Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona získala v Národním shromáždění 245 křesel. V 577členné dolní komoře parlamentu bude mít nejsilnější zastoupení, ale přišla o většinu. Úspěch slaví krajně pravicová i krajně levicová opozice, která však také není dost politicky silná na převzetí moci. Levice již volá po hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu premiérky Élisabethy Borneové. Spolupráci se Spolu rozhodně odmítl šéf pravicových Republikánů, čímž vyloučil jednu z posledních variant, jak by Macron mohl získat většinu v parlamentu vzešlém z nedělních voleb a předejít tak patové situace nebo menšinové vládě. Macron se zatím k výsledkům nevyjádřil, během úterý a středy se chce postupně setkat s lídry všech parlamentních uskupení.
Druhé místo ve volbách obsadil levicový blok NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), který bude mít 131 křesel. Lídr NUPES a nejsilnější levicové strany Francie nepodrobená (LFI) Jean-Luc Mélenchon vyzval k vytvoření jednoho levicového poslaneckého klubu v Národním shromáždění. Ostatní členové bloku NUPES, kteří spojili své síly do voleb, však takový krok odmítli.
Nedůvěra vládě na stole
Krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové skončilo na třetím místě s rekordními 89 mandáty. Pro stranu se jedná o historický úspěch a poprvé bude mít sílu na vytvoření poslaneckého klubu či na podání návrhu vyjádřit vládě nedůvěru.
Čtvrtá je aliance pravicových Republikánů s centristickou UDI, která může počítat s 64 mandáty. Právě o této alianci média nejvíce spekulují jako o možném vládním partnerovi prezidentského bloku. Republikáni to zatím odmítají a trvají na tom, že zůstanou v opozici.
Od uzavření volebních místností se Macron veřejně nevyjádřil. Prezident během úterý a středy v Elysejském paláci přijme představitele všech uskupení, která chtějí sestavit poslanecký klub. Pro ten je potřeba nejméně patnáct zákonodárců. Podle zdrojů francouzských médií je cílem setkání mezi čtyřma očima „dialog, výměna názorů ve jménu vyšších zájmů národa a nalezení řešení uspokojivého pro Francouze“.
Otázka nových voleb
Ve srovnání s končícím volebním obdobím prezidentský blok ztratil zhruba 100 křesel. Posty neobhájily tři ministryně, které dle tradice odstoupí. Prezident včera jednal o politické situaci s premiérkou Borneovou a úterní zasedání vlády bylo zrušeno.
Levicový blok NUPES oznámil, že podá návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu. Vláda, kterou Macron jmenoval do funkce v květnu, předstoupí se svým programem před parlament 5. července. Pro vyjádření nedůvěry je nutný souhlas většiny, tedy 289 hlasů. Pro konec vlády by tak museli hlasovat prakticky všichni mimo vládní blok.
Macron by se výsledek voleb, který pro něj není příliš příznivý, mohl pokusit zvrátit rozpuštěním parlamentu a vyhlášením nových voleb. Tato varianta ale zatím není na pořadu dne, uvedla včera mluvčí vlády Olivia Grégoireová.
Vleklý politický pat
Současné rozložení sil v parlamentu otevírá nezvyklé scénáře. Prezident může nechat ve funkci stávající vládu a doufat, že se proti ní nevytvoří většina, která by ji odvolala. V takovém případě by si kabinet musel vyjednávat pokaždé podporu u opozičních poslanců. Vyloučena není ani koaliční dohoda s dalším klubem. Podle webu Politico hrozí vleklý politický pat.
Koaliční vlády jsou však ve francouzské politice v posledních desetiletích cizorodým prvkem. Pátá republika a poloprezidentský systém se zrodily v roce 1958 s cílem omezit předchozí styl koaličního vládnutí, který byl typický pro čtvrtou republiku a generoval křehké vlády.
Opoziční politici nehodnotí situaci tak negativně jako vládní tábor. Představitelé NUPES opakovaně vyjádřili přesvědčení, že nová situace může posílit roli Národního shromáždění. To v situaci, kdy prezident má i parlamentní většinu, funguje jako potvrzovatel rozhodnutí hlavy státu a jeho vlády. Nyní ale Macron, kterému je často vyčítána arogance a neschopnost vnímat názory jiných lidí, bude muset přistoupit na podstatně konsensuálnější způsob vládnutí. Podle komentátorů tak bude muset projevit vlastnosti, kterými dosud příliš nevynikal.
Macronův trest
Voliči výrazně oslabili a potrestali prezidenta Macrona, který se bude muset učit hledat kompromisy, píší zahraniční média. Analýzy zmiňují nejistotu ohledně povolebních vyjednávání a schopnosti Macronovy vlády prosazovat legislativní návrhy. Podle serveru Politico voliči prezidenta trestají za malé zapojení do kampaně, za plánovanou důchodovou reformu a za dosavadní kroky vlády týkající se klimatických otázek, které jsou prioritou mladých.
Macronův volební neúspěch by mohl oslabit pozici Francie v Evropské unii, poznamenává Le Figaro. Francie do konce června předsedá Radě EU, pak funkci převezme Česká republika.
Zdroj: Euroskop.cz, ČTK, Fotobanka ČTK
