V důsledku propojenosti globální ekonomiky, na kterou poukázala také současná mezinárodní situace, se debata Národního konventu o EU zaměří na strategii Global Gateway, a to prostřednictvím čtyř otázek, které definoval garant kulatého stolu, Institut pro politiku a společnost, ve svém podkladovém materiálu.
Strategie Evropské Unie s názvem Global Gateway má přispět k řešení neodkladných globálních výzev od boje proti změnám klimatu, po zvýšení konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodavatelských řetězců. Na tyto investice po světě je plánováno pro období 2021-2027 vyčlenit až 300 miliard eur.
Snížení dovozní závislosti a posílení bezpečnosti dodavatelských řetězců
Nastavit rovnocenné podmínky a udržitelný přístup k investicím je s ohledem na autoritářské režimy obtížné, jelikož projekty často končí jejich převzetím poté, co druhá strana není schopná dluhovou zátěž splácet. Strategie Global Gateway je však nabídkou Evropy vybudovat rovnocenná partnerství, ne závislost. Konkrétní investice by tak měly být alokovány dle pevně stanovených zásad a jasně daných pravidel. Investice poté mohou přinést také pozitivní dopad na místní komunity v podobě tvorby nových pracovních míst nebo všeobecným růstem životní úrovně. Zároveň úspěšně rozvíjející země dokáže lépe čelit problémům uvnitř, což se promítá i navenek.
To může být pro mnohé státy atraktivní alternativou, díky které si EU může vybudovat lepší pozici na globální scéně, diverzifikovat dodavatelské řetězce a nahradit potenciální výpadky v případě krizí.
Reflektování postavení Číny
Ambicí Evropské unie je se, v rámci této strategie, zaměřit na oblasti Asie a Afriky, tedy na oblasti, ve kterých se angažuje také Čína. Ta na rozdíl od EU pracuje prostřednictvím strategie řízené shora, zatímco Evropská unie uplatňuje přístup zdola nahoru a vychází tím ze skutečných investičních potřeb partnerských zemí.
Různá pojetí mohou do značné míry ovlivnit i rozhodnutí cílových zemí a samotných investorů. Zatímco Čína je více pragmatická a aktivity cílí i do zemí, kde dochází k porušování lidských práv, pro Evropskou unii jsou důležité i hodnotové faktory.
V rámci Global Gateway by ale nemělo jít o soupeření s Čínou a o to, která strana vytlačí tu druhou. Je tak nutné zohledňovat právě čínskou přítomnost. Nabízí se určitá synergie v nerizikových oblastech, tedy těch, ve kterých sdělení Komise z roku 2019 „EU-China: a strategic outlook“ označuje Čínu coby partnera k diskuzi. Například jsou to otázky ochrany životního prostředí a biodiverzity.
Větší soběstačnost EU a ČR
Události posledních let ukázaly dopady globalizace v oblastech obchodu, jejichž nerovnováha může způsobit dominový efekt započatý přerušením jednoho z článků. Zároveň byla odhalena velká míra závislosti EU na energetických surovinách z Ruska a dalších surovinách z Číny. Evropská unie takovýchto klíčových zdrojů identifikovala celkem 30. Mezi ně patří i ty, které jsou stěžejní pro plány EU dosáhnout emisní neutrality do roku 2050, jelikož to jsou suroviny pro výrobu větrných turbín, elektromobilů nebo fotovoltaických článků.
Přestěhovat výrobní kapacity zpět na evropskou půdu a nahradit ruský plyn a ropu sice bude finančně náročné, ale realizovatelné. Závažnějším problémem jsou nerostné suroviny těžené v Číně, které jsou v rámci výrobního procesu těžce nahraditelné.
Možné priority ČR
V rámci českého předsednictví v Radě EU se nabízí České republice, aby se držela rozvoje principů Global Gateway. Patří sem nejenom demokratické hodnoty, řádná správa věcí veřejných nebo ekologické a čisté technologie, ale také důraz na energetickou soběstačnost a surovinovou nezávislost a podpora malých a středních firem.
Autorka shrnutí: Tereza Košťálová
