Rada pro zahraniční věci ve formátu ministrů zahraničí či ministrů obrany se zabývá otázkami Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP), která vznikla v roce 1993 dle Maastrichtské smlouvy. Její současná podoba je zakotvena v hlavě V. Lisabonské smlouvy. Hlavními cíli SZBP je zachování míru, upevňování mezinárodní bezpečnosti, posilování mezinárodní spolupráce a prosazování lidských práv a základních svobod prostřednictvím diplomacie. Hlavní roli ve formování SZBP ve strategické rovině má Evropská rada. V rovině podrobnějšího rozpracování politiky má hlavní roli právě Rada pro zahraniční věci (FAC).
V dnešním článku se vracíme k Radě pro zahraniční věci (FAC), která zasedá ve čtyřech formacích. Předchozí články věnující se Radě FAC představily mimo jiné agendy, o kterých se jedná v oblasti obchodu a rozvoje. Tento článek se zaměří na zbylé formace Rady FAC, a to ve složení ministrů zahraničí či ministrů obrany. K některým tématům se scházejí ministři zahraničí a obrany ke společnému jednání (tzv. jumbo formát). Všem třem formacím vždy předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředseda Evropské komise (dále jen vysoký představitel), který zároveň stojí v čele diplomatické služby EU – Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ). Momentálně jím je Josep Borrell. Vedle ministrů a vysokého představitele se jednotlivých diskuzních bodů rovněž účastní věcně příslušný člen Evropské komise.
V rámci jednání Rady FAC (i nižších přípravných orgánů) se o otázkách SZBP rozhoduje jednomyslně. Návrhy mohou v oblasti SZBP samostatně předkládat pouze členské státy či vysoký představitel. Rozhodnutí přijatá Radou jsou následně prováděna vysokým představitelem a členskými státy, a to za využití vnitrostátních prostředků členských států a společných prostředků EU.
Ministři zahraničí se k formálnímu jednání scházejí každý měsíc s výjimkou srpna a září, přičemž srpen bývá rezervován na neformální jednání ministrů – tzv. Gymnich. Jedno neformální jednání se koná i během prvního pololetí. Ministři obrany mají formální jednání Rady FAC jen dvakrát ročně – většinou v květnu a v listopadu. Vedle toho pro ministry obrany pořádá každé předsednictví neformální setkání. V případě nutnosti může ještě vysoký představitel pro obě formace svolat mimořádné jednání.
Vnější vztahy a obranná politika EU
Rada pro zahraniční věci obecně vytváří vnější vztahy EU a společně s vysokým představitelem a Komisí zajišťuje soudržnost vnějších činností EU. Ministři zahraničí přitom nejčastěji diskutují o společném postupu a strategiích EU v jednotlivých regionech, o nastavení vzájemných vztahů a způsobu spolupráce s jinými partnery, státy, regionálními uskupeními či jinými regionálními a mezinárodními organizacemi, a zaujímají společné postoje k různým mezinárodním otázkám a problémům.
Ministři obrany se během svých zasedání zabývají především tématy souvisejícími se Společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU (SBOP), která tvoří nedílnou součást SZBP. EU provádí SBOP především prostřednictvím vysílání civilních a vojenských misí mimo EU za účelem udržení míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti. Dále ministři obrany diskutují o společných iniciativách členských států a EU zaměřených na posilování obranné spolupráce a rozvoj společných vojenských schopností EU. Pro obrannou politiku EU je rovněž klíčové prohlubovat vzájemnou spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO) v řadě různých oblastí. Velmi častým hostem společných jednání proto bývá generální tajemník NATO.
Agenda Rady během CZ PRES
Jelikož jednáním Rady pro zahraniční věci ve formátech ministrů zahraničí i ministrů obrany předsedá vysoký představitel, jenž má zodpovědnost za provádění celé SZBP, bývá role předsednické země v této oblasti omezená. České předsednictví (CZ PRES) bude nicméně s vysokým představitelem, ESVČ a Komisí úzce spolupracovat za účelem maximální koordinace aktivit EU v oblasti vnějších vztahů.
Je zřejmé, že se obě formace ministrů budou zabývat následky ruské invaze na Ukrajinu a budou pracovat na podpoře suverenity a teritoriální integrity Ukrajiny v různých dimenzích – diplomatickým úsilím na mezinárodní scéně, přijímáním sankčních opatření proti ruskému agresorovi a posilováním obranyschopnosti Ukrajiny (materiální, finanční i jinou formou).
Kromě toho se CZ PRES bude soustředit na prohlubování transatlantické vazby a další rozvoj vztahů EU s východní Evropou. Bude podporovat politický dialog mezi EU a zeměmi západního Balkánu, přičemž se zaměří na normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem a řešení složité situace v Bosně a Hercegovině. Důležitá bude také spolupráce s asijskými zeměmi a regionem Indo-Pacifiku, a to zejména v kontextu Strategie EU pro spolupráci v Indo-Pacifiku.
V obranné oblasti bude pro české předsednictví důležité posílení spolupráce EU s NATO a implementace hlavních iniciativ stanovených Strategickým kompasem, jenž byl schválen letos v březnu. Intenzivně se CZ PRES bude zabývat tématy hybridního působení a kybernetických hrozeb. Podporovat bude také přípravu strategie pro bezpečnostní a obranné aspekty využití vesmíru. V zájmu zajištění inovativního a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu se CZ PRES bude podílet na efektivní implementaci Evropského obranného fondu či podpoře aktivit a kroků směřujících ke snižování technologické závislosti z hlediska nedostatku kritických technologií.
