se týkají udržitelnosti výrobků, textilního průmyslu a stavebních výrobků
  • Nově má být v odpadech omezena kyselina perfluoroktanová (PFOA) a její soli a příbuzné sloučeniny
  • Rada i EP projednaly návrh Komise na udržitelnost baterií

Rada a Komise vydaly pokyny k řízení fiskální politiky pro rok 2023

  • Komise přijala sdělení, které členským státům má poskytnout pokyny k provádění fiskální politiky v roce 2023.
  • Sdělení stanovuje 5 klíčových zásad a mělo by mít důsledky pro fiskální doporučení, která Komise plánuje navrhnout členským státům v květnu 2022 ohledně jejich rozpočtových plánů v roce 2023.
  • Ministři financí taktéž jednali o koordinaci fiskálních politik pro rok 2023 s cílem zajistit v eurozóně hospodářské oživení. 
  • Euroskupina rovněž vydala prohlášení, ve kterém zhodnotila hospodářskou situaci vyplývající z vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině a vývoj dalších klíčových makroekonomických ukazatelů, které mají vliv na rozpočtové plánování na rok 2023.

Sdělení Komise Radě: Pokyny v oblasti fiskální politiky pro rok 2023 (KOM(2022)85)

  • Komise 2. 3. 2022 přijala sdělení, které členským státům poskytuje pokyny k provádění fiskální politiky v roce 2023. Poté Rada 14. 3. 2022 jednala ve formátu ministrů financí o koordinaci fiskálních politik pro rok 2023 s cílem zajistit v eurozóně hospodářské oživení. Euroskupina 14. 3. 2022 rovněž vydala prohlášení, ve kterém zhodnotila hospodářskou situaci vyplývající z vojenské agrese Ruska vůči Ukrajině a vývoj dalších klíčových makroekonomických ukazatelů, které mají vliv na rozpočtové plánování na rok 2023. 

Pozadí

Sdělení Komise vychází v souvislosti s nevyprovokovanou a neodůvodněnou agresí Ruska vůči Ukrajinu. V duchu solidarity s Ukrajinou schválila EU balík hospodářských sankcí v dosud nebývalé šíři (více v příspěvku „Rada prodloužila hospodářské sankce vůči Ruské federaci o 6 měsíců”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2022 a v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022). Tyto sankce mají tvrdě dopadnout na ruské hospodářství i politickou elitu. Zimní hospodářská prognóza na rok 2022 byla zveřejněna 10. 2. 2022, tedy 2 týdny před invazí na Ukrajinu. Vývoj situace má negativní dopad na výhled růstu a dále mění pohled na rizika nepříznivého vývoje. Rovněž zdůrazňuje potřebu silné koordinace hospodářských a fiskálních politik a potřebu nastavit fiskální politiky tak, aby byly připraveny reagovat na rychle se měnící okolnosti. Pokyny by se měly podle potřeby přizpůsobovat hospodářskému vývoji.

Klíčové a sporné body

Sdělení, které členským státům poskytuje pokyny k provádění fiskální politiky v roce 2023, má stanovit, jakými hlavními zásadami se bude řídit Komise při hodnocení programů stability a konvergenčních programů členských států. Rovněž má poskytovat přehled o aktuálním stavu přezkumu správy ekonomických záležitostí.

Sdělení má stanovit 5 klíčových zásad a mělo by mít důsledky pro fiskální doporučení, která Komise plánuje navrhnout členským státům v květnu 2022 ohledně jejich rozpočtových plánů v roce 2023. Zásady jsou tyto:

  • je nutné zajistit koordinaci a vzájemně provázanou kombinaci politik,
  • postupnými a vysoce kvalitními fiskálními korekcemi a hospodářským růstem se musí zajistit udržitelnost dluhu,
  • je nutné podporovat investice a udržitelný růst,
  • je nutné podporovat fiskální strategie, které jsou v souladu se střednědobým ,přístupem k fiskální korekci a zohledňují Nástroj pro oživení a odolnost a
  • fiskální strategie musí být diferencované a musí zohledňovat aspekt eurozóny.

Koordinovaná fiskální reakce členských států na prudký hospodářský propad v důsledku pandemie Covidu-19 byla velmi úspěšná. Usnadnila ji aktivace obecné únikové doložky a opatření přijatá na úrovni EU. V zájmu hladkého přechodu k novému a udržitelnému růstu a fiskální udržitelnosti má v dnešním nestabilním prostředí klíčový význam i nadále intenzivně koordinovat fiskální politiky. Na základě zimní hospodářské prognózy 2022 je Komise toho názoru, že v roce 2023 se jeví jako vhodné přejít od podpůrné celkové orientace fiskální politiky, která se uplatňovala v období 2020–2022, k obecně neutrální celkové orientaci fiskální politiky. Je však nutné případně reagovat na vyvíjející se hospodářskou situaci 

Vliv pandemie COVID-19

Nezbytná fiskální reakce na pandemii covidu-19 a pokles produkce vedly k výraznému zvýšení míry veřejného zadlužení, zejména v některých již vysoce zadlužených členských státech, aniž by se však zvýšily náklady na obsluhu dluhu. K zajištění udržitelnosti dluhu je zapotřebí víceletá fiskální korekce v kombinaci s investicemi a reformami, které udrží růstový potenciál. Komise je toho názoru, že je vhodné zahájit od roku 2023 postupnou fiskální korekci za účelem snížení vysokého veřejného dluhu. Příliš náhlá konsolidace by mohla mít negativní dopad na růst, a tím i na udržitelnost dluhu Přechod ekonomik EU k vyššímu udržitelnému růstu a řešení výzev ekologické a digitální transformace by měly být pro všechny členské státy nejvyšší prioritou. I když Nástroj pro oživení a odolnost, který jako hlavní složka nástroje Next Generation EU (NGEU) má poskytnout dodatečné finanční prostředky ve výši až 800 mld. €, může pomoci s realizací souběžné transformace, Komise je toho názoru, že ve střednědobých fiskálních plánech je nutné podporovat vysoce kvalitní veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů.

Koronavirová krize odhalila důležitost celé řady problémů. Komise usiluje o jejich projednání a řešení v rámci veřejné diskuse o rámci pro správu ekonomických záležitostí. V návaznosti na závazek předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, který vyslovila v projevu o stavu Unie v září 2021 a jehož cílem je dosáhnout v otázce budoucnosti rámce EU pro správu ekonomických záležitostí konsensu, Komise v říjnu 2021 obnovila veřejnou diskusi o přezkumu rámce EU pro správu ekonomických záležitostí (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Diskuse probíhá na různých fórech, jež zahrnují specializovaná setkání a workshopy. Součástí byl i online průzkum, který byl ukončen v prosinci 2021. Do této inkluzivní diskuse jsou zapojeni občané a široká škála zúčastněných stran, zejména sociální partneři, akademická obec, orgány a instituce EU a vlády a parlamenty jednotlivých států. 

Programy stability, kovnergenční programy a vnitrostátní strategie

Programy stability a konvergenční programy by měly ukázat, jak střednědobé fiskální plány členských států zajišťují postupný pokles veřejného dluhu na obezřetnou úroveň a udržitelný růst prostřednictvím postupné konsolidace, investic a reforem.

Vnitrostátní fiskální strategie by měly být vhodně diferencovány:

  • vysoce zadlužené členské státy by měly zahájit postupné snižování dluhu tím, že v roce 2023 provedou fiskální korekci po odečtení příspěvků z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších grantů EU,
  • členské státy s nízkým a středním zadlužením by měly posílit nezbytné investice do ekologické a digitální transformace, aby dosáhly celkově neutrální orientace fiskální politiky.

Aktuální stav přezkumu správy ekonomických záležitostí

Podle názoru Komise poukazuje současný stav diskuse na řadu klíčových otázek, v jejichž případě by další a konkrétnější práce mohla připravit půdu pro vznikající konsensus ohledně budoucího fiskálního rámce EU:

  • klíčem k úspěchu fiskálního rámce EU je zajištění udržitelnosti dluhu a podpora udržitelného růstu prostřednictvím investic a reforem;
  • je potřeba v rámci fiskálního dohledu EU klást větší důraz na střednědobý horizont;
  • dále je nutné projednat, jaké poznatky lze vyvodit z koncepce, řízení a fungování Nástroje pro oživení a odolnost;
  • hlavními cíli jsou zjednodušení, větší odpovědnost členských států a lepší prosazování.

Na základě probíhající veřejné rozpravy a diskusí s členskými státy poskytne Komise pokyny k možným změnám rámce pro správu ekonomických záležitostí, aby se dosáhlo široké shody ohledně dalšího postupu do roku 2023.

Euroskupina

Euroskupina projednala 13. zprávu o posíleném dohledu nad Řeckem. Rámec posíleného dohledu nad Řeckem, který Komise aktivovala v červenci 2018, vstoupil v platnost v srpnu 2018 (více v příspěvku “Řecko se bude po ukončení ozdravného programu účastnit rámce posíleného dohledu”, Insitucionální záležitosti v červenci 2018). Čtvrtletní zprávy o posíleném dohledu umožňují monitorování hospodářské, fiskální a finanční situace i politických závazků po ukončení programu, jak byly dohodnuty na zasedání euroskupiny v červnu 2018. Ministři jednali o dalším postupu s cílem dosáhnout před březnovým eurosummitem dohody ohledně pracovního plánu pro všechny zbývající prvky bankovní unie.

Předpokládaný další vývoj

Sdělení stanoví předběžné pokyny k provádění fiskální politiky v roce 2023. Pokyny budou podle potřeby aktualizovány, nejpozději však v květnu 2022 jako součást jarního balíku evropského semestru. Měly byi nadále odrážet celosvětovou hospodářskou situaci, specifickou situaci jednotlivých členských států a diskusi o rámci pro správu ekonomických záležitostí. Členské státy by měly tyto pokyny zohlednit ve svých programech stability a konvergenčních programech.

Odkazy

Komise předložila návrh úpravy nařízení s cílem zvýšit účinnost CMU v EU

  • Komise předložila návrh úpravy nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů.
  • Cílem úpravy je zvýšit účinnost trhů EU pro vypořádání obchodů s cennými papíry a zároveň zajistit zachování finanční stability.
  • Záměr Komise předložit legislativní návrh na změnu nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů byl zmíněn již v akčním plánu pro CMU z roku 2020 a pracovním programu Komise pro rok 2021.
  • Na základě předloženého návrhu by měla zavedena přiměřenější a účinnější pravidla, díky nimž se sníží náklady centrálních depozitářů cenných papírů na dodržování předpisů a omezí se jejich regulační zátěž.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady kterým se mění nařízení (EU) č. 909/2014, pokud jde o disciplínu při vypořádání, přeshraniční poskytování služeb, spolupráci v oblasti dohledu, poskytování bankovních doplňkových služeb a požadavky na centrální depozitáře cenných papírů ze třetích zemí (KOM(2022)120)

  • Komise 16. 3. 2022 předložila návrh úpravy nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů s cílem zvýšit účinnost trhů EU pro vypořádání obchodů s cennými papíry a zároveň zajistit zachování finanční stability. 

Pozadí

Nařízení č. 909/2014 o centrálních depozitářích cenných papírů bylo přijato v roce 2014 v návaznosti na finanční krizi. Jeho cílem bylo zvýšit bezpečnost a účinnost vypořádání obchodu s cennými papíry a zároveň vytvořit soubor společných požadavků pro centrální depozitáře cenných papírů v celé EU (více v příspěvku „EP podpořil zvýšení bezpečnosti a účinnosti vypořádání obchodů s cennými papíry”, Vnitřní trh v dubnu 2014). Předložený návrh reformy č. 120/2022 tohoto nařízení se opírá o výsledky cílené konzultace Komise věnované povinnému přezkumu uvedeného nařízení a dále o připomínky získané od zúčastněných stran, včetně Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA). Součástí úsilí Komise je rovněž zajistit, aby právní předpisy EU přinášely výhody jak občanům, tak podnikům, a to efektivně a při minimálních nákladech (iniciativa REFIT). Akční plán CMU 2020 a pracovní program Komise na rok 2021 uvádějí záměr Komise předložit legislativní návrh na změnu nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů s cílem zlepšit jeho účinnost a účelnost a přispět k rozvoji efektivnějších vypořádacích trhů v EU. Ustanovení o tržních infrastrukturách byla rovněž součástí legislativního balíku pro oblast digitálních financí, který Komise vydala v září 2020, a to v souladu s cílem připravit EU na digitální věk a vytvořit takovou ekonomiku, která bude připravená na budoucnost a bude sloužit lidem (více v příspěvku „Komise podpoří evropské kapitálové trhy”, Informační společnost v září 2020).

Centrální depozitáři cenných papírů mají na starost provoz infrastruktury, která umožňuje vypořádávání obchodů s cennými papíry (např. akciemi nebo dluhopisy) na finančních trzích. Vypořádáváním se rozumí dodání cenných papírů kupujícímu výměnou za dodání hotovosti prodávajícímu. Tato transakce může trvat až 2 pracovní dny. V tomto mezidobí tak může vzniknout úvěrové i právní riziko. Pro finanční systém EU je proto nezbytné zajistit, aby tyto transakce probíhaly bezpečně a účinně. Centrální depozitáři cenných papírů hrají na kapitálových i finančních trzích EU stěžejní úlohu. Jimi vypořádané transakce dosáhly v roce 2019 hodnoty přibližně 1120 mld. €. Na jejich zásadní úlohu se nedávno upozornilo také v souvislosti se sankcemi EU vůči Rusku. Dne 25. 2. 2022 EU rozhodla o zákazu držení účtů ruských klientů unijními centrálními depozitáři cenných papírů, což prokazuje jejich ústřední postavení ve finančním systému EU (více v příspěvku „EU odsoudila ruskou agresi na Ukrajině a uvalila sankce”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2022).

Klíčové a sporné body

Předložený návrh má tvořit významnou součást akčního plánu pro CMU z roku 2020. Všeobecným cílem dnešního návrhu je vypořádávání obchodů s cennými papíry v EU zefektivnit a posílit jeho bezpečnost. Tím by se měla zvýšit atraktivita kapitálových trhů EU a v konečném důsledku přispět k financování naší ekonomiky. Vzhledem k velkému objemu peněz, které přes centrální depozitáře cenných papírů procházejí, je podle Komise naprosto zásadní zajistit jejich dobré fungování v rámci finančního systému. Na základě návrhu nařízení č. 120/2022 by měla zavedena přiměřenější a účinnější pravidla, díky nimž se sníží náklady centrálních depozitářů cenných papírů na dodržování předpisů a omezí se jejich regulační zátěž. Budou tak schopni nabízet širší škálu přeshraničních služeb a měl by se zlepšiti jejich přeshraniční dohled.

Návrh obsahuje následující zásadní změny nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů:

  • Zefektivnění režimu pasportizace: Nová pravidla by zjednodušila proces pasportizace pro centrální depozitáře cenných papírů, díky němuž by měly moci působit v celé EU na základě jediného povolení. Tím by se odstranily nákladné zdvojené postupy, usnadnilo se přeshraniční poskytování služeb a zlepšila hospodářská soutěž;
  • Prohloubení spolupráce mezi dozorovými úřady: Návrhem se má optimalizovat spolupráce mezi orgány dohledu, protože má být zaveden požadavek na zřízení kolegií depozitářů cenných papírů s cílem posílit sbližování postupů v oblasti dohledu;
  • Optimalizace bankovních doplňkových služeb: Návrh upravuje podmínky, za nichž mají centrální depozitáři cenných papírů možnost získat přístup k bankovním službám. Díky tomu by měly moci poskytovat služby vypořádání ve vícero měnách a zároveň podnikům nabízet příležitost získat financování od větší skupiny investorů, včetně těch přeshraničních;
  • Zlepšení disciplíny při vypořádání: Návrhem se upravují některé prvky režimu disciplíny při vypořádávání: má se měnit se postup, v jehož rámci by se mohly uplatňovat povinné náhradní koupě, a upravovat se některé technické aspekty režimu disciplíny při vypořádání, aby byl účinnější a přiměřenější;
  • Zefektivnění dohledu nad centrálními depozitáři cenných papírů ze třetích zemí: Návrh orgánům dohledu má zajistit lepší informace o činnosti centrálních depozitářů cenných papírů ze třetích zemí působících v EU.

Předpokládaný další vývoj

Navrhované změny budou nyní předloženy EP a Radě k posouzení a případnému přijetí.

Odkazy

Krátce…

Rada i EP se vyjádřily k pravidlům pro udržitelné baterie, teď budou vyjednávat

  • Obě instituce souhlasí s principy regulace udržitelnosti baterií.
  • Rada i EP ale mají pozměňovací návrhy a budou muset najít kompromis.

Rada 17. 3. 2022 přijala stanovisko k návrhu Komise v otázce baterií a odpadních baterií. Souhlasí s pravidly předloženými Komisí v prosinci 2020 (více v příspěvku „Komise navrhla nové předpisy pro udržitelné baterie”, Vnitřní trh v prosinci 2020). Cílem navrhovaného nařízení je, aby baterie uváděné na trh EU byly udržitelné, oběhové, vysoce výkonné a bezpečné po celou dobu jejich životního cyklu, aby byly sbírány, repasovány a recyklovány a staly se skutečným zdrojem cenných surovin. Vyjednávací postoj Rady zachovává a posiluje základní prvky původního návrhu Komise, včetně „pasu baterie“, přísných omezení pro nebezpečné látky, uhlíkové stopy baterií, rozšířené odpovědnosti producenta, povinnosti, aby nové baterie obsahovaly recyklované materiály, a požadavků náležité péče pro dodavatelské řetězce. Navíc chce mj. Rada rozšířit oblast působnosti daného nařízení i na hotové bateriové moduly a na všechny baterie elektrických vozidel. K návrhu přijal již postoj i EP. Plénum EP 10. 3. 2022 návrh schválilo, vyžaduje ovšem přepracování zohledňující technologický vývoj a větší důraz na udržitelnost, výkon a označování baterií včetně zavedení nové kategorie baterií pro „lehké dopravní prostředky (LMT)“. Do roku 2024 by podle EP měli mít spotřebitelé možnost vyjmout sami a bezpečně baterie v přenosných spotřebičích, jako jsou chytré telefony a baterie pro LMT. Nyní budou zahájena jednání mezi EP, Radou a Komisí.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality