Vzhledem k nedávnému zhoršení hospodářské situace v souvislosti s pandemií covid-19 a válkou na Ukrajině zůstává ohledně stability ekonomik devatenácti zemí eurozóny mnoho otazníků. v zemích, Začátkem května se Philip Lane, hlavní ekonom Evropské centrální banky, zúčastnil online debaty pořádané bruselským think-tankem Bruegel, aby diskutoval o obavách spojených s inflací a prudce rostoucími cenami energií. Vyhlídky budoucího vývoje eurozóny jsou dle Laneho ovlivněny třemi hlavními faktory, které zapříčinily obavy: pandemií, válkou na Ukrajině a skokovým nárůstem cen energií od léta 2021.
Z těchto tří krizí měla pravděpodobně nejvýznamnější ekonomický dopad pandemie covid-19, a to nejen v eurozóně, ale i ve světě. Lane často porovnával zotavování eurozóny se zbytkem světa, přičemž identifikoval problémy v oblasti trhu práce a oživení HDP. Světové HDP bylo koncem roku 2021 vlivem zavedení očkování mnohem silnější, než se původně očekávalo. Oproti tomu HDP eurozóny zaznamenalo mnohem výraznější propad, proto jeho oživování bylo pomalejší. Navíc v posledním roce dochází k trvalému růstu cen energií, které v rámci eurozóny vzrostly nejvýrazněji. Kromě toho se dalším zdrojem nejistoty stala i ruská invaze na Ukrajinu, která přispívá k hospodářskému poklesu.
Zvyšování inflace
Inflaci sice způsobuje souběh mnoha faktorů, ovšem pandemie způsobila největší ekonomické potíže zejména v důsledku dlouhodobých výluk a omezení. Zatímco opětovně se otevírající ekonomika pomáhá oživit oblast služeb, kvůli stálým výlukám a zákazům v Číně je výrazně ovlivněný zahraniční sektor. To ovlivňuje vývoz a export zpracovatelského průmyslu, ve kterém došlo ke snížení produkce. Ačkoli pokud se budeme bavit o trhu práce, zaměstnanost ve veřejném sektoru je vyšší než před pandemií, což jde ruku v ruce s nárustem poptávky. Jak se dalo očekávat, po výrazném navýšení vládních výdajů došlo i ke zvýšení domácí poptávky, která překonala tu předpandemickou.
Ze všech ekonomických aspektů je v eurozóně nyní nejpalčivějším problémem inflace. Její prudký růst je způsoben tím, jak se všechny ekonomiky eurozóny přizpůsobují vyšším nákladům na energie a opětovnému otevření ekonomik. Náklady na energie se jen za poslední rok navýšily o čtyřicet procent, což je asi čtyřikrát více než jakýkoli předchozí skokový nárůst za dobu existence eura. V průběhu roku se míra inflace ve všech odvětvích pohybovala nad dvěma procenty, přičemž inflace cen potravin dosáhla více než šesti procent.
Ukazuje se, že reakce vyvolané inflací vedou v průběhu času k nárustu mezd. Sledování mezd v eurozóně ECB nám ukazuje tříprocentní nárůst v roce 2022 a zhruba dvouprocentní v roce 2023. I přesto, že zvýšení mezd vlivem klesající inflace nebude trvalé, ECB si není jistá, kdy přesně k ukončení nárůstu mezd dojde. Při pohledu na veřejné mínění, které je projevem spotřebitelského očekávání, je naděje na brzké zlepšení inflace velmi malá. Graf, jenž představil Philip Lane, skutečně ukazuje, že mediánová a průměrná očekávání zvýšené inflace byla v březnu ovlivněna začátkem války na Ukrajině. Velka část veřejnosti se obávala, že inflace vroste o ještě více než čtyři procenta.
Další vývoj války i nárůstu cen
Po zmapování vývoje eurozóny od začátku roku 2020 se nabízí otázka, co činit dále. Budoucnost eurozóny, stejně jako cesta ke zlepšení inflace, zůstává bohužel nejasná. Při pohledu na celkovou dynamiku cen ropy, s přihlédnutím na momentální omezení v Číně, se dle prognóz očekává, že ceny ropy zůstanou volatilní. Vzhledem k tomu, že v jednotlivých zemích eurozóny existují rozdílné hospodářské a mzdové politiky, není možné předložit žádné přesné úpravy. Opatření přijatá v eurozóně budou i nadále záviset na datech. ECB je každopádně odhodlána plnit závazek cenové stability a snížit inflaci zpět na dvě procenta.
Pokud jde o konflikt na Ukrajině a hrozbu ukončení dodávek ruského plynu, hlavní ekonom Philip Lane očekává dva scénáře. Jedním scénářem je velká hospodářské recese, která by snížila ve střednědobém horizontu inflaci. Druhý scénář označil Lane jako „second round effect“, který by znamenal rychlejší nárůst mezd a následně vyšší inflaci. Oba scénáře jsou sice možné, ale přesný výsledek závisí na budoucích datech. ECB se proto věnuje pečlivému sledování hospodářské situace a shromažďování dat, která mohou usměrňovat tvůrce politik.
Autorka: Jessica Reilly (do češtiny přeložila Julie Drážďanská), psáno pro Euroskop; zdroj fotografie: Pixabay.com
