Na konci března uspořádal Institut pro politiku a společnost setkání ve spolupráci s evropskou politickou stranou ALDE za účelem debaty o bezpečnosti a budoucnosti Evropy. Necelý týden od úmrtí Madeleine Albrightové hosté americké diplomatce českého původu vzdali hold a uvedli, že debatu vnímají jako symbolickou s ohledem na hodnoty, za které Madeleine Albrightová bojovala. Timmy Dooley jakožto viceprezident strany ALDE konstatoval, že musíme uspíšit přijetí Ukrajiny a zemí západního Balkánu do Evropské unie a nabídnout více než jen slova podpory. Obzvláště uvážíme-li skutečnost, že evropské bezpečnosti je možné dosáhnout pouze prostřednictvím rozšíření Evropské unie.
Po boku Dooleyho ze strany ALDE byli Ilhan Kyuchyuk, zástupce předsedy strany ALDE, a rovněž Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu. Kromě nich se do diskuze zapojili též poslanec Jaroslav Bžoch a Markéta Plesníková, předsedkyně Mladého ANO. Každý z panelistů měl mnoho na srdci ohledně stagnující politiky rozšíření a současné ruské agrese na Ukrajině. Všichni účastníci zároveň vyjádřili víru, že tato debata bude mít větší dosah a bude lidi inspirovat k novým nápadům a iniciativám, které by vedly k posílení evropské bezpečnosti.
Sankce a finance v Evropě
Jelikož se má za to, že sankce dostávají Putina pod tlak, Dooley expresivně doplnil, že je potřeba “smyšku okolo Vladimira Putina ještě více utáhnout” a zesílit snahy o kompletní odříznutí Ruska. Ovšem k tomu, aby toho bylo možné docílit, je zapotřebí realizovat urychlenou tranzici k udržitelným a obnovitelným zdrojům energie a obezřetně řešit situaci členských států s vysokou energetickou závislostí na Rusku.
Ačkoli sankce nepopiratelně mají účinek, pakliže bude válka pokračovat, měly by se přijmout přísnější sankce, aby se Evropě dařilo zpomalit ruský postup na Ukrajině. Přísnější sankce vůči Rusku bohužel také znamenají silnější ekonomickou zátěž pro členské země EU a zavdávají potřebu přijetí nových opatření k zajištění lepší budoucí situace evropské ekonomiky. Do té doby musí Evropská unie zajistit finanční zdroje pro Maďarsko, Polsko, Českou republiku a všechny další členské státy, které zaznamenávají vysoké počty přicházejících uprchlíků. Zajištění zdrojů za účelem pomoci uprchlíkům i obnovy Ukrajiny představuje pro Evropskou unii mimořádně podstatný úkol, jež dostává evropské hospodářství pod nebývalý tlak. Třebaže panelisté nevyjádřili jasný názor ohledně toho, z jakých všech zdrojů by se měly finanční prostředky mobilizovat, všichni se jednomyslně shodli na zjevné potřebě vedení efektivního dialogu o tom, jakým způsobem by měly být finanční zdroje použity tak, aby byl jejich přínos využit maximálním možným způsobem.
Poslední záležitost týkající se sankcí, o níž byla řeč, představuje potřeba zavedení limitů na velké technologické korporace. Není překvapivým závěrem, že v období války v online prostředí bují proruské propagandistické a dezinformační kampaně a technologické korporace nečiní dostatek proto, aby jejich šíření na sociálních sítích omezily. Evropská komise je v úzkém kontaktu s mnoha těmito “technologickými obry”, avšak nesporně je nutností přijmout přísnější regulace a legislativní opatření pro technologické společnosti a platformy. Jak uvedla Dita Charanzová, Komise se všemi dotčenými stranamu jedná a plánuje vhodné způsoby implementace aktu o digitálních službách. Ten jasně vymezí povinnosti a závazky technologických společností a speciálně sociálních platforem. Finální podoba závazné legislativní normy na úrovni EU ovšem ještě nebyla přijata, a i z toho důvodu mají probíhající jednání vedená Evropskou komisí stěžejní význam.
Budoucnost Evropské unie a politiky rozšíření
Není sporu o tom, že se Evropa ve svém vztahu s Ruskem nemůže jednoduše vrátit k zachovávání dosavadní situace. Co však toto znamená s ohledem na budoucnost? Jak můžeme evropské spojenectví posílit? Nejdůležitějším cílem v krátkodobém horizontu samozřejmě je zastavit válku, což znamená podpořit všechny potenciálně užitečné iniciativy v tomto směru včetně těch, které přicházejí například z Turecka či z Izraele. Je zde naděje směrem k mírovým jednáním realizovaným během nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU, ačkoli se panelisté zároveň obávají toho, že přivést Putina k jednacímu stolu může trvat roky. Po skončení ozbrojeného konfliktu bude nejpodstatnějším cílem pro budoucnost EU přijetí Ukrajiny a zemí západního Balkánu do Unie.
Evropská unie musí navrhnout jasný plán postupu přístupových rozhovorů, čehož lze dosáhnout jedině tak, že země budou “součástí našeho nádvoří, nikoli zadního dvorku”, jak metaforicky uvedla Markéta Plesníková. Je důležité ukázat Ukrajině, že ji chceme jako člena EU, ač je obtížné předvídat, jak by v praxi žádost o zrychlenou proceduru přijetí měla vypadat, zvlášť ve válečné době. V současné době je Evropská unie schopná nabídnout více než jen sliby. Současně EU aktivovala speciální opatření za účelem ochrany uprchlíků prchajících ze země. Unie je motivovaná a připravená chránit Ukrajince za každou cenu, neboť ti představují odhodlané strážce demokratických hodnot a lidských práv. Přesto je však nezbytné realizovat potřebné reformy a přijmout plány na postkonfliktní rekonstrukci Ukrajiny, jejichž konkrétní podoba zůstává nejasná do doby, než se ruské ozbrojené síly z ukrajinského území stáhnou a bude možné vyčíslit celkové škody.
Je třeba též hledět na další generace a budoucnost Evropské unie. Země západního Balkánu a Ukrajina se podle panelistů musí plně integrovat do Evropské unie, neboť mají význam i pro efektivitu evropské bezpečnosti a politický rozvoj celku. Aby bylo možné tyto země za plnoprávné členy přijmout, Evropská unie musí vydat seznam cílů a opatření, které tyto státy musí splnit a učinit, aby mohly být za členy EU přijaty. Obnovení důvěryhodnosti Evropské unie z hlediska jejích slibů, vyřčených v rámci politiky rozšíření, lze dosáhnout pouze prostřednictvím spolupráce členských zemí navzájem. Toto konkrétně znamená, že se členské země musí shodnout nad společnými iniciativami směřujícími k ekonomickému rozvoji a též pokročit ve věci migračního a azylového balíčku, navrženého v roce 2020.
V současné době Evropská unie podle názoru hostů debaty postrádá vizi. O to více je klíčová role komunikace a dialogu o tom, jakou budoucnost Evropy a Evropské unie si představujeme. Markéta Plesníková vyjádřila svoji obavu, že je NATO do určité míry zastaralé a Evropská unie potřebuje nové strategie, díky kterým by udržela pozornost Západu ve chvíli, kdy se naopak aktivita Spojených států přesouvá do jiných regionů světa a Rusko se naopak snaží geopoliticky rozšířit svoji sféru vlivu a kontroly do nitra evropského kontinentu bezprecedentním způsobem. Navzdory obavám ovšem panelisté ani v nejmenším neztrácejí naději, neboť všechny krize v naší historii učinily Evropu ve výsledku silnější a její nepřátele naopak slabšími.
Autor: Jessica Reilly, Euroskop, European Commission Audiovisual Service
