Na zajištění energetické bezpečnosti, poválečnou obnovu Ukrajiny i rozšiřování EU se zaměřila dnes v Praze konference předsedů a předsedkyň parlamentních výborů pro evropské záležitosti (COSAC). Podle šéfů výborů z jednotlivých zemí je nutná jednota EU vůči ruské agresi a další podpora bojující Ukrajiny, zapomínat by se nemělo na začleňování zemí Balkánu a také Gruzie. Celodenní akce v Senátu je součástí českého předsednictví.
ČR si pro své předsednictví zvolila pět priorit. Soustředí se na zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posílení obrany, odolnost ekonomiky a odolnost demokratických institucí. Na konferenci témata představil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Českým úkolem je podle něj najít v unii jednotu a jasnou shodu na těchto opatřeních.
Evropská perspektiva
„Náš problém, problém Evropské unie není v tom, že bychom nevěděli, co máme dělat, ale je v tom, že to neděláme. To je zásadní rozdíl. Nemáme problém vědět, poznat, co je potřeba dělat. Problém je v tom, že potom nejsme schopní to realizovat,“ řekl na konferenci šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Narážel tak na to, že zajištění dodávek energií a zbavení se závislosti na ruských surovinách řešilo Česko už při svém minulém předsednictví v roce 2009.
Podle místopředsedy Evropského parlamentu Othmara Karase bude příštích šest měsíců zásadních a národní parlamenty a jejich výbory se budou zabývat zajištěním energií, cenami potravin, situací uprchlíků, sociální soudržností a zahraniční politikou. „Pokud postoupíme nyní, bude to dobré. Pokud ne, těžko se to podaří později,“ uvedl Karas.
Šéf sněmovního výboru pro evropské záležitostí Ondřej Benešík (KDU-ČSL) řekl, že řešení dopadů ruské agrese na Ukrajinu na obyvatele EU je ve spolupráci unijních zemí. Uvedl, že „evropskou perspektivu“ vedle kandidátské Ukrajiny a Moldavska potřebují i země západního Balkánu a Gruzie. Podobně se vyjadřovali šéfové a šéfky výborů z dalších států.
Nový Marshallův plán
Podle Bohdana Kliche z polského senátu je mimo jiné nutné zajistit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu a připravit pro obnovu země „nový Marshallův plán“. Na něj je potřeba vyčlenit asi 750 miliard eur (asi 18,5 bilionu korun), řekl Klich. Podle Antona Hofreitera z německého spolkového sněmu Německo některé další evropské země pro podporu Ukrajiny a v dodávkách zbraní nedělají dost. „Je velice důležité, abychom my jako zástupci parlamentů nutili naše vlády, aby víc podpořily Ukrajinu,“ uvedl Hofreiter.
Šéfové a šéfky výborů mluvili o urychlení přijímání opatření k posílení energetické nezávislosti na Rusku či o boji proti inflaci. Na jednání vystoupili i zástupci parlamentů Ukrajiny a Moldavska. Poděkovali za podporu kandidatury na členství v unii.
Zástupci COSAC se sejdou v Praze znovu od 13. do 15. listopadu na plenárním zasedání. Dorazí i zástupci parlamentů z Ukrajiny a Moldavska, zúčastnit se chtějí také zákonodárci ze Švýcarska, Norska, Gruzie, Kosova či Británie.
Zdroj: Euroskop.cz, ČTK
