Evropská unie potřebuje kvůli ruské agresi na Ukrajině novou dlouhodobou strategii vztahů s Moskvou. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí zemí EU to prohlásil český ministr Jan Lipavský, podle něhož jsou nynější principy unijního přístupu k Rusku zastaralé. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by se dnes ministři měli shodnout na financování nákupů dalších zbraní pro Ukrajinu a otevřít cestu k rychlému přijetí nových protiruských sankcí.
Evropský blok svou dlouhodobou politiku vůči Rusku naposledy upravoval před rokem, kdy byly vztahy obou stran napjaté, unie však nepočítala s možností přímého ruského útoku proti sousední zemi. Stávající strategie tak počítá na jedné straně s posilováním společné obrany, na druhé však hovoří o diplomatické snaze a spolupráci v oblastech společných zájmů s Ruskem.
„Je to zcela zastaralé. Musíme zohlednit novou realitu (ruského) nepřátelství a být připraveni na obranu před ruskou hrozbou,“ řekl dnes novinářům Lipavský. O možné podobě nové strategie chce s kolegy podrobněji hovořit na neformální ministerské schůzce, kterou české předsednictví EU uspořádá na konci srpna v Praze.
Dnes ministři proberou další rozšíření sankcí proti režimu prezidenta Vladimira Putina, které v pátek navrhla Evropská komise. Vedle zákazu dovozu ruského zlata do EU počítá návrh hlavně s vyladěním dosavadních sankcí. Unijní země by postihy podle diplomatů mohly finálně schválit ještě do konce tohoto týdne.
„Někteří evropští lídři říkají, že uvalení sankcí byla chyba. Nemyslím si to. Museli jsme to udělat a budeme v tom pokračovat,“ prohlásil před jednáním Borrell, podle něhož je další rozšiřování sankcí potřeba s ohledem na pokračující ruskou agresi. Výraznější posilování postihů však nemá podporu některých zemí v čele s Maďarskem, jehož premiér Viktor Orbán je považován za Putinovi nejbližšího unijního lídra.
Zdroj: čtk, Euroskop
