Přehled evropských vesmírných aktivit za červenec 2022

Přinášíme vám přehled nejzajímavějších událostí z oblasti evropského vesmírného výzkumu za měsíc červenec. Výzkum vesmíru a vývoj nových kosmických technologií nabývá v současné době stále většího významu. Evropská unie proto považuje kosmický výzkum za důležité téma a vynakládá velké úsilí na zdokonalování svých kapacit v této oblasti. Centrem těchto snah je Praha, kde sídlí Agentura EU pro vesmírný program (EUSPA). Spolu s agenturou EUSPA zajišťuje provoz evropských vesmírných programů Evropská kosmická agentura (ESA) – mezinárodní organizace, která sdružuje 22 evropských států včetně Česka a funguje na mezivládním principu. Její součástí jsou i nečlenské státy EU Norsko a Švýcarsko. Agentura provozuje kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guyaně, odkud startují evropské rakety na oběžnou dráhu.

13.7.2022

Dne 13. července úspěšně proběhl první start evropské rakety Vega-C. Jde o vylepšenou verzi evropské rakety Vega používané od roku 2012, která má silnější pohon a je proto schopná nést větší náklad. Na výrobě rakety se podílelo třináct členských států agentury ESA včetně České republiky. Raketa odstartovala z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Na přípravě testovacího zařízení navigačního systému rakety se podílela Česká firma Atos.

Raketa Vega-C je vysoká 35 metrů, což je zhruba o pět metrů více než její předchůdkyně, a do vesmíru může vynést náklad o hmotnosti až 2,2 tuny. Při její první misi byla na oběžnou dráhu vynesena družice LARES-2 Italské vesmírné agentury, která bude zkoumat gravitační pole Země.

Start rakety Vega-C dne 13.7.2022. Zdroj: ESA/CNES/Arianespace

11.7.2022

Vesmírný dalekohled Jamese Webba, který vznikl v mezinárodní spolupráci agentury ESA, NASA a Kanadské kosmické agentury, pořídil dosud nejhlubší a nejostřejší infračervený snímek vzdáleného vesmíru, na němž je zachyceno světlo z galaxií z období před miliardami let.

Snímek představující tzv. hluboké pole ukazuje velké množství hvězd, s masivními galaxiemi v popředí a dalšími mimořádně vzdálenými galaxiemi rozmístěnými po celé jeho ploše. Těchto vzdálených galaxií jsou na snímku tisíce – včetně nejslabších objektů, jaké kdy byly pozorovány. Snímek zachycuje oblast vesmíru, která má přibližně velikost zrnka písku, jež někdo drží na délku natažené paže. Toto tzv. hluboké pole je složené ze snímků v různých vlnových délkách a na jeho vytvoření bylo potřeba celkem 12,5 hodiny.

James Webb je největší a nejvýkonnější dalekohled, jaký byl kdy do vesmíru vypuštěn. Dalekohled vynesla do vesmíru 25. prosince roku 2021 raketa Ariane 5 francouzské společnosti Arianespace z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.Snímky z dalekohledu Jamese Webba by vědcům měly umožnit zkoumat nejvzdálenější historii vesmíru a odhalovat objekty, které dosud nebylo možné pozorovat. Vesmírný dalekohled Jamese Webba, na kterém se podílela i Česká republika, je označován za jeden z největších inženýrských počinů v historii lidstva.

6.7.2022

Po dobu čtyř týdnů od 12. června do 9. července se uskutečnila simulovaná mise na Měsíc, která měla za cíl otestovat operace a technologie, které umožňují odebrání vzorků na měsíčním povrchu a jejich transport na Zemi. V rámci simulované mise řídil astronaut agentury ESA Thomas Reiter vozítko umístěné ve výšce 2600 metrů na svazích sopky Etna na Sicílii z místnosti v nedalekém městě Katánie vzdálené 23 km. S podobným typem situací, kdy bude třeba využít dálkového ovládání vozítka, se astronauti setkají i při skutečné misi na Měsíc.

Měsíční vozítko agentury ESA při simulované misi na sopce Etna na Sicílii. Zdroj: ESA–K. Wormnes

4. 7. 2022

Agentura ESA zveřejnila dokument nazvaný Terrae Novae 2030+ (latinsky nové světy), který pokládá základy k zajištění vedoucí role Evropy v průzkumu vesmíru.

Tento nový dlouhodobý plán průzkumu vesmíru má za cíl sloužit jako vodítko pro rozhodování o evropské vesmírné politice a podpoře pro budoucí evropské inovátory, vědce a výzkumníky.

Sdílet tento příspěvek