V ubytování humanitárního typu, například tělocvičnách, zůstává v Česku na 900 uprchlíků z Ukrajiny. Po jednání se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců to dnes uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Za podíl na tom, že drtivá většina ze zhruba 300.000 příchozích našla lepší bydlení, poděkoval předseda vlády nevládním organizacím, krajům a obcím i lidem. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly se náklady na zvládnutí uprchlické vlny odhadují na 54 miliard korun. Fiala řekl, že část peněz může Česko získat z EU.
„Ze zhruba 300.000 lidí je jenom asi 900 v humanitárním ubytování, ne ve stanech jako v některých jiných zemích, ale v tělocvičnách a podobných objektech. To, že čísla jsou takto pozitivní, se povedlo díky skvělé práci státu, krajů, měst a obcí, nevládních organizací, zaměstnavatelů i občanů,“ uvedl premiér. Podle něj ČR spatří k cílovým zemím uprchlíků z válečné oblasti. „Teď se dostáváme za první náraz. To, že jsme ho zvládli, neznamená, že máme celou situaci zvládnutou,“ podotkl premiér. Ve středu podle něj vláda schválí strategický materiál pro přijímání a integraci uprchlíků.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby ministerstvo vnitra vydalo lidem z válečných oblastí přes 283.000 víz k dočasné ochraně. Z nich zhruba 87 procent získaly děti a ženy. S tímto vízem mohou uprchlíci získat humanitární dávku, veřejné zdravotní pojištění, vzdělání, sociální služby či k práci bez povolení. Kolik běženců v ČR přesně je, se podle resortu vnitra nedá vyčíslit. Pro cestu do ČR Ukrajinci vízum nepotřebují, v zemi mohou pobývat tři měsíce bez něj. Mohou se také přesunout do jiných států. O speciální vízum k ochraně tak žádat nemusí.
Podle Středuly vláda strategii odborům a zaměstnavatelům zatím neposkytla, na tripartitě jim ho jen představila. Předá jim ho po schválení. „Náklady (na zvládnutí uprchlické vlny) se odhadují na 54 miliard,“ uvedl Středula. Míní, že částka bude nakonec výrazně vyšší. Peníze putují do provozu asistenčních center, školní výuky, humanitárních dávek, příspěvků pro ubytovatele, zdravotní péče, posílení dětských skupin či do kurzů češtiny k lepšímu uplatnění.
Podle premiéra je Česko vedle Polska nejzasaženější zemí, kam míří nejvíc běženců. Zmíněná částka jsou podle něj vyčíslené náklady. „To neznamená, že vše bude ze státního rozpočtu. Část můžeme dostat v rámci solidární pomoci z EU,“ řekl Fiala.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka Česko příliv uprchlíků zvládá velmi dobře a zaslouží si obdiv. „Dočasnou ochranu (speciální víza) u nás dostalo přes 280.000 lidí, v celé EU je to přes 900.000 lidí,“ podotkl Hanák.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zmínil, že v březnu do firem nastoupilo 13.000 uprchlíků a víc než dalších 10.000 se zapsalo do evidence uchazečů o práci. Dodal, že někteří uprchlíci se už začínají vracet do vlasti tam, kde se situace stabilizuje. Úřad práce uvedl, že dostal 218.000 žádostí o humanitární dávku na pořízení základních potřeb.
