Rada pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) je jednou z nejstarších formací Rady Evropské unie. Zodpovídá za politiku EU v oblastech týkajících se hospodářské politiky, daní, fiskální politiky a regulace finančních služeb. Do její agendy spadají i právní a praktické otázky týkající se jednotné měny euro.
Rada ECOFIN koordinuje ekonomické, fiskální a strukturální politiky členských států. Konkrétně stanovuje hlavní směry hospodářských politik, podporuje konvergenci hospodářské výkonnosti a vykonává rozpočtový dohled. Mezi její další úkoly patří například monitorování finančních trhů a pohybu kapitálu. Každý rok připravuje roční rozpočet EU spolu s Evropským parlamentem. V neposlední řadě koordinuje postoje zemí EU pro účely mezinárodních zasedání, jako jsou např. zasedání G20, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Nedílnou součástí její agendy jsou ekonomické a rozpočtové aspekty dalších témat, která spadají do působnosti jiných formací Rady, například energetika a financování opatření pro boj s dopady změny klimatu či vnitřní trh.
Fungování Rady ECOFIN
Rady ECOFIN se účastní ministři financí a hospodářství členských států EU a příslušní evropští komisaři, Evropská centrální banka a dle potřeby Evropská investiční banka. Rada zasedá zpravidla jednou měsíčně v Bruselu, popřípadě v Lucemburku. Den před zasedáním Rady ECOFIN se schází Euroskupina (Eurogroup), skupina ministrů hospodářství a financí států, jejichž měnou je euro. Konají se i zvláštní zasedání ECOFINu, na kterých se scházejí ministři jednotlivých zemí odpovědní za rozpočet a evropský komisař pro finanční plánování a rozpočet, aby připravili roční rozpočet EU na následující rok. Dvakrát ročně se ministři financí a hospodářství setkávají neformálně v předsednické zemi. Neformálního zasedání se vedle ministrů a dalších řádných členů účastní i guvernéři centrálních bank členských zemí EU.
Rozhodování v Radě ECOFIN probíhá zpravidla kvalifikovanou většinou, v případě daňových otázek rozhoduje Rada ECOFIN jednomyslně. V určitých případech, kdy se problematika týká členských států, jejichž měnou je euro, hlasují pouze státy, jejichž měnou je euro.
Česko povede jednání o rozpočtu EU
Jedním z klíčových úkolů českého předsednictví (CZ PRES) bude vyjednání přijatelného kompromisu mezi Radou a Evropským parlamentem ohledně rozpočtu EU na rok 2023, který by měl vyústit v dohodu o rozpočtu během rozpočtové Rady ECOFIN v listopadu tohoto roku. Je nutno poznamenat, že práce CZ PRES v rámci technických jednání na rozpočtovém výboru začnou již od zveřejnění návrhu Komise, tedy od června tohoto roku.
V souvislosti s rozpočtem EU české předsednictví zastřeší diskuze o možnostech zavedení nových vlastních zdrojů EU. Jednání o nových vlastních zdrojích by měla být ideálně dokončená za CZ PRES tak, aby mohly být zavedeny od 1. ledna 2023. Navrhované rozšíření příjmové stránky rozpočtu EU však vyžaduje schválení příslušných sektorových legislativ, kterými jsou revize systému obchodování s emisními povolenkami a mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích – CBAM, Pilíř I dohody OECD/G20.
Balíček Fitfor55, evropský semestr a daňové otázky
Během českého předsednictví bude probíhat debata o opatřeních na podporu klimatické a digitální transformace. Z balíčku Fitfor55 bude české předsednictví dokončovat vyjednávání Mechanismu uhlíkového vyrovnávání na hranicích (CBAM) tak, aby pro sektory do něj zahrnuté byly nastaveny rovné podmínky ve vztahu k subjektům ze třetích zemí z hlediska úniku uhlíku. Očekává se, že po dosažení dohody nad otevřenými politickými otázkami povede české předsednictví trialogy s Evropským parlamentem a Komisí ohledně návrhu. Druhým klíčovým legislativním návrhem, kde bude české předsednictví intenzivně pokračovat v diskuzi, je novela směrnice o zdanění energetických produktů a její přizpůsobení aktuální energetickým výzvám a současným klimatickým cílům.
V oblasti hospodářské politiky a oživení EU bude úkolem českého předsednictví řídit diskuze o implementaci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), souvisejících plateb a o případných revizích národních plánů obnovy (NPO). V této souvislosti budou připraveny závěry Rady ECOFIN ke zprávě o přezkumu provádění RRF, kterou má Evropská komise předložit do konce července 2022. S problematikou RRF bude provázáno tradiční téma koordinace hospodářských politik členských států EU – evropský semestr, včetně schválení doporučení Rady z roku 2022. České předsednictví zahájí diskuzi k přípravě nového cyklu evropského semestru pro rok 2023 a taktéž se bude podílet na organizaci podzimního kola fiskálního dohledu.
Pokud jde o daňové otázky, CZ PRES bude usilovat o zjednodušení a modernizaci pravidel v oblasti DPH tak, aby byla lépe přizpůsobena digitálnímu věku a účinněji cílila na daňové podvody v této oblasti, včetně posílení výměny informací. Klíčová zůstane otázka mezinárodního zdaňování a snaha adekvátní implementace mezinárodní dohody dosažené na půdě OECD ohledně minimálního efektivního zdanění velkých nadnárodních skupin.
V rámci kapitálového trhu bude úkolem českého předsednictví dosáhnout pokroku v rozpravách k revizi pravidel pro trh finančních nástrojů (nařízení MiFIR), která by měla přispět ke zvýšení transparentnosti. V oblasti bankovnictví bude hlavní těžiště spočívat v revizi pravidel pro činnost úvěrových institucí (směrnice CRD a nařízení CRR) a krizové řízení bank (směrnice BRRD a nařízení SRMR), která by měla přispět ke stabilitě úvěrových institucí a bankovních trhů na evropské i národní úrovni.
