Zdravotnictví se stalo jednou z nejsledovanějších politik Evropské unie a do veřejného prostoru v poslední době pravidelně vstupovalo především v kontextu pandemie covidu-19. Jakou roli zastává Evropská unie ve zdravotnictví? Jaké jsou aktuální iniciativy EU a co čeká Českou republiku během předsednictví? O těchto tématech při debatě organizované Eurocentrem České Budějovice diskutovali Iva Kopečná, vedoucí oddělení koordinace sektorových politik COREPER I, Vít Havelka z institutu pro evropskou politiku Europeum a Tomáš Doležal, zakladatel institutu pro zdravotní politiku a lékař.
Role a pravomoci Evropské unie ve zdravotnictví
Pro vyjasnění míry kompetencí Evropské unie ve zdravotnictví na samém počátku debaty Vít Havelka vysvětlil různé stupně evropské spolupráce. Roli Evropské unie, ve smyslu míry zasahování EU do různých politik, můžeme rozdělit na exkluzivní pravomoci, kdy je EU jediná, kdo v dané oblasti přijímá právní normy. Dále na sdílené pravomoci, u kterých se část problematiky reguluje na evropské a část na národní úrovni, a v neposlední řadě na podpůrné pravomoci, ve kterých EU nemá skoro žádné slovo a hraje koordinační roli.
Zdravotnictví, jak poukázal Vít Havelka, spadá do podpůrných a sdílených pravomocí, přičemž záleží na konkrétní oblasti této politiky. V obecné rovině lze říci, že až na výjimky je role Evropské unie v oblasti zdravotnictví omezená a především koordinační, jelikož se všechny členské státy řídí vlastní zdravotní politikou, jež je vždy specifická. Například české zdravotnictví se vyznačuje jednou z nejnižších měr podílu pacientů na nákladech na zdravotní péči a je, i přes existenci sedmi pojišťoven, relativně centralizováno.
Tomáš Doležal však obratem dodal, že české zdravotnictví je oproti ostatním zemím EU nedostatečně digitalizováno a tím, že je postaveno kolem kapacit a poskytovatelů, je málo orientováno na klienta.
Co čeká Českou republiku během předsednictví?
Evropské zdravotnictví bylo v posledních letech formováno především reakcemi na krize. Dá se proto očekávat, že Česko v nadcházejících šesti měsících, kdy bude předsedat Radě EU, čeká schvalování legislativních rámců, které budou mít za cíl krizové řízení zefektivnit. Již v roce 2020 vznikl základ pro evropskou zdravotní unii, v jejímž rámci bude Unie společně reagovat na zdravotní krize.
Manévrovací prostor a náplň toho, čím se bude české předsednictví Rady zabývat, ovlivní do značné míry to, co zdědí po předcházejícím francouzském předsednictví. V současnosti se nacházíme v rozběhlém legislativním procesu, z čehož vyplývá, že hlavními úkoly českého předsednictví bude dotáhnout rozjednané legislativní návrhy do konce.
Klíčovou legislativou, jež české předsednictví čeká, je Evropský společný datový prostor veřejného zdraví, který bude mít za cíl vytvořit infrastrukturu pro sdílení zdravotnických dat. Dále se české předsednictví bude věnovat legislativě související s onkologickými onemocněními, a to pravděpodobně ve formě doporučení Rady. Jde o téma, ve kterém se Česká republika dlouhodobě profiluje a její zapojení může být přínosem pro celou Evropskou unii.
Třetím tématem, kterým se chce ČR zabývat, je očkování a posilování zdravotní gramotnosti populace, jelikož téma se pojí s mnoha dezinformacemi. V současné době také probíhá vyjednávání Pandemické úmluvy, o které bude Česká republika pravděpodobně po boku Evropské komise jednat na půdě Světové zdravotnické organizace.
Českou republiku během předsednictví čeká nemalá řada významných úkolů, které budou navíc zajisté formovány současnou bezpečnostní situací a migrační vlnou. „Role předsednictví však netkví v tom prosadit maximum priorit, ale spíše fungovat v rámci půl roku jako čestný makléř, snažit se o dosahování kompromisů a moderovat debatu,” připomněla Iva Kopečná.
Doležal: Digitalizace zdravotnictví má velký potenciál, pokud se udělá dobře
Tomáš Doležal se zaměřil na digitalizaci zdravotnictví, která je podle něj nositelem obrovského potenciálu. Zároveň je důležité ji provést kvalitně a tak, aby ve výsledku nepředstavovala jen větší zátěž pro lékaře a menší prostor pro komunikaci s pacientem, jak tomu bylo například ve Spojených státech amerických.
Pobaltí uvedl Doležal jako příklad zemí s rychlou a levnou digitalizací. Skandinávie se též pyšní efektivní digitalizací a i Francie a Německo, které začaly později, dosáhly v této oblasti kvalitních výsledků. Digitalizace je důležitá i kvůli tomu, že se nacházíme před érou, kdy bude počet lékařů stagnovat. Jako viníka lze pokládat mimo jiné vyčerpání jako následek pandemie covidu-19, nebo demografickou křivku a stárnoucí populaci.
Autor: Barbora Novotná, psáno pro Euroskop
Foto: Pixabay
