Německá vláda vnímá připojení zemí západního Balkánu k Evropské unii jako prioritu, řekl podle agentury Reuters německý kancléř Olaf Scholz na návštěvě v Kosovu. Přislíbil, že pomůže oživit pozastavenou debatu o členství těchto států a že se také zasadí o uvolnění vízové povinnosti pro občany Kosova cestující do zemí EU. Scholz také vyzval Srbsko a Kosovo, aby se vzájemně uznaly před vstupem do EU. Bělehrad by se podle něj měl přidat k sankcím proti Rusku.
„Je důležité dát signál důvěry a naděje, že tento přístupový proces je Evropskou unií chtěný a braný vážně a že má reálnou šanci, pokud se všichni budou snažit,“ řekl podle Reuters Scholz, který vystoupil před novináři společně s kosovským premiérem Albinem Kurtim.
Později při návštěvě v Bělehradě německý kancléř vyzval Srbsko, aby se připojilo k sankcím proti Rusku. „Očekáváme, že tyto sankce dostanou podporu od všech (zemí), jež jsou kandidáty na členství v EU,“ uvedl Scholz. Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že tento požadavek staví Srbsko do těžké pozice, protože země udržuje úzké vztahy s Ruskem. „Pamatujeme si sankce (proti Srbsku) a domníváme se, že sankce nejsou účinné,“ řekl Vučić, aniž by dodal, zda Srbsko německé žádosti vyhoví.
Scholz během návštěvy v Srbsku a Kosovu mluvil i o diplomatických vztazích mezi těmito dvěma zeměmi. Podle něj je nemyslitelné, aby obě země vstoupily do EU před tím, než se navzájem diplomaticky uznají. „Nikdy jsme předtím od nikoho z Evropy neslyšeli požadavek na vzájemné uznání (pro vstup do EU),“ řekl Vučić.
Ve světle ruské invaze na Ukrajinu vyvstalo sblížení Černé Hory, Srbska, Albánie, Severní Makedonie, Kosova a Bosny a Hercegoviny s Evropskou unií jako palčivá potřeba, poznamenala agentura Reuters. Země se ale nachází v různém stadiu rozhovorů. Nejvíce pokročila jednání se Srbskem a Černou Horou, zatímco rozhovory s Kosovem a Bosnou jsou úplně na začátku.
Zrychlit proces přijetí do Evropské unie se od začátku invaze pokusily i Ukrajina a Moldavsko. Vyvolaly tak otázky, zda by jejich připojení mělo být uspíšeno, nebo zda by měly tyto dvě země čekat, až na ně přijde řada po balkánských státech. Členské země včetně Německa zastávají názor, že přístupový proces Ukrajiny by neměl být zkrácen.
„Ukrajina je v srdcích všech, kdo chtějí mír a demokracii, protože se v ní odehrává ničím nevyprovokovaná a neospravedlnitelná válka. Ale domnívám se, že (šanci na přijetí) musejí mít jak Ukrajina, tak západobalkánské země,“ řekl dnes při setkání se Scholzem kosovský premiér Kurti.
Scholzova dvoudenní návštěva v jihovýchodní Evropě předchází summitu představitelů EU a západobalkánských zemí naplánovaného na 23. a 24. června. Dnes má Scholz kromě Kosova na programu návštěvu Řecka a Srbska, v sobotu bude pokračovat do Severní Makedonie a Bulharska.
