Tématem šesté regionální debaty organizované Eurocentrem Jihlava v rámci nadcházejícího předsednictví České republiky v Radě Evropské unie byla Jaderná energetika v kontextu Zelené dohody, která je v dnešních dnech velmi aktuálním a živým tématem.
Válka na Ukrajině tématu přidává na důležitosti vzhledem k energetické bezpečnosti a nezávislosti na Ruské federaci jak České republiky, tak i celé Evropské unie, která směřuje k čisté a bezuhlíkové energetice.
Nejen Česká republika se do značné míry v rámci této transformace spoléhala na zemní plyn. Jak se tato skutečnost mění ve světle ruské invaze na Ukrajinu a jakou roli zde hraje jaderná energetika? Nejen o tom spolu hovořili předsedkyně Státního výboru pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a výzkumný pracovník Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Vojtěch Kotecký. Debatu moderoval redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska.
Je ruská invaze na Ukrajinu vzpruhou pro jadernou energetiku?
Úvodního slova se ujal Václav Bartuška, který popsal extrémní energetickou situaci, kdy se zemní plyn pro Evropu stává velkým otazníkem. Upozornil, že pokud by Rusko vyplo dodávky zemního plynu, či by nebyl dostupný z jiných důvodů, nebude možné ho okamžitě či v krátké době nahradit, vzhledem k tomu, že tvoří 40 % evropské spotřeby. Zároveň by tato situace mohla urychlit přechod k zelené energii a obnovitelným zdrojům.
Vláda ČR v březnu tohoto roku schválila zahájení tendru na dostavbu bloku jaderné elektrárny Dukovany. Odhadovaná cena je 160 miliard korun a měl by být dokončen v roce 2036. Podle Dany Drábové je debata o ceně předčasná, ale předpokládá, že cena bude vzhledem k inflaci vyšší a nemusí být konečná. Jestliže bude stavba zahájena v roce 2029, mohl by být dodržen termín dostavby.
Je nárůst cen energií něco, na co si musíme zvyknout?
Velvyslanec Bartuška potvrdil, že obava je jednoznačně opodstatněná. Dle jeho názoru budeme svědky situace, která nastala v 70. letech a po nich díky ropným šokům, které zahnaly západní ekonomiky do recese a zároveň vedly k výraznému snížení podílu ropy jako primárního zdroje energie v mnoha zemích světa, které začaly s investicemi do jaderných bloků.
Podle Vojtěcha Koteckého by mohlo dojít k ještě dramatičtějšímu přestavění energetického systému než v 70. letech. „Dříve se odcházelo pouze od ropy, dnes odcházíme od ropy, uhlí i zemního plynu víceméně zároveň.“ Dodává, že velkým rozdílem je i fakt, že západní země v 70. letech reagovaly v panice a musely velmi rychle nalézt řešení, zatímco na tuto transformaci se Evropa systematicky připravovala několik let.
K tomuto názoru se přiklání i Dana Drábová, podle které vysoké ceny energií umožní stavby nových zdrojů a dodala, že: „Ceny energií či zdrojů mají podobně cyklický vývoj. Občas se ale stane, že zasáhne skoková nerovnováha, například pandemie či současná válka na Ukrajině, která na nějakou dobu tento systém rozkývá více než by bylo způsobeno běžnými ekonomickými cykly.“
Jednota Evropské unie v rámci bezpečnosti jaderné energie
S ohledem na celoevropskou dimenzi tématu řečníci diskutovali především o postojích Německa a jeho ochotě k obnovení jaderné energetiky. Velvyslanec Bartuška upozornil na nemožnost obnovy německé jaderné energetiky z technických a ekonomických důvodů.
S ním souhlasila i Dana Drábová, která zdůraznila, že hlavním aspektem je především nedůvěra v dlouhodobou budoucnost jaderných elektráren a Německo tak nemá motivaci je udržovat v provozu. Na druhou stranu Vojtěch Kotecký nevylučuje možnost, že by se Německo vrátilo k jaderné energetice, ovšem nebude to možné se stávajícími reaktory.
Role obnovitelných zdrojů
V předpovědích množství energie, která bude vyráběna z obnovitelných zdrojů, je podle Vojtěcha Koteckého potřeba obezřetnosti. „Solární elektrárna je dnes desetkrát levnější, než byla před deseti lety. Předvídat, jaký bude potenciál některých technologií za např. dvacet let, je něco, v čem bychom měli být opatrní,“ řekl.
Moderní technologie, především solární panely, mají ovšem jedno velké úskalí, na které závěrem upozornila Dana Drábová, a to vzácné materiály potřebné k jejich výrobě. Ty z velké části ovládá Čína, což by mohlo opět zkomplikovat evropskou snahu o energetickou nezávislost na jiných státech.
Autor: Lucie Hejnová
Foto: Jaderná elektrárna Dukovany, zdroj: čtk
