Růst české ekonomiky letos bude činit jen 1,9 procenta, a bude tedy slabší než průměr Evropské unie. Uvedla to dnes ve své pravidelné makroekonomické prognóze Evropská komise, a výrazně tak snížila svůj únorový odhad, který činil 4,4 procenta. Růst v České republice bude podle komise brzdit nejistota a zvyšování cen.
Loni podle Komise české hospodářství vzrostlo o 3,3 procenta. Na příští rok Brusel očekává růst české ekonomiky o 2,7 procenta. To už je o čtyři desetiny procentního bodu více než průměr celé sedmadvacítky.
Komise snížení výhledu zdůvodnila narušenými dodavatelskými řetězci, které zapříčinila ruská invaze na Ukrajinu a koronavirová uzávěra v Číně, stejně jako zvýšená míra inflace, kterou mají na svědomí vyšší ceny energií a zboží.
Inflace by měla vrcholit v letošním druhém kvartálu. Za celý rok bude v průměru činit 11,7 procenta, v roce 2023 pak podle komise zpomalí na 4,5 procenta díky posílení domácí měny a stabilizaci cen energií. I tak ale její míra výrazně převýší odhadovaný letošní unijní průměr 6,8 procenta.
Hlavním motorem růstu podle Evropské komise zůstává domácí poptávka. A to přesto, že vysoká inflace výrazně stlačí reálné disponibilní příjmy domácností. Podpoří ji totiž výdaje zhruba 400.000 uprchlíků, kteří se do ČR uchýlili před ruskou invazí na Ukrajinu.
Česká národní banka počátkem tohoto měsíce zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošek, pro příští rok ho naopak mírně zlepšila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. V únorové prognóze odhadovala pro letošek růst o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta.
Zdroj: Euroskop, čtk
